facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Čtvrtá role univerzit

8. 6. 2016
Čtvrtá role univerzit

Univerzity jsou významnými centry vzdělávání a výzkumu. Stále více působí jako centra „transferu znalostí“ a mimořádný kulturní význam mají pro rozvoj regionů, ve kterých sídlí. Tato „čtvrtá role univerzit“ by měla být v jejich financování zohledněna a tam, kde existují významné regionální disparity, by měl být specificky podpořen také výzkum.

Včera se v médiích ozvalo, že podporu obdobnou té, kterou mohou očekávat horníci končící v OKD, zaslouží také horníci z povrchových dolů v severních Čechách. Důvodem je to, že stát neumožnil prolomení limitů těžby hnědého uhlí, a tak bagristé, řidiči náklaďáků a další pracovníci hnědouhelných dolů přijdou o práci.

Asi stárnu, protože vždy, když se začne mluvit o tom, co je třeba udělat pro propouštěné horníky, začnu vzpomínat na žhavé diskuse v sekci energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu na přelomu tisíciletí. A na to, jak u hornických dávek tehdejší ministr financí Mertlík cosi vyčítal tehdejšímu ministru průmyslu Grégrovi a napsal mu dopis: „Vážený pane ministře, kvůli prosazení Vašeho názoru očekávám desetitisíce horníků ze severních Čech před úřadem vlády“. A my, úředníci ministra Grégra, jsme mu odpovídali: „Vážený pane ministře, desetitisíců se neobáváme, neboť ve všech firmách zabývajících se těžbou hnědého uhlí, je celkem 17 tisíc zaměstnanců včetně THP…“ Dnes je jich polovina, nicméně to, kolik jich kde bude pracovat, je stejně významné téma. Významné politicky i fakticky.

Politicky kvůli tomu, že příslušné zájmové skupiny umí být dostatečně hlasité a vzniká dojem, že celý severozápad Čech je závislý jen a jen na těžbě uhlí. No a pak je zde faktický problém. Nechte si od místních vyprávět. Třeba o tom, jak vznikají vyloučené lokality…V panelákových sídlištích všechno celkem funguje, pak lidé přijdou o práci, mají málo peněz. Drobný živnostník, pekař, uzenář, opravář obuvi, zámečník, se v jejich blízkosti neuživí a až mu poněkolikáté zloděj rozbije dveře provozovny, zabalí to. Předkové pocházejí z jižní Moravy a vedle švagra, za kterým jezdí do moravské vesnice, je prázdná chalupa…Za pár peněz prodá byt a přestěhuje se. A příběh ještě chvíli pokračuje ke stále rizikovější skladbě obyvatel a stále chudší lokalitě…

Podporovat co nejvíce to, aby vznikala vhodná pracovní místa a lidé s určitým profesním zaměřením či vzděláním měli práci, je nepochybně velmi potřebné. Jistě i podporovat propuštěné horníky – ale bylo by dobré se podívat (zejména po poučení z OKD), zda se majitelé dolů chovají jak mají dle platných předpisů a privatizačních smluv, abychom se časem nedivili, že na účtech firem nejsou finanční rezervy, které tam ze zákona měly být….

No a pak je zde ještě jiná záležitost – sama pro sebe jsem si to nazvala „potřeba duchovního centra regionu“, neboli „čtvrtá role univerzity“.

O vzdělávací roli vysoké školy nikdo nepochybuje, k tomu je přece určena. O její roli ve výzkumu dnes už také ne – stačí se podívat na tok financí do výzkumu. Za posledních deset let se výzkum „přeskupil“, řada výzkumných aktivit přešla z akademických pracovišť (řečeno názvoslovím statistiky, z pracovišť „vládního výzkumu“) na pracoviště vysokoškolská. Více než 60 % všech veřejných peněz do výzkumu je směrováno na vysoké školy a v nich se tvoří téměř dvě třetiny výsledků výzkumu (donedávna to bylo snadno ověřitelné v informačním systému výzkumu a vývoje, co teď nefunguje, ale snad zas jednou bude).

