Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ostudně nízké mzdy akademických pracovníků humanitních fakult Univerzity Karlovy.

3. 3. 2017
Ostudně nízké mzdy akademických pracovníků humanitních fakult Univerzity Karlovy.

V září loňského roku mě v Lidových novinách zaujaly dva příspěvky pozastavující se nad skandálně nízkými mzdami pracovníků Pedagogické a Filosofické fakulty Univerzity Karlovy (jejich autory byli doc. Hník a prof. Humpál). Na stejné téma napsal pod názvem „Tahle fakulta bude chudá“ rozsáhlý článek P. Zídek v příloze Orientace LN dne 6.6.2015.

Já působím na Přírodovědecké fakultě UK již přes 30 let jako externí přednášející (a školitel diplomantů a doktorandů); přes 20 let přednáším i velkou přednášku Imunologie pro více než 200 studentů. Mám řadu známých na různých fakultách UK, včetně těch s humanitním zaměřením (filosofická, pedagogická, sociálních věd, humanitních studií, právnická, tři teologické).

Paupertas non est vitium?

Musím říci, že mě vždy udivovalo, jak obrovské (násobné!) jsou platové rozdíly mezi jednotlivými fakultami UK. Bylo mi vysvětlováno, že to vyplývá ze systému, na jakém je UK založena ("společenství svébytných fakult") - ty fakulty, které jsou schopny si opatřit hodně peněz z grantů a mají větší poměr studentů vs. učitelů, se prostě mají lépe.

Přesto bych řekl, že je to špatně a že Univerzita by měla při rozdělování peněz na fakulty zajistit nějaký minimální alespoň trochu přijatelný standard pro své učitele bez ohledu na to, na jaké fakultě působí - řekněme alespoň 70 tis. resp. 50 tis. hrubého pro profesory resp. docenty a 40 tis. pro odborné asistenty. Toto jsou totiž zhruba průměrné mzdy v těchto kategoriích na českých vysokých školách (viz závěr recentního článku prof. Růžičky). Je dobře známo, že na většině přírodovědeckých a lékařských fakult jsou tyto průměry výrazně vyšší.

Pozoruhodné je, že tento problém je zřejmě mnohem menší na jiných vysokých školách (např. Masarykově či Palackého univerzitě) – je tedy těžko pochopitelné, proč je nejvýraznější na naší největší, nejvýznamnější a doposud pravděpodobně i nejprestižnější české univerzitě.

Od některých zoufalých kolegů z Filosofické fakulty UK jsem slyšel např. následující názory:

Může vůbec prvotřídní egyptologie nadále existovat na chudé FF UK? Nebylo by lepší převést tento obor (jako univerzitní ústav) přímo pod rektorát, aby tito světově špičkoví egyptologové už nemuseli honit RIVy a raději vykopávali princezny?

Je normální, aby špičkoví lingvisté, kteří tlumočí u monarchů nebo překládají zásadní korpusy, žili z almužny cca 25 tis. a byli ještě považování za jakési budižkničemy?

Nemělo by být pro UK otázkou prestiže pěstovat si výběrově některé obory, jako třeba klínopisce (se slávou již od B. Hrozného!) či experty na malé jazyky (pobaltské, asijské atd.) a přispívat na to z celouniverzitního rozpočtu, protože se tyto obory nikde jinde v Česku nepěstují?

Nechci dávat vedení UK nevyžádané „hraběcí rady“, ale řekl bych, že pokud je univerzita skutečná alma mater, musí se v ní projevovat nějaká elementární vzájemná solidarita. Pokud mají profesoři na některých fakultách mzdy pod úrovní profesorů středoškolských, nabízí se jedno možné jasné řešení – přerozdělit univerzitní mzdové prostředky takovým způsobem, aby se mzdy na těch nejbohatších fakultách snížily o nějakých 10-15 % (pořád by byly velmi slušné) a takto získané prostředky pomohly současné skandálně nízké mzdy kolegů filosofů, teologů, atd. alespoň přiblížit k onomu celorepublikovému průměru.

Audietur et altera pars

Když jsem ale o této věci diskutoval s kolegy z těch bohatších fakult, slyšel jsem, že podle nich onen problém může mít ještě další aspekty:

1) Těch humanitních fakult má UK zbytečně moc - proč má mít vedle Filosofické fakulty ještě Fakultu sociálních věd a Fakultu humanitních a tři fakulty teologické? Krom toho se zdá, že spousta "malých oborů" se takto dubluje nebo triplikuje - např. moderní historie se učí asi v šesti různých oborech na třech fakultách. Nepřispívá toto k větší nákladnosti a menší efektivitě? Nedalo by se to reorganizovat a racionalizovat?

2) Kapitolou samou pro sebe je zvrhlý “kafemlejnkový” systém přidělování institucionálních finančních prostředků, který vede k často samoúčelné „výrobě bodů“.

3) Dost silně slyším razantní názor, že na těch fakultách je „spousta lidí, kteří by tam dávno neměli být, protože nic nedělají“, takže na to, jak málo toho dělají, ve skutečnosti zas tak málo nevydělávají (a přivydělávají si jinde). Je to pak jakýsi začarovaný kruh: mají málo peněz - proto dělají létající profesory na jiných školách - proto nemají čas na vědu - proto mají málo peněz na fakultě... Slyším ovšem názor, že to tak zůstává, protože to nakonec většině vyhovuje, změna by bolela a znamenala by odchod mnoha z nich.

Pokud tomu tak opravdu je, je s podivem, že vedení příslušných fakult a zvláště vedení UK nezjedná nápravu...