Vytisknout tuto stránku

Počet výzkumníků: fakta nebo domněnky?

25. 5. 2017
Počet výzkumníků: fakta nebo domněnky?

Údaje o počtu pracovníků na vysokých školách a ve výzkumných organizacích uváděné statistickým úřadem a ve výročních zprávách organizací se výrazně rozcházejí. Důvodem je nejednotná definice výzkumného pracovníka. Bez jednotného ukazatele lze ale jen těžko hodnotit výzkumné týmy nebo stanovit velikost výzkumné organizace.

Symptomy

Chceme-li zjistit, kolik výzkumných pracovníků pracuje v ČR na vysokých školách, kolik v ústavech AV ČR či na jiných pracovištích, není nic snazšího, než se podívat do statistik o výzkumu a vývoji publikovaných každoročně ČSÚ. Pokud nás zajímá, kolik výzkumníků pracuje v konkrétních výzkumných organizacích, není nic snazšího, než se podívat do jejich výročních zpráv. Problém však nastane, když budeme chtít tyto dva zdroje oficiálních dat porovnat či kombinovat, neboť údaje o počtu výzkumníků ve výročních zprávách se od údajů ČSÚ liší nejen strukturou, ale i samotným vymezením kategorie výzkumného pracovníka. Přitom údaj o počtu výzkumníků patří mezi základní charakteristiky velikosti výzkumné organizace (či její součásti) a výzkumného systému jako celku. Rozdíly mezi jednotlivými výkazy jsou především v počtu výzkumníků přepočtených na plný pracovní úvazek (FTE-výzkumníci). Pro příklad uveďme údaje za AV ČR a veřejné vysoké školy za rok 2015, kde FTE uvádí údaje přepočtené na plný pracovní úvazek a HC představuje evidenční počet pracovníků:

 

Bez názvu

 

Z výše uvedeného srovnání je patrné, že podle údajů ČSÚ pracovalo v roce 2015 v ústavech AV ČR o 1 525 FTE-výzkumníků více (tj. o 46 %), než uvádí výroční zpráva AV ČR. Stejně tak srovnání ukazuje, že veřejné vysoké školy vykazují ve výročních zprávách o 7 387 více (tj. o 35 %) evidenčního počtu výzkumníků (kategorie akademičtí a vědečtí pracovníci) než data ČSÚ. Údaje o počtu výzkumných pracovníků přepočtených na plný pracovní úvazek uvedeného ve výročních zprávách vysokých škol nejsou porovnatelné s údaji ČSÚ, neboť údaj ve výročních zprávách na rozdíl od metodiky ČSÚ zřejmě nerozlišuje čas věnovaný skutečně výzkumu a čas věnovaný výuce. Na potíže se správným vykazováním FTE-výzkumníků se narazilo rovněž při pilotním ověření metodiky hodnocení výzkumných organizací v projektu IPN Metodika:

„Zúčastněné hodnocené jednotky měly značné obtíže při shromažďování FTE údajů výzkumných pracovníků a hodnoticí panely evidovaly při svých kontrolách četné chyby v datech. V důsledku toho, a to zejména pro vysokoškolské vzdělávací instituce, znamenalo pro hodnocené jednotky dodání FTE dat výzkumných pracovníků vyšší administrativní zátěž, než se očekávalo.“ (Arnold, Mahieu a kol., 2015)

Diagnóza

Důvodem pro odlišné vykazování FTE-výzkumníků je neexistence standardní definice a univerzálního jednoznačného postupu pro výpočet a vykazování FTE-výzkumníků, který by byl závazný pro všechny typy výzkumných organizací a platný pro účely výročních zpráv, zpráv o výzkumných projektech, statistického šetření a dalších výkazů. Výzkumné organizace proto zpravidla nemají nastaveny interní mechanismy pro evidenci FTE-výzkumníků a tento údaj generují ad hoc pro jednotlivé výkazy. V případě větších výzkumných organizací jsou nezřídka údaje o FTE-výzkumnících zpracovávány různými útvary či pracovníky, což zvětšuje prostor pro rozdílné vykazování.

V současnosti je hlavním pokynem pro vykazování FTE-výzkumníků na národní úrovni metodika ČSÚ pro roční šetření o výzkumu a vývoji (VTR 5–01). Ta v souladu se mezinárodními standardy (Frascati manuál 2015) stanovuje jak definici výzkumného pracovníka, tak i způsob stanovení přepočteného počtu osob (FTE).

