facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Licenční poplatek při porušení obchodního tajemství

30. 4. 2019
Licenční poplatek při porušení obchodního tajemství

V souvislosti s novelou zákona o ochranných známkách došlo také ke změně zákona č. 221/2006 Sb. o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství. Jaké jednání se považuje za porušení obchodního tajemství a jak se může oprávněná osoba tomuto jednání bránit?

Novelou zákona o ochranných známkách č. 286/2018 Sb. došlo také ke změně zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, v němž se nově zavádí možnost domáhat se soudní cestou odpovídající náhrady škody, bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění v případě neoprávněného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství, a to ve výši obvyklého licenčního poplatku po dobu trvání porušení tohoto práva. V této souvislosti došlo i ke změně názvu tohoto zákona, který se nově označuje jako Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství.

Touto novou právní úpravou se promítají do českého právního řádu čl. 12, 13 a 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním. Tato vyžaduje, aby osobám, na něž se mají vztahovat soudní příkazy a nápravná opatření, mohl soud nařídit peněžitou náhradu škody, která má být poškozené straně zaplacena namísto uplatnění těchto opatření, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) dotčená osoba v době využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství nevěděla, ani za daných okolností nemohla vědět, že dané obchodní tajemství bylo získáno od jiné osoby, která je využívala nebo zpřístupňovala neoprávněně; b) provedení dotčených opatření by této osobě způsobilo nepřiměřenou újmu a c) poskytnutí peněžité náhrady škody poškozené straně se jeví jako přiměřeně uspokojivé.

Směrnice také vyžaduje, aby soud mohl na návrh poškozené strany porušiteli, který věděl nebo měl vědět, že se podílí na neoprávněném získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství, nařídit, aby vlastníkovi obchodního tajemství zaplatil náhradu škody přiměřenou skutečné újmě způsobené v důsledku neoprávněného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství. Při stanovování výše náhrady škody musí soud vzít v úvahu všechny významné skutečnosti, jako jsou nepříznivé hospodářské důsledky, včetně ušlého zisku, které byly poškozené straně způsobeny, případné neoprávněné obohacení porušitele a ve vhodných případech i jiné skutečnosti než ekonomické faktory, jako je nemajetková újma způsobená vlastníkovi obchodního tajemství neoprávněným získáním, využitím nebo zpřístupněním obchodního tajemství.

Alternativně může soud ve vhodných případech stanovit náhradu škody rovněž jako paušální částku alespoň na základě skutečností, jako je výše licenčních poplatků nebo poplatků, jež by bylo možné požadovat, pokud by porušitel požádal o povolení k využití dotčeného obchodního tajemství.

Protože ani jeden ze shora popsaných případů nebyl dosud pokryt českou právní úpravou, byl novelou zákona o ochranných známkách č. 286/2018 Sb. doplněn zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví tak, aby pokrýval i případy předvídané směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943.

Obchodní tajemství tvoří podle § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. V této souvislosti je vhodné zmínit, že za závod (obchodní závod) se považuje organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

Za konkurenčně významné se považují skutečnosti výrobní a technické povahy, které směřují ke zdokonalování a optimalizaci výroby, odbytového systému a služeb, a jsou podstatné pro postavení soutěžitele na trhu. Určitelné jsou takové skutečnosti, obchodní, výrobní či technické povahy, které jsou dostatečně konkrétní, a identifikovatelné tak, aby je bylo možno odpovídajícím způsobem chránit a dále s nimi nakládat. V případě požadavku na to, aby se jednalo o skutečnosti ocenitelné, jde o splnění určité hodnotové povahy obchodního tajemství. Musí tedy jít o skutečnosti, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální způsobilost ovlivnit hospodářské výsledky jeho vlastníka.

V příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné jsou takové skutečnosti, které nemají obecnou povahu a jsou přístupné jen určitému omezenému okruhu osob v rámci závodu. Tyto skutečnosti navíc musí souviset se závodem, aniž by jakkoliv byl vymezen obsah tohoto vztahu. Přesto lze dovodit, že může jít o jakékoliv skutečnosti mající potencionální vazbu na závod. To, že vlastník těchto skutečností zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení, je podstatným společným znakem obchodního tajemství.

Ze strany vlastníka musí být proto přijata taková opatření organizačního charakteru, která umožní seznámit se skutečnostmi tvořícími obchodního tajemství jen určitý předem vymezený okruh osob. Tyto skutečnosti nesmí být známy veřejnosti bez porušení právních předpisů nebo interních předpisů jeho vlastníka. Za veřejnost se v tomto případě považují i odborníci tvořící úzce vymezenou odbornou veřejnost. Ani obecná povinnost mlčenlivosti v některých profesích v tomto případě nehraje žádnou roli, pokud došlo k porušení pravidel utajení.

Porušení obchodní tajemství je stíháno podle pravidel o nekalé soutěži. Za porušení obchodního tajemství se podle § 2985 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. považuje takové jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným na základě jeho pracovního poměru k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán, nebo vlastním či cizím jednáním příčícím se zákonu.

Tím není dotčena možnost domáhat se ochrany na základě zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, v platném znění, podle kterého je možno uplatnit celou řadu nástrojů počínaje skutkovou podstatou porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (porušování obchodního tajemství), přes porušení tajemství dopravovaných zpráv, porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí, zneužití informace v obchodním styku, porušení povinnosti při správě cizího majetku, až po neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací či poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače.

Pokud jde o zákon č. 221/2006, o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství, došlo-li k neoprávněnému zásahu do práva k obchodnímu tajemství, může se oprávněná osoba domáhat u soudu toho, aby se porušovatel zdržel jednání, jímž dochází k porušení nebo ohrožení práva, a následky ohrožení nebo porušení byly odstraněny, a to zejména:

a) stažením z trhu těch výrobků, jejichž výrobou nebo uvedením na trh nebo skladováním došlo k ohrožení nebo porušení práva,

b) trvalým odstraněním nebo zničením výrobků, jejichž výrobou nebo uvedením na trh nebo skladováním došlo k ohrožení nebo porušení práva,

c) stažením, trvalým odstraněním nebo zničením materiálů, nástrojů a zařízení určených nebo používaných výlučně nebo převážně při činnostech porušujících nebo ohrožujících právo.

Soud může na návrh porušovatele práv nařídit namísto těchto opatření zaplacení peněžního vyrovnání oprávněné osobě, a to tehdy, pokud porušovatel nevěděl ani nemohl vědět, že svým jednáním porušuje práva, jestliže by mu tato opatření způsobila nepřiměřenou újmu a peněžní vyrovnání s oprávněnou osobou se jeví dostatečným.

Oprávněné osobě, jejímuž návrhu bylo vyhověno, může soud přiznat v rozsudku také právo uveřejnit rozsudek na náklady porušovatele, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.

V případě porušení obchodního tajemství se peněžité vyrovnání určí nejvýše ve výši licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání obchodního tajemství po dobu jeho porušení, a to tehdy, pokud porušovatel nevěděl ani nemohl vědět, že svým jednáním porušuje obchodní tajemství.

Jestliže rušitel věděl nebo měl vědět, že svým jednáním porušuje obchodní tajemství, může soud na návrh poškozeného stanovit výši náhrady škody, bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění paušální částkou určenou alespoň na základě takového kritéria, jako je výše licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání obchodního tajemství po dobu jeho porušení.

Nedojde-li k dohodě stran, výši obvyklého licenčního poplatku po dobu porušení obchodního tajemství určí soud, a to na základě znaleckého posudku.

Autor: David Karabec


DK3David Karabec působí jako advokát v Praze. Aktivně se zabývá publikační a přednáškovou činností se zaměřením na průmyslová práva a licence při podnikání, ochranu know-how a nekalou soutěž. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a průmyslová práva na Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze. Působil řadu let jako odborný asistent katedry práva Bankovního institutu vysoké školy (BIVŠ) v Praze, kde se specializoval na problematiku průmyslových práv a licencí. Ve své odborné advokátní praxi se věnuje zejména problematice korporátního práva, průmyslových práv, licencí, ochraně know-how, obchodního tajemství a nekalé soutěže, jakož i procesnímu zastupování klientů ve všech těchto oblastech práva před soudy.