Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Patentová statistika za rok 2017 I.

26. 7. 2018
Patentová statistika za rok 2017 I.

Český statistický úřad již od roku 2008 ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví publikuje podrobné údaje o úrovni patentové aktivity na území České republiky. U příležitosti aktualizace dat za rok 2017 připravil shrnutí aktuálních dat, jehož první část si můžete přečíst zde.

Patentová aktivita bývá považovaná za jeden z nejčastěji sledovaných ukazatelů výsledků výzkumné a vývojové činnosti. Z dlouhodobého hlediska nás tedy může těšit nárůst počtu udělených patentů (nejen) domácím přihlašovatelům v České republice. Ten však nemusí mít dlouhého trvání – počet podaných přihlášek na Úřadě průmyslového vlastnictví ČR (dále jen ÚPV) dosáhl svého vrcholu v roce 2013 a následný pokles počtu udělených patentů, který nastal v roce 2017, se s nejvyšší pravděpodobností naplno projeví v následujících letech. Pozitivněji lze nahlížet na výsledky přihlašovatelů z ČR v zahraničí s postupně rostoucím počtem přihlášek i udělených patentů. Zdaleka největší oblibě se těší americký patentový úřad USPTO, když jen v roce 2017 jeho prostřednictvím podali 566 patentových přihlášek – takřka 3x více než v případě Evropského patentového úřadu (dále jen EPO). Mohlo by se zdát, že nižší počet patentových přihlášek je kompenzován nárůstem využití užitných vzorů (UV), které lze zpravidla získat rychleji a s nižšími náklady. Ovšem není tomu tak a od roku 2012 lze sledovat úbytek počtu zapisovaných užitných vzorů v ČR.

Vyvstává tedy otázka – znamená výše zmíněné pokles výzkumné a vývojové činnosti domácích subjektů? Pravděpodobně nikoli. Údaje o patentové aktivitě vypovídají spíše o ekonomické atraktivitě České republiky pro zahraniční investory a především exportéry. V případě veřejných výzkumných institucí a veřejných vysokých škol patentová aktivita výraznou měrou reagovala na změny metodiky v sestavování výsledků hodnocení výzkumu a vývoje (zpravidla bez provázejícího nárůstu počtu patentových licencí a příjmů z nich plynoucí). Ostatně, pro některé subjekty může být výhodnější nepodávat patent ani UV, který znamená odtajnění vlastního know-how v podobě zveřejněné patentové přihlášky či uděleného UV, chráněného jen na území, pro které byl udělen či validován.

Podání patentové přihlášky

Patentová aktivita přihlašovatelů z ČR dosáhla svého vrcholu v roce 2013, kdy bylo na ÚPV registrováno 983 přihlášek, společně s přihláškami u EPO 1 134. Pokles hodnot v následujících letech (v roce 2017 bylo na ÚPV podáno českými přihlašovateli pouze 794 přihlášek) pak nelze přičítat pouze vyšším zájmu o Evropský patent, když za rok 2016 bylo u EPO registrováno pouze 189 přihlášek – tedy o pouhých 39 více jak v roce 2013.

Pokles počtu patentových přihlášek ze strany českých přihlašovatelů na ÚPV je způsobem především veřejnými vysokými školami, kde byl mezi roky 2015 – 2017 zaznamenán úbytek přihlášek o 38 %, a veřejnými výzkumnými organizacemi (úbytek 37 % přihlášek ve stejném období).

Graf 1 – Počty patentových přihlášek na ÚPV dle struktury přihlašovatelů z ČR (2007 – 2017)

graf 1aZdroj: ÚPV ČR a vlastní odpočty ČSÚ

Čekání na patent

Jaká doba uplyne od podání patentové přihlášky k udělení patentu? V případě patentů udělených ÚPV mezi roky 1995 – 2017 se český přihlašovatel dočkal po 3 letech. Nejrychleji tato procedura probíhala u veřejných vysokých škol (průměr 2 roky a 84 dní). Pod hranicí tří let se nacházely i veřejné výzkumné instituce, nemocnice, sdružení a neziskové organizace. Nad touto hranicí se pohybovaly podniky (průměr 3 roky a 48 dní) a fyzické osoby/OSVČ (3 roky a 187 dní).

Kdo se dočká patentu?

V období mezi roky 2000 – 2007 podali přihlašovatelé z ČR na ÚPV celkem 4822 patentových přihlášek. K 31. 12. 2017 pouze 46,1 % z nich úspěšně prošlo schvalovacím řízením a byl jim udělen patent. Nejvíce přihlášek v patent přetavily ve sledovaném období veřejné vysoké školy (82,9 %) a veřejné výzkumné instituce (80,6 %). Méně se dařilo podnikům (57,9 %) a především fyzickým osobám/OSVČ (pouze 28 % úspěšných patentových přihlášek).

Držitelé patentů

V roce 2017 bylo pro území ČR uděleno českým přihlašovatelům 606 patentů (tj. o 69 méně než předcházející rok), což je prakticky dvojnásobný nárůst ve srovnání s obdobím 1997 – 2011. Nicméně lze očekávat, že v následujících letech bude pokračovat pokles udělených patentů přihlašovatelům z ČR, který započal v roce 2017 především vlivem úbytku patentových přihlášek ze strany veřejných vysokých škol.

Graf 2 – Počet udělených patentů na ÚPV dle struktury přihlašovatelů z ČR (2003 – 2017)

graf 2Zdroj: ÚPV ČR a vlastní odpočty ČSÚ

Atraktivita České republiky pro zahraniční přihlašovatele

Česká republika se stává pro zahraniční přihlašovatele stále zajímavější destinací – za posledních 20 let (tj. mezi roky 1997 – 2017) vzrostl počet jim udělených či validovaných patentů více než 6násobně. Tento nárůst je do značné míry souvisí s přistoupením České republiky k Evropské patentové úmluvě v roce 2003, umožňující validaci Evropských patentů pro území České republiky, což představuje zjednodušení pro přihlašovatele. Celkem bylo v roce 2017 pro území ČR uděleno/validováno 7 570 patentů, z toho více než čtvrtina připadala na přihlašovatele z Německa (viz graf č. 3), kteří současně měli k 31. 12. 2017 v držení i nejvíce platných patentů pro území ČR – 3x více než přihlašovatelé z ČR.

Graf 3 – Udělené a platné patenty pro území ČR – podíl zahraničních přihlašovatelů (2017)

graf 3

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní odpočty ČSÚ

Zaměření patentů

Mezi českými přihlašovateli byl na ÚPV v roce 2017 zaznamenán největší zájem o obor „Doprava, skladování“, který se svými 136 patentovými přihláškami výrazně převyšuje druhý nejatraktivnější obor v pořadí – „Stavby“ s 55 přihláškami. Naopak žádné přihlášky nebyly podány v oborech „Mikrostrukturální technologie, nanotechnologie“ a „Papír“, které jsou nejméně populární i z dlouhodobého hlediska. Společně s oborem „Tisk“ byly také nejméně populární i co do počtu udělených patentů v roce 2017. Jednoznačně nejvíce patentů bylo uděleno v oboru „Měření, optika, fotografie“ a to konkrétně 71. Samozřejmě ne každá přihláška dosáhne na udělení patentu a v tomto ohledu vznikají rozdíly i mezi jednotlivými obory. Například v rámci přihlášek podaných mezi roky 2000 – 2007 byli nejúspěšnější přihlašovatelé v oboru „Biochemie, cukr, kůže“, když 73 % z nich proměnilo v patent. Dále byli velmi úspěšní v oborech „Organická chemie (73 %), „Hutnictví“ (70,3 %) a „Lékařské, zubní a hygienické přípravky“ (69,5 %). Naopak nejnižší úspěšnosti dosáhli v oborech „Hudební nástroje, nosiče informací“ (18,4 %) a „Elektro obvody, přenosová technika“ (24,7 %).

Užitné vzory – rychlejší a levnější řešení

Užitný vzor, jako rychlejší a méně nákladnou alternativu k patentu s nižším stupněm právní ochrany na území ČR, využívají především domácí přihlašovatelé (93,5 % všech UV v roce 2017). Počty zapsaných UV výrazně převyšují počty udělených patentů i podaných patentových přihlášek.

Graf 4 – Počet zapsaných UV a patentů na ÚPV přihlašovatelům z ČR v období 2003 – 2017

graf 4

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ

Avšak, od roku 2012 lze vysledovat výrazný úbytek zájmu o UV. Ten je z větší části (stejně jako významný nárůst v předcházejících letech) způsoben veřejnými vysokými školami, pravděpodobně v důsledku změn metodiky hodnocení výzkumu a vývoje. Nejvíce užitných vzorů bylo v roce 2017 zapsáno v oboru „Stavby“ (119) a „Doprava a skladování“ (106). Nejpopulárnější jsou především u domácích firem a fyzických osob/OSVČ (viz graf č. 5).

Graf 5 – Počet zapsaných užitných vzorů na ÚPV dle struktury přihlašovatelů z ČR (2003 – 2017)

graf 5 a

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ

 

Zdroj: Český statistický úřad