Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Petr Očko: Investory je nejlepší přitáhnout k unikátním výsledkům

21. 12. 2017
Petr Očko: Investory je nejlepší přitáhnout k unikátním výsledkům

Technologická agentura ČR (TAČR) intenzivně podporuje spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem ve výzkumu, vývoji a inovacích. Redakce portálu Vědavýzkum.cz mluvila o budoucích plánech TAČR, různých typech finančních nástrojů i aplikovaném výzkumu po roce 2020 s jejím předsedou, Petrem Očkem.

Musíme dodržovat česká i evropská pravidla

V roce 2017 stála TA ČR v čele Asociace inovačních agentur. Jak hodnotíte její předsednictví? Povedly se cíle, které Technologická agentura naplánovala?

TAFTIE, Asociace evropských inovačních agentur, je opravdu funkčním tělesem, proto nám bylo velkou ctí, že jsme jí mohli letos předsedat. Máme za sebou pět nejvýznamnějších akcí a všechny byly hodnoceny nadmíru pozitivně. V rámci předsednictví TAFTIE jsme se také rozhodli otevřít některá témata, která jsou pro nás klíčová. Šlo o centra kompetence jako koncept dlouhodobé spolupráce výzkumných organizací a firem a o problém internacionalizace výzkumných infrastruktur. Řešili jsme také big data a v září jsme měli expertní setkání na téma mapování inovačního potenciálu. Naši partneři v Evropě v této souvislosti výrazně ocenili náš projekt INKA, ve kterém teď bude začínat druhé kolo. Vyvrcholením našeho předsednictví bylo v tomto směru setkání Policy Forum v Bruselu, kde se setkali zástupci agentur TAFTIE se zástupci Evropské komise a dalších evropských orgánů. Diskutovali jsme zde mimo jiné i přípravu devátého rámcového programu a ustavování Evropské inovační rady.

Zdá se Vám, že v této souvislosti zaznívá hlas inovačních agentur na úrovni politik Evropské unie dostatečně?

Myslím si, že tu dosud byl zbytečně nevyužitý potenciál. Vnímám ale v poslední době určitý posun k lepšímu. Právě i díky TAFTIE je hlas inovačních agentur v Evropě slyšet stále více. Jsou tu i vstřícné hlasy ze strany Evropské unie. Jedno z doporučení Pascal-Lamy Group, která hodnotila současný rámcový program, je také dbát na spolupráci s národní úrovní, což může budoucímu rámcovému programu přinášet multiplikační efekty.

Bývá to problém? Je obtížné sladit požadavky na národní a evropské úrovni?

Často je to složité. V TAFTIE například běží dlouhodobá diskuze o tom, jak sladit nástroje financované z rámcových programů s národní legislativou. I my jsme se tím museli zabývat. Dobrým příkladem může být například naše schéma Seal of Excellence v programu GAMA pro tzv. SME Instrument, který podporuje malé a střední firmy s velkým inovačním potenciálem. Evropská komise rozumně říká, že ve chvíli, kdy je přetlak zajímavých projektů ve SME Instrumentu, je vhodné začít dělat programy Seal of Excellence i na národní úrovni. Tím pádem ale musíme dodržovat nejenom pravidla Evropské komise, ale také pravidla české veřejné podpory. To celou situaci komplikuje. Úspěšně se nám s tím ale povedlo vyrovnat, určitě i díky tomu, že jsme postup konzultovali i s kolegy z jiných evropských inovačních agentur.

Národní centra kompetence by mohla nabízet navenek jednotnou tvář

Co plánuje TAČR za aktivity do budoucna?

Už jsem zmínil například právě Seal of Excellence. Přemýšlíme o tom, jak přizpůsobit soutěž i pro projekty z Fáze 2 SME Instrumentu. Samozřejmě se intenzivně zabýváme i dalšími úvahami o budoucí skladbě programů, kterými by TAČR po roce 2020 podporoval český výzkum a vývoj.

Naše ideální představa by vycházela ze systému rámcových programů Evropské komise, jejichž velká výhoda spočívá v tom, že fungují sedm plus tři roky. V praxi to znamená mít připravený určitý balík peněz a základní schémata podpory v různých oblastech. Ve všech oblastech jsou pak tzv. Work Programmes, které každé dva až tři roky aktualizují věcné zaměření jednotlivých schémat. Něco podobného bychom si představovali do budoucna i my. Chtěli bychom si definovat klíčová schémata, která by měl TAČR provozovat, určit si jaký by měl být jejich rozsah a zároveň je pravidelně aktualizovat prostřednictvím pracovních programů ve spolupráci s RVVI.

Co dalšího za konkrétní projekty připravujete?

