Individuální vědeckovýzkumné stáže, které fungují v rámci programu Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) jsou pravděpodobně nejprestižnější evropskou iniciativou na podporu zahraničí mobility juniorních vědců a výzkumníků. Program, cílený na hlavně na postdoktorandy, nabízí svým stipendistům příležitost, jak se osamostatnit v daném vědeckém oboru a získat klíčové kontakty, které jsou zásadní v dalším kariérním rozvoji. Koronavirová opatření však pro řadu vědců, kteří se aktuálně účastní programu MSCA, způsobila množství komplikací. Ti nyní žádají Evropskou komisi, aby v rámci programu prodloužila financování a oni tak mohli dokončit svůj výzkum.
Evropská komise se prodloužení brání
Dosud totiž Evropská komise nabídla stipendistům jen několik možností, jak se vyrovnat se zdržením v rámci výzkumu. Vědci mohou na svých projektech pracovat na dálku, pozdržet nebo přerušit grant, což přitom znamená také přestat vyplácet mzdy, přejít na systém polovičních úvazků nebo investovat peníze na výzkum, networking a trénink do prodloužení vyplácení osobní mzdy.
Stále více a více vědců však namítá, že tyto možnosti nejsou reálně schůdné. Panují obavy, že kvůli koronavirovým opatření bude velmi obtížné splnit cíle projektů včas, v důsledku čehož utrpí budoucí kariérní vyhlídky jednotlivých vědců, protože další instutice, které financují výzkumné projekty, posléze uvidí, že dotyční nebyli schopni zvládnout evropský projekt.
Alumni klub Marie Skłodowska-Curie Actions (The Marie Curie Alumni Association) provedl mezi vědci průzkum, aby zjistil dopady COVID-19 na práci stipendistů a to, zda jsou dostupná řešení dostatečná. Klub obdržel přes čtyři sta odpovědí, ze kterých 48 potvrdilo, že nebyli schopni pokračovat v práci na projektech během období restrikcí. Přes 90 % se přitom týká práce v laboratořích. Dalším chyběl také potřebný software nebo data, která nebyla dostupná na dálku. Přes 13 % dotázaných také muselo přestat pracovat, aby se postarali o děti, které přestaly chodit do školy.
Aktuálně proto vznikla petice, která žádá Evropskou komisi, aby vyplatila dodatečné prostředky na placené prodloužení jednotlivých stipendií. Petici podepsalo už přes 1500 vědců. Stipendistům jde zejména o to, aby Evropská komise následovala příklad některých národních agentur, jako je například německá Deutsche Forschungsgemeinschaft, která umožnila přesunout nevyužité grantové prostředky z roku 2020 do roku 2021. Také nabídla vědcům, jejichž projekty byly pozdrženy kvůli koronaviru, možnost, aby získali další finanční podporu na potřebné prodloužení výzkumu. Komise však zatím podobné kroky odmítá.
Česká stopa v MSCA není výrazná
České instituce, podobně jako v jiných projektových schématech financovaných Evropskou unií, příliš úspěšné nebyly. V letošní výzvě uspělo ze 123 hodnocených žádostí, které byly předloženy českými institucemi, pouze 10 projektů, z toho 8 projektů typu European Fellowship a 2 projekty typu Global Fellowship. Úspěšnost českých hostitelských institucí dosáhla pouhých 8 %. Průměrná úspěšnost je přitom 15 %.
Podporu však získalo celkem 19 českých výzkumných pracovníků, kterým se podařilo získat grant na realizaci výzkumu na hostitelských institucích v zahraničí.
České Ministerstvo školství, mláděže a tělovýchovy uchazečům o MSCA-EF (European Fellowship) kteří nebyli navrženi k financováni ve výzvě MSCA-IF-2019 a zároveň prošli minimálním prahem 70 %, umožňuje zažádat o prostředky ze strukturálních fondů pod hlavičkou výzev Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků MSCA – IF.
Zkušenosti a rady ohledně těchto stipendií sdílely ve svých příspěvcích také Martina Ulvrová a Julie Kovářová. Zájemci o účast si také mohou prohlédnout aktualizovanou příručku.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ScienceBusiness
