Je až překvapivé, jak rozdílně jsou vlastnické vztahy k výsledkům výzkumné a vývojové činnosti v jednotlivých státech světa upraveny. Uvádíme některé způsoby a systémy těchto právních vztahů, které naznačují, na jakých zásadách jsou vytvářeny.

Je zřejmé, že otázky související s právem k výsledkům výzkumu a vývoje jsou řešeny v jednotlivých státech různým způsobem. Například změna uskutečněná v této souvislosti již před řadou let prostřednictvím tzv. Bayh-Doleova zákona v USA a hlavně příznivé dopady této změny na výsledky předávání poznatků z výzkumu do praxe jasně naznačily, že jde o otázku zásadní důležitosti.

Masarykově univerzitě byla zapsána slovní ochranná známka Evropské unie ve znění "CEITEC". Dosud bylo v Evropě chráněno jen logo CEITECu. Zápisu předcházel více než roční boj s majitelem jiné ochranné známky.

Projekt "Turkey in Horizon 2020" vydal úvodní příručku o právu duševního vlastnictví obecně a jeho aplikaci v programu Horizont 2020.

Průmyslové vzory, které vzniknou v rámci pracovněprávního vztahu, se řídí podobnými pravidly jako podnikové vynálezy. Ale v některých aspektech je situace poněkud odlišná.

V Praze se 14.11. konalo již druhé pokračování akce pod názvem Snídaně s předsedou, jejímž hlavním cílem bylo více představit Úřad průmyslového vlastnictví široké podnikatelské veřejnosti.

Poměrně dost otazníků panuje ohledně odměny za "podnikový" vynález - tj. vynález, který byl podle ustanovení § 9 patentového zákona vytvořen k splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli. Týká se jak zaměstnanců obchodních korporací, tak i vysokých škol, veřejných výzkumných institucí nebo jiných typů právnických osob. 

Vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a malé a střední podniky mohou v rámci programu INOVACE žádat o podporu na zajištění ochrany průmyslového vlastnictví ve formě patentů, ochranných známek i užitných a průmyslových vzorů.

Samostatnými otázkami u původcovství vynálezu jsou vztahy studentů k vlastní vysoké škole či jinému vzdělávacímu zařízení nebo společníků obchodních společností k vlastní obchodní společnosti. Je zřejmé, že většinou nejde o vztahy pracovněprávní, ale na druhé straně není jasné, o jaké vztahy z pohledu technické tvůrčí činnosti jde, takže v praxi vzbuzují související otázky rozpaky a není zřejmé, jak se mají po právu řešit.

Významné zvláštnosti jsou spojeny s takzvanými "podnikovými vynálezy", tj. vynálezy, které byly podle ustanovení § 9 patentového zákona vytvořeny ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli. V těchto případech přechází právo na patent za dále uvedených podmínek na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Zde ale právní úprava v zásadě končí a ponechává řadu důležitých otázek otevřenou. Ukazuje se, že to má nepříznivé praktické dopady, neboť jde o právní úpravu příliš obecné povahy.