Vážený pane předsedo, k 1. 1. 2018 byla zrušena Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR, v jejímž čele jste předchozí volební období stál. Jak hodnotíte její působení a jak se na její zrušení díváte?
Vláda bez důvěry takové kroky vůbec nemá dělat. Obzvláště, není-li jasné, co bude s agendou dále. Je to krok zpátky. Osobně, jako velká část odborné veřejnosti, včetně zástupců průmyslu, považuji za přínosné, aby vzniklo samostatné ministerstvo, na úkor např. MMR, které se přežilo. Pozici místopředsedy vlády odborná veřejnost oceňovala, její koordinační i aktivní roli. Byli jsme vyhodnoceni velmi dobře českými exportéry, Svazem průmyslu a dopravy, Akademií věd ČR a dalšími subjekty v systému.
Nový informační systém jsme přes jeho vypnutí bývalým provozovatelem dokázali během čtyř měsíců znovuvybudovat a provozujeme ho za 50 % původní ceny ve vlastní režii, obdrželi jsme za to cenu E-governmentu. Podařilo se nám o třetinu navýšit rozpočet, posílit institucionální financování, zásadně podpořit aplikovaný výzkum a mezinárodní vztahy (SRN, Izrael, USA, Tchaiwan, Korea), včetně skvěle hodnoceného pilotního projektu vědecké diplomatky v Izraeli, na kterou navazuje USA.
Úspěšně jsme také u Evropské komise obhájili Strategii inteligentní specializace (RIS3), která umožní čerpat cca 70 miliard korun, zavedli jsme nový systém hodnocení vědy, který je více orientován na aplikace, komercionalizaci, kvalitu, než jen na publikační činnost. Dokázali jsme propojit celý systém, zavedli jsme Národní inovační platformy, vedli jsme poprvé za 25 let seriozní, dlouhodobou a kultivovanou debatu o potřebách českého průmyslu v oblasti vědy a výzkumu. A na základě potřeb jednotlivých sektorů začaly být vypisovány jednotlivé programy, např. v Technologické agentuře ČR. A mohl bych pokračovat.
Je podle vás Andrej Babiš vhodný kandidát na předsedu RVVI? Myslíte si, že z pozice předsedy vlády bude mít čas se problematice dostatečně věnovat?
Když RVVI předsedali premiéři, neměli na to čas a fakticky to řídili místopředsedové. Lze to, ale člen vlády je jiná liga. Proto i odborníci ocenili, že jsem předsedal, a jak se jeden dlouholetý člen vyjádřil, dokonce jsem tomu i překvapivě rozuměl.
Co si myslíte o návrhu na zřízení pozice vládního zmocněnce pro oblast vědy a výzkumu?
Je to naprostý nesmysl. Za oblast výzkumu a vývoje má být přímo odpovědný člen vlády. Jinak to skutečně bude popelka a ne priorita.
Plánujete se problematice výzkumu a vývoje nadále věnovat i z pozice řadového poslance? Jaké kroky budete prosazovat?
Jistě. Věnoval jsem této oblasti 4 roky života. Bez spolupráce vědy, vzdělání a průmyslu republika nebude konkurenceschopná. Musí to být priorita.
Děkujeme za odpovědi.
Pavel Bělobrádek (1976) absolvoval Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně, Fakultu veterinární hygieny a ekologie (1995-2001 MVDr. a 2004-2008 PhD.). Také studoval Vysokou školu CEVRO Institut, Liberálně konzervativní akademii (2009-2010) a je absolventem postgraduálního programu Master of Public Administration (MPA) – Bezpečnostní a krizový management (2011-2013). V roce 2012 byl zvolen do zastupitelstva Královéhradeckého kraje a od roku 2013 je poslancem Parlamentu ČR za KDU-ČSL. Od ledna 2014 do prosince 2017 působil jako místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace ve vládě Bohuslava Sobotky.
