Centrum pro transfer technologií a Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity pořádají 11. dubna workshop na téma "Autorské právo a šíření vědeckých výsledků". Akce se uskuteční od 9:00 na Pedagogické fakultě.

Tým vědců v čele s Janem Macákem z Centra materiálů a nanotechnologií (CEMNAT) Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice vyvinul ve spolupráci se společností PARDAM s.r.o. unikátní sorpční materiál na bázi vláken oxidu křemičitého. Uplatnění najde v mnoha odvětvích, kde je nutné zbavovat vzduch vlhkosti.

Zveřejnění je samo o sobě významným fenoménem pro veškerá práva k nehmotným statkům, která mají tvůrčí povahu. Samotná právní skutečnost zveřejnění je chápana v autorském právu a právech průmyslových odlišně a má také zásadně rozdílný význam. Zatímco právo autorské chrání jedinečný výsledek ztvárnění myšlenky, který je vyjádřen v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, předmětem průmyslových práv, zejména práv k výsledkům technické tvůrčí činnosti, je samotná podstata výsledku myšlenkové tvůrčí činnosti.

V rámci výzkumné a vývojové činnosti je kromě průmyslového práva (především patenty a užitné vzory) důležité také autorské právo. Následující řádky přináší stručné pojednání o autorském díle se zaměřením na dílo vědecké.

Vědecká pracoviště Univerzity Palackého v Olomouci nyní mohou snížit své náklady na zajištění průmyslově právní ochrany vynálezů o 50 procent. Díky finanční podpoře Agentury pro podnikání a inovace může Univerzita Palackého při přihlašování vynálezů, ochranných známek a užitných nebo průmyslových vzorů ušetřit více než 5 milionů korun.

Je až překvapivé, jak rozdílně jsou vlastnické vztahy k výsledkům výzkumné a vývojové činnosti v jednotlivých státech světa upraveny. Uvádíme některé způsoby a systémy těchto právních vztahů, které naznačují, na jakých zásadách jsou vytvářeny.

Je zřejmé, že otázky související s právem k výsledkům výzkumu a vývoje jsou řešeny v jednotlivých státech různým způsobem. Například změna uskutečněná v této souvislosti již před řadou let prostřednictvím tzv. Bayh-Doleova zákona v USA a hlavně příznivé dopady této změny na výsledky předávání poznatků z výzkumu do praxe jasně naznačily, že jde o otázku zásadní důležitosti.

Masarykově univerzitě byla zapsána slovní ochranná známka Evropské unie ve znění "CEITEC". Dosud bylo v Evropě chráněno jen logo CEITECu. Zápisu předcházel více než roční boj s majitelem jiné ochranné známky.

Projekt "Turkey in Horizon 2020" vydal úvodní příručku o právu duševního vlastnictví obecně a jeho aplikaci v programu Horizont 2020.

Průmyslové vzory, které vzniknou v rámci pracovněprávního vztahu, se řídí podobnými pravidly jako podnikové vynálezy. Ale v některých aspektech je situace poněkud odlišná.