Při realizaci společného výzkumu může mít každá ze stran rozdílná očekávání. Nejčastěji jde o dodatečné příjmy, optimální nakládání s existujícími zdroji, zlepšení znalostí na základě sdílení poznatků, přístupů a informací a také uspíšení komercializace vyvinutých technologií. Pro úspěšné završení společné práce je důležitá propracovaná a promyšlená smlouva o společném postupu.

Úřad průmyslového vlastnictví pořádá dne 21. 2. 2017 seminář o přihlašování technických řešení do zahraničí podle Dohody o patentové spolupráci (PCT) se zaměřením na funkce Visegradského patentového institutu.

Důležitými právními dokumenty používanými především při spolupráci se zahraničními partnery jsou Letter of Intent, Memorandum of Understanding a smlouva o utajení, o kterých jsme psali v předchozím článku věnovaném této problematice. Dalším důležitým právním nástrojem je smlouva o nehmotné dílo.

Výzkumná činnost, ať již na úrovni výzkumu základního nebo výzkumu aplikovaného, vyžaduje často odbornou právní podporu. Nejčastěji je to hned na počátku této činnosti, kdy se nejprve řeší otázky týkající se záměrů, které směřují k jistým typům spolupráce, dále smluv o nehmotné dílo a smlouvy o společném výzkumu. Ve většině těchto případů jde ale nejen o otázky právní, ale i problematiku financování a ochranu duševního vlastnictví, jejichž náročnost stoupá zejména v případech, kdy se jedním z účastníků těchto vztahů stává zahraniční subjekt.

Výzkum a vývoj jsou bytostně spjaty s vytvářením nehmotných statků, tedy i s duševním vlastnictvím. Do této oblasti spadají otázky autorskoprávní a průmyslověprávní povahy, které sice mají i některé shodné stránky, ale v řadě pohledů jsou založeny na odlišných principech. V obou případech jde o práva k výsledkům tvůrčí činnosti, kterých je schopen pouze člověk.

Centrum pro transfer technologií a Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity pořádají 11. dubna workshop na téma "Autorské právo a šíření vědeckých výsledků". Akce se uskuteční od 9:00 na Pedagogické fakultě.

Tým vědců v čele s Janem Macákem z Centra materiálů a nanotechnologií (CEMNAT) Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice vyvinul ve spolupráci se společností PARDAM s.r.o. unikátní sorpční materiál na bázi vláken oxidu křemičitého. Uplatnění najde v mnoha odvětvích, kde je nutné zbavovat vzduch vlhkosti.

Zveřejnění je samo o sobě významným fenoménem pro veškerá práva k nehmotným statkům, která mají tvůrčí povahu. Samotná právní skutečnost zveřejnění je chápana v autorském právu a právech průmyslových odlišně a má také zásadně rozdílný význam. Zatímco právo autorské chrání jedinečný výsledek ztvárnění myšlenky, který je vyjádřen v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, předmětem průmyslových práv, zejména práv k výsledkům technické tvůrčí činnosti, je samotná podstata výsledku myšlenkové tvůrčí činnosti.

V rámci výzkumné a vývojové činnosti je kromě průmyslového práva (především patenty a užitné vzory) důležité také autorské právo. Následující řádky přináší stručné pojednání o autorském díle se zaměřením na dílo vědecké.

Vědecká pracoviště Univerzity Palackého v Olomouci nyní mohou snížit své náklady na zajištění průmyslově právní ochrany vynálezů o 50 procent. Díky finanční podpoře Agentury pro podnikání a inovace může Univerzita Palackého při přihlašování vynálezů, ochranných známek a užitných nebo průmyslových vzorů ušetřit více než 5 milionů korun.