V ústavech Akademie věd je pozice výzkumného pracovníka stanovena v Kariérním řádu vysokoškolsky vzdělaných pracovníků AV ČR. Podle tohoto řádu je za výzkumníka považován postdoktorand, vědecký asistent, vědecký pracovník a vedoucí vědecký pracovník. Naopak mezi výzkumníky nejsou zařazeni studenti doktorského studia.

Na vysokých školách vychází struktura pracovníků ze zákona 111/1998 Sb. o vysokých školách, který definuje kategorii akademických pracovníků, tj. pracovníků, kteří se věnují jak pedagogické, tak i tvůrčí činnosti. Z této definice vychází i struktura údajů o zaměstnancích vysokých škol doporučená MŠMT pro přípravu výročních zpráv za jednotlivé vysoké školy, kde jsou vedle akademických pracovníků evidováni také neakademičtí vědečtí pracovníci. Způsob výpočtu poměrné doby věnované akademickými pracovníky výzkumné činnosti není stanoven žádným předpisem ani metodickým pokynem.

Prognóza

Jak bylo zmíněno výše, na nespolehlivost údajů o FTE-výzkumnících se již narazilo při přípravě návrhu metodiky hodnocení výzkumných organizací v projektu IPN Metodika, kdy nebylo možné na základě vykazovaných údajů věrohodně posoudit výkonnost hodnocených výzkumných týmů. Na základě vykazovaných FTE-výzkumníků totiž nelze spolehlivě stanovit velikost výzkumných týmů, výzkumných organizací či jejich součástí. Na tento nedostatek se narazilo rovněž při přípravě jedné z výzev v OP VVV (konkrétně výzvy na podporu Mezinárodní mobility výzkumných pracovníků v PO2/SC5), kdy počet FTE-výzkumníků nebylo z důvodu nespolehlivosti možné využít jako ukazatel velikosti výzkumných organizací. Pro velikost výzkumné organizace byl proto zcela nestandardně navržen abstraktní ukazatel počtu dosažených RIV bodů.

V případě, že nebude existovat jednoznačný a respektovaný postup pro vykazování FTE-výzkumníků, který umožní spolehlivě stanovit velikost výzkumných jednotek (týmů, organizací), bude se na obdobné problémy narážet i v budoucnu při hodnocení výzkumných organizací, při analýzách jejich výkonnosti i při alokaci institucionální a účelové podpory.

Terapie

Základním předpokladem pro odstranění nejistoty ohledně vykazování FTE-výzkumníků je sjednocení definice a postupu výpočtu tohoto ukazatele. Mezinárodním standardem pro statistiky výzkumu a vývoje je Frascati manuál, ze kterého vycházejí postupy pro sběr a vykazování dat Eurostatem i národními statistickými úřady v Evropě a dalších vyspělých zemích, včetně ČR. Na základě této definice je účelné připravit konkrétní postupy pro výpočet FTE-výzkumníků v jednotlivých typech výzkumných organizací tak, aby zohledňoval institucionální specifika, souběh výzkumné, pedagogické a jiné činnosti, status studentů doktorského studia apod. Výsledkem by měl být jednoznačný postup pro vykazování FTE-výzkumníků na vysokých školách, v ústavech AV ČR, dalších výzkumných organizacích i podnicích. Tento postup by měl být závazný pro účely statistické služby a pro účely dalších výkazů jako jsou např. výroční zprávy, projektové žádosti apod.

Preskripce

Navrhujeme ustavit pracovní tým, který bude mít mandát připravit postupy pro vykazování FTE-výzkumníků na jednotlivých typech výzkumných organizací. Tento tým a jeho výsledky musí být respektovány všemi zainteresovanými skupinami, proto by měl být složen ze zástupců ČSÚ, poskytovatelů, RVVI a jednotlivých typů výzkumných organizací. Postup navržený pracovním týmem musí být v souladu s definicí FTE-výzkumníků využívanou pro účely statistické služby a měl by být schválen jako závazný pokyn pro vykazování FTE-výzkumníků ve všech správních úkonech souvisejících s poskytování podpory na VaV.

 

Autor: Michal Pazour

"Policy briefs“ upozorňují na dílčí nedostatky v systému výzkumu a inovací a navrhují konkrétní kroky k jejich odstranění. TC Policy briefs jsou pravidelně publikovány také na specializovaných stránkách Technologického centra AV ČR věnovaných strategickým studiím (http://www.strast.cz).