O třetí roli univerzit – místa transferu technologií (vzniklých z výzkumu), lépe transferu znalostí do praxe, se hodně diskutuje. Tato role je podporována z evropských fondů, do vysokoškolského zákona se zatím explicitně nedostala. Je rovněž významná, protože velmi napomáhá konkurenceschopnosti naší země. I toto je postupně na datech ověřitelné (jen potřebujeme ten funkční informační systém, aby to šlo za pár let dobře počítat).

Dle mého názoru však existuje ještě čtvrtá role univerzity – být duchovním a kulturním centrem regionu. Místem, na kterém působí vysoce vzdělaní lidé a které se tak stává zdrojem „sněhové koule“ – přitahuje aktivity, které přitahují určitý typ lidí. Záměrně říkám „aktivity“, ne pracovní příležitosti. V centru severočeského ("uhelného") regionu, v Ústí nad Labem, roste počet zajímavých pracovních příležitostí – na univerzitě, ve firmách, v krajské nemocnici, ve veřejných institucích….Ale co budou tito lidé dělat, až jim v práci „padla“? Je velká věc, že existují sportovní příležitosti v Mostě, v Ústí, v Teplicích, nebo galerie Emila Filly v Ústí nad Labem. Sídlí ale v areálu, který by potřeboval rekonstrukci typu Dolní oblast Vítkovice a město událost významu Colours of Ostrava…To by pak bylo centrum!

Fakulta umění a designu ústecké univerzity je dokladem naplnění nových výzev – podle znalců patří k nejlepším a nejprogresivnějším svého druhu v Česku, její absolventi nacházejí uplatnění nejen v tomto strukturálně postiženém regionu a její učitelé ovlivňují dění ve svém oboru v celé zemi. Leccos se mění… Není to však jediná regionálně významná oblast. Naopak – hornictví a zemědělství, vzkvétající v severozápadních Čechách pomalu už od dob Karla IV. (tedy ne až za komunistů!), ochrana životního prostředí jako obor „vyvolaný“ industrializací, zaslouží určitě podporu také na vysokoškolských a výzkumných pracovištích. Jaká je ovšem realita? V Ústeckém kraji je proti celorepublikovému průměru šestkrát méně výzkumných pracovníků, přepočteno na sto tisíc obyvatel je zde 61 lidí ve výzkumu proti 342 v celorepublikovém průměru, výdaje na výzkum na jednoho obyvatele v Česku byly v roce 2014 osm tisíc korun, v Ústeckém kraji nedosáhly ani 1 500 Kč, celkové výdaje na výzkum dosáhly stěží 1,5 % všech republikových výdajů, do tohoto regionu přišlo v roce 2013 0,9 % veškeré státní podpory výzkumu, na vývozu technologických služeb z České republiky se firmy a instituce z Ústeckého kraje podílely 0,5 %.

Čísla uvedená výše lze zkontrolovat na stránce ČSÚ. Co už se zde nedozvíme – a k čemu potřebujeme ten momentálně nefungující informační systém výzkumu – jsou individuální údaje např. za Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Poslední údaje o ní z tohoto systému z března t.r. ukazují, že kdyby v Ústí tato organizace nebyla, klesne většina „výzkumných“ charakteristik téměř k nule. Na čtvrtou roli univerzity v regionu můžeme zapomenout.

Při rozhlížení se po regionech, kdo jakou pomoc potřebuje, navrhuji proto zohlednit ve výdajích státu na vysoké školství čtvrtou roli univerzit a podpořit význam výzkumu v regionu prostřednictvím regionálního výzkumného programu. Ten by umožnil rozvoj nejen diskutované univerzity, ale také dalších výzkumných pracovišť, z nichž některé jsou v republice jedinečné (např. studiem hnědého uhlí) a jejich znalosti by se neměly „poroučet do historie“. Vytváření podmínek pro budoucnost má pak smysl doprovodit pomocí těm, kteří doplácejí na minulost.

 

Autor: Rut Bízková

Článek byl publikován 7.6.2016 na serveru aktuálně.cz.