Zobrazení položek podle značky: ženy

Kateřina Sam je ornitoložka a ekoložka ověnčená řadou prestižních grantů a ocenění, své práce publikuje v těch nejlepších časopisech. Naposledy se stala jednou ze tří laureátek ceny L´Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě. Zkoumá vztahy mezi stromