Vytisknout tuto stránku

ERC: Jediným kritériem je excelence

7. 10. 2021
ERC: Jediným kritériem je excelence

Evropská výzkumná rada (ERC) už od roku 2007 podporuje nejlepší evropskou vědu. Její rozpočet nyní představuje téměř pětinu celého rozpočtu programu Horizon Europe. Nový seriál portálu Vědavýzkum.cz představí zkušenosti úspěšných ERC grantistů v Česku.

erc seriál

Evropská výzkumná rada (European Research Council, ERC), kterou v roce 2007 zřídila Evropská komise, je nezávislou organizací, která poskytuje prostředky primárně na projekty z oblasti základního výzkumu a vývoje - výjimkou je v tomto směru její grantový program Proof of Concept. Cílem ERC je financovat nejkvalitnější a nejambicióznější evropský výzkum. Evropští lídři jsou za tímto účelem ochotní investovat nemalé prostředky – rozpočet ERC představuje celých 17 % všech finančních prostředků vyčleněných na výzkum, vývoj a inovace v rámci aktuálního víceletého rámcového programu Horizon Europe. Jenom v roce 2021 tak získají vědci prostřednictvím ERC téměř 1,9 miliardy eur. Pro rok 2022 je připraveno dokonce 2,4 miliardy eur.

Důvodem úspěchu ERC je i velký důraz na otevřenost výzkumu. Organizace nijak neomezuje to, s jakými tématy se do jejích programů mohou výzkumníci hlásit. Jediným kritériem, které je pro ERC relevantní, je kvalita a originalita samotného vědeckého projektu. Tento princip se v roce 2020 stal předmětem sporu mezi Vědeckou radou, která stojí v čele ERC, a jejím tehdejším nově nastupujícím ředitelem Maurem Ferarrim. Mezi nimi údajně vznikl spor o vznik specifického nového schématu, které se mělo zaměřovat na řešení globální pandemie Covid-19, což podle Vědecké rady odporuje základnímu principu „bottom-up“ financování výzkumných témat. Tento konflikt vyústil v odvolání ředitele Ferrariho jen několik měsíců po jeho nástupu do funkce. Do čela organizace se poté vrátil předchozí ředitel Jean-Pierre Bourguignon, aby dokončil vyjednávání o novém rámcovém programu. Od poloviny roku 2021 vede Evropskou výzkumnou radu nová ředitelka Maria Leptin.

Na vzniku ERC se podíleli i zástupci české vědy. Jedním z vědců, který aktivně spolupracoval při zakládání Evropské výzkumné rady, byl i český matematik Pavel Exner. Ten také během mandátu historicky druhé ředitelky ERC, Helgy Nowotny, sloužil jako místopředseda celé organizace. Exner v roce 2016 získal Cenu Neuron za přínos světové vědě. „Je to malý zázrak,“ řekl Exner ke vzniku ERC pro Lidové noviny. „Vznikla organizace, která podporuje výzkum na základě jediného pravidla: excelence. Podařilo se a velkou zásluhu na tom má dánské předsednictví EU v roce 2003. Dva roky poté padlo rozhodnutí, že na rozdíl od dalších programů bude rozhodování o tom, jak bude vypadat a jaké granty se budou udílet, dáno do rukou vědců,“

Podpora ve všech fázích vědecké kariéry

ERC financuje pět typů grantových soutěží, které mají podpořit vědce a výzkumníky ve všech fázích kariéry. ERC Starting Grants je programem na podporu excelentních vědců v juniorní fázi kariéry v rozmezí dvou až sedmi let od dokončení doktorského studia. S pomocí ERC pak mají šanci založit vlastní výzkumný tým. Další program, ERC Consolidator Grants, je zaměřen na vědce stále ještě v ranějších fázích kariéry – tedy 7 až 12 let od dokončení doktorátu.

Třetí typ programu, ERC Advanced Grants, je pak zaměřen na vědce na vrcholu kariéry, kteří jsou ve svém oboru považováni za autority a jejich výzkum má potenciál přinést významný průlom. Specifickým typem je pak program ERC Synergy Grants, který je založen na unikátní interdisciplinární spolupráci mezi špičkovými vědci z několika oborů. Synergy Grants je po svých pilotních výzvách v roce 2012 a 2013 vyhlašován od roku 2018 každý rok pravidelně. Účelem těchto grantů je přinést průlomová a originální řešení výzkumných problémů.

Posledním typem grantu, který ERC uděluje, je Proof-of-Concept. Ten je určen na podporu řešitelů, kteří v rámci grantů ERC přišli s relevantním výzkumným výsledkem s výrazným aplikačním potenciálem. Tento typ grantů podporuje nejranější fáze transferu těchto výzkumných výsledků. Do výzev ERC se přitom mohou hlásit všichni vědci, kteří budou výzkum provádět na jedné z výzkumných organizací v zemích EU nebo v jedné z 18 přidružených zemí. Po dlouhých vyjednáváních má aktuálně status přidružené země také Velká Británie.

Od svého vzniku si ERC získala pověst jednoho z nejprestižnějších poskytovatelů prostředků na výzkum na světě. Nositelé ERC grantů od roku 2007 získali 7 Nobelových cen, 4 Fieldsovy medaile a například také 9 prestižních Wolfových cen, které vědcům a umělcům udílí Wolfova nadace v Izraeli. Vynikající výsledky ale podle provedených studií přináší většina projektů financovaných ERC. Z analýzy z roku 2020 vyplývá, že 70 až 80 % všech projektů financovaných ERC přineslo průlomové výsledky nebo významný posun poznání v daném oboru. Naproti tomu jen přibližně 2,5 % z hodnocených projektů nepřineslo žádné hodnotné vědecké poznání. Tyto výsledky odpovídají i analýzám z předchozích let.

Není proto divu, že pravidelně vyhlašované soutěže ERC jsou vysoce kompetitivní. Například do soutěže Starting Grants se v roce 2021 přihlásilo na 4065 projektů a uspělo jich 413. Úspěšnost 10,2 % je tak nižší, než byla v předchozím roce. V roce 2020 se do téže soutěže přihlásilo 3272 a úspěšnost byla 13,3 %. Lze tak jednoznačně říct, že výzkumníci mají o granty ERC stále větší zájem. I přes exkluzivitu svých grantů však ERC financuje i množství mladých výzkumníků. Podle dostupných dat tak na výzkumech financovaných z grantu ERC pracuje přes 75 tisíc doktorandů a juniorních vědeckých pracovníků.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: ERC (12, 3)