Další klíčovou věcí, kterou chystáme, jsou Národní centra kompetence. To je program, který by měl podporovat vytvoření kritické masy výzkumných kapacit v oblastech, které jsou pro Českou republiku klíčové a kde je vysoký aplikační potenciál. Velkou inspirací pro nás byl zvláště princip německého Fraunhofer-Institutu. Spočívá v tom, že centra dostávají veřejné finance jen za podmínky, že seženou určitý objem soukromých financí, které získají formou smluvního výzkumu. Pokud soukromé prostředky nezískají, veřejná podpora se krátí, až může centrum úplně zaniknout. Díky tomu jsou motivovány orientovat se na oblasti, které budou v blízké budoucnosti zajímavé pro průmysl.

Další naší motivací pro vytvoření Národních center kompetence je, jak už jsem zmínil, napomoci integrovat výzkumné kapacity v klíčových oblastech. Ty jsou často příliš roztříštěné. Národní centra kompetence, která by nabízela navenek jednotnou tvář, by mohla být pro partnery ze soukromého sektoru přijatelnější a lépe čitelná.

Technologická agentura se nově účastní i cofundů, které jsou součástí schématu ERA-NET. Aktuálně je TAČR součástí tří, je to tak?

Ano, přesně tak. CHIST-ERA se zaměřuje na technologie pro informační společnost. Je připravený i GENDER-NET, který se týká technologií pro politiky genderové rovnosti, a M-ERA-NET je zaměřen na materiálový výzkum. Ve všech třech otevíráme první kolo výzev právě v těchto měsících. Jsme velice rádi, že se nám povedlo se do těchto nástrojů dostat, protože je to právě způsob jak i do budoucna lépe propojit národní úroveň implementace s evropskými rámcovými programy v oblasti výzkumu.

Jaký je princip těchto programů?

ERA-NET jsou konsorcia zaměřená na konkrétní výzkumná témata, která vyhlašuje Evropská komise v rámci svých Work Programmes. Ty schémata fungují tak, že Evropská komise do nich investuje přibližně třetinu prostředků a zapojené členské země dodají zbytek financí. Následně se vyhlásí společné výzvy na konsorciální projekty na zadaná témata konkrétního cofundu. Tím, že se do financování zapojují i národní peníze, dává to mnohem větší prostor národním výzkumným organizacím i firmám zapojit se do konsorciálních projektů v rámci Horizontu 2020 a vytvořit si pak i lepší výchozí pozici pro následný rámcový program Evropské komise. Je faktem, že mnohé instituce ze starých členských zemí EU, které jsou úspěšné v Horizontu 2020, jsou součástí projektových konsorcií či platforem historicky po dobu již několika evropských rámcových programů. Je tedy důležité, aby i české výzkumné organizace a firmy cestu do takovýchto konsorcií nacházely ve větší míře než doposud. A právě Cofundy jsou jednou z cest jak tomu napomoci.

Budou do budoucna podobná schémata důležitá?

Velmi pravděpodobně ano. Vzhledem k tomu že po roce 2020 s největší pravděpodobností dojde k tomu, že se výrazně sníží objem alokace prostředků z evropských fondů pro Českou republiku včetně prostředků na výzkum a vývoj, je třeba se na to začít připravovat už nyní.

Obrátkové finanční nástroje by mohly doplnit dotace

Jaké vidíte další problémy českého vědního prostředí?

Jedním z takových problémů určitě je, že český výzkum a vývoj má sice relativně dost veřejných peněz a i poměrně slušné množství peněz ze soukromého sektoru, ale mezi těmito zdroji prostředků je jen velmi malý průnik. Firmy příliš neinvestují do výzkumu v rámci výzkumných organizací. Přitom ten potenciál je obrovský. To je něco, čím se v Technologické agentuře intenzivně zabýváme a snažíme se přicházet s různými řešeními, jak by bylo možné tento stav zlepšit. Naneštěstí ale jen některé ideje, respektive typy nástrojů, jsou za současné legislativní situace realizovatelné. I proto bychom byli velice rádi, kdyby v budoucnu nějaká úprava legislativy dovolila aplikovat i jiné formy veřejné podpory než ty jen čistě dotační.

Máte už představu nějakých konkrétních alternativních forem podpory?

Velmi funkční by mohly být například různé formy většího zapojení soukromého kapitálu do nástrojů podpory. Jednou z cest jsou například obrátkové finanční nástroje – zvýhodněné úvěry, záruky za úvěry, případně i různé formy rizikového kapitálu. S tím máme velice dobré zkušenosti, i když je to za současné situace velmi složité. Zatím se nám daří spolupracovat s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, což je státní banka zaměřená na podporu malých a středních firem. Za současné situace nemůžeme společně připravit finanční nástroj, který by zprostředkovával doplňkové financování k našim programům. To je ale možnost, která by pro mnoho malých a středních podniků mohla být velmi důležitá. Zprostředkovala by jim totiž například možnost jak dosáhnout na vysoké úvěry, které jsou klíčové pro jejich další expanzi nebo reálný rozjezd nějakého inovativního projektu.

V současnosti jsme nalezli cestu alespoň prostřednictvím neformální spolupráce s ČMZRB, která disponuje například zajímavým národním program Záruka. My pak máme v programech EPSILON a THÉTA možnost v projektové přihlášce zaškrtnout položku, která nabízí možnost dofinancování projektu formou finančního nástroje ČMZRB, protože naše finanční podpora soukromých subjektů pochopitelně není stoprocentní. Tohle je trochu pionýrský způsob, ale doufáme, že se u nás postupně v legislativě etablují i další nástroje v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací. Vedle obrátkových finančních nástrojů existují i jiné způsoby zapojování soukromého kapitálu do podpory výzkumu, například sdružování soukromých a veřejných prostředků za účelem financování výzkumných projektů – ty ale zatím legislativa neumožňuje. Jejich zavedení by výrazně rozšířilo paletu možných intervencí.

Investory je vždy nejlepší přitáhnout k unikátním výsledkům výzkumu

Pokud mluvíme o různých podobách veřejné podpory je určitě na místě zeptat se na jejich hodnocení. Jak fungují hodnocení programů účelové podpory v TAČR?

Hodnocení programů účelové podpory je pochopitelně velká otázka. Přestože tady existují určitá doporučení od RVVI, tak jednotná metodika hodnocení účelové podpory zatím neexistuje. My sami ale máme poměrně propracované vlastní metodiky hodnocení našich programů. V tomhle směru nám opět hodně pomohlo, že jsme součástí TAFTIE. Jedna z pracovních skupin totiž vytvořila evaluační model programů, ze kterého vycházíme i my. Intenzivně také spolupracujeme s Technologickým centrem AV ČR na projektu hodnocení financování podnikového výzkumu za pomoci behaviorálních analýz. Všechny naše programy mají samozřejmě nastavený systém průběžných i závěrečných evaluací.

Zároveň je ale třeba vzít v úvahu, že TAČR vzniknul v roce 2009, přičemž programy se reálně rozeběhly v roce 2010. Teď končí první programy, takže teprve začínáme mít vůbec co hodnotit.

Podpořit větší využitelnost projektu v praxi se ale snažíme i průběžně. Pracujeme s implementačními plány, ve kterých musí každý řešitel projektu zpracovat v průběhu realizace implementační plán pro výsledky svého projektů, který reportuje. Není to nic administrativně náročného, ale i po skončení projektu nám to dává informace, jak se s výsledkem reálně naložilo. Z těchto plánů si pak děláme vlastní analýzy.

Pomáháte projektům uplatnit se v praxi i mimo rámec účelové podpory?

Určitě ano, teď plánujeme brokerage burzy nápadů, které by měly pomoct propojit výzkumné prostředí. Jsou určené pro investory, podnikatele i inovátory. Spolupracujeme i s dalšími institucemi jako s Exportní garanční a pojišťovací společností, Českou exportní bankou, Českou rozvojovou agenturou nebo agenturami CzechTrade či CzechInvest. Snažíme se tak podpořit projekty, kterým například chybí vhodný zahraniční odběratel. Můžu uvést velmi pěkný příklad podniku LESIKAR. Tato firma vyvinula unikátní typ tachografu, který není možné podvést. Nicméně aby byli schopni ho vyvážet do Německa, kde o něj měli výrazný zájem, potřebovali úvěr ve výši, který přesahoval jejich roční obrat. Protože jsme v tomto projektu viděli výrazný potenciál, doporučili jsme jej Exportní garanční a pojišťovací společnosti, která se rozhodla tento úvěr pojistit. Díky tomu firma nakonec potřebný úvěr od komerční banky získala. Dnes je její objem už několikanásobný a úvěr je téměř splacený. Investory je totiž vždy nejlepší přitáhnout k unikátním výsledkům výzkumu. Právě díky takovým propojením s výsledků výzkumu tady mohou vznikat sofistikované investice, které podpoří dlouhodobou konkurenceschopnost České republiky.

Děkujeme za rozhovor!


OčkoPetr Očko vystudoval informatiku a mezinárodní vztahy na VŠE v Praze a informační ekonomiku na Univerzitě Karlově. V akademické sféře působil i nadále, a to zejména na Ústavu informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy, dále na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně či na Vysoké škole regionálního rozvoje. V minulosti působil také na Ministerstvu financí, Ministerstvu dopravy a v agentuře CzechInvest. Od roku 2010 pracoval na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde řídil Sekci fondů EU, výzkum a vývoje. Od března roku 2016 stojí v čele Technologické agentury České republiky.