facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle
Rozhovory

Rozhovory

Daniela Fialová působí na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy. Její výzkum se zaměřuje na hodnocení a řešení rizik farmakoterapie ve stáří. V roce 2005 byla oceněna cenou Sanofi za výzkum ve farmaceutických vědách. V čem vidí důležitost mezinárodní spolupráce na poli vědy? A co ji samotnou inspirovalo k vědecké dráze?

18. 1. 2020

Francouzské velvyslanectví v Praze

Během předvánoční konference spolku Czexpats in Science jsme měli příležitost popovídat si se zajímavými vědeckými osobnostmi žijícími jak u nás, tak především v zahraničí. Evoluční biolog Pavel Tomančák zakotvil v Max-Planck Institutu v Drážďanech, vyhlíží ale i za oceán. O české vědě říká, že má potenciál, nejprve však musí dojít k strukturním změnám.

20. 1. 2020

Vědavýzkum.cz

Jak bychom měli hodnotit doktorské studium? A máme v ČR příliš mnoho doktorandů? S Kateřinou Cidlinskou, doktorandkou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v oboru sociologie, která je zároveň předsedkyní České asociace doktorandek a doktorandů, jsme mluvili o stále neutěšené situaci doktorandů u nás.

15. 1. 2020

Vědavýzkum.cz

V průběhu předvánoční konference spolku Czexpats in Science jsme měli příležitost popovídat si s řadou zajímavých vědeckých osobností – Čechů žijících jak u nás, tak především v zahraničí. Co je na cizině nejvíce láká? A uvažují o návratu? První, koho jsme zpovídali, je fyzička Lenka Zdeborová, která si pro svou vědeckou kariéru zvolila Francii.

13. 1. 2020

Vědavýzkum.cz

Fyzička Jana Kalbáčová Vejpravová, jež má na svém kontě více než stovku prací a několik ocenění, nahlíží na českou vědeckou scénu střízlivýma očima. „Na Západě bych všeho dosáhla mnohem rychleji,“ říká. Především z rodinných důvodů však zůstává v Praze. Díky týmu spolupracovníků a vstřícným kolegům vybudovala na Matematicko-fyzikální fakultě UK během tří let špičkovou laboratoř, jež nemá ve světě obdoby.

10. 1. 2020

Univerzita Karlova

Petr Cígler získal v roce 2006 cenu Sanofi za svůj výzkum v oblasti farmacie. V současné době se věnuje hlavně výzkumu nanočástic a možnostem jejich využití například v diagnostice chorob. Jak vidí budoucnost vědy? A co ovlivnilo jeho vědeckou dráhu?

12. 1. 2020

Francouzské velvyslanectví v Praze

Kateřina Vávrová působí jako profesorka na Katedře organické a biorganické chemie na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V roce 2003 se jí podařilo získa Cenu Sanofi v oboru farmacie. Co podle ní musí věděc dokázat, aby získal vědecký grant? A jak se mění současná věda?

5. 1. 2020

Francouzské velvyslanectví v Praze

Fyzikálního chemika a biochemika Jiřího Šponera výzkum výsostně baví. Co ho naopak čím dál víc vysiluje, je všepožírající administrativa a byrokratizace vědy. Co mu vadí na grantech pro vědce věnující se základnímu výzkumu i proč často vnímá vynucenou mobilitu studentů i výzkumníků jako zlo, prozrazuje v rozhovoru pro magazín Universitas.

27. 12. 2019

Universitas

Aby české podniky mohly úspěšně konkurovat na globálním trhu, musí přijít s vlastními originálními výrobky a službami. Často však zapomínají na ochranu nových technických řešení prostřednictvím patentů a také nedostatečně chrání své know-how a obchodní tajemství. Mnohdy ani nezačlení do svých interních předpisů všechny potřebné postupy, které souvisejí s vytvořením a ochranou těchto nehmotných statků.

31. 12. 2019

iTRADE NEWS

Vítězslav Jarý působí na Fyzikálním ústavu AV ČR. V roce 2011 získal cenu Becquerel za jaderný výzkum. Jaké do budoucna očekává změny ve vědecké oblasti, které se věnuje? A využívají podle něj čeští výzkumníci dostatečně možnosti účastnit se evropských projektů?

30. 12. 2019

Francouzské velvyslanectví v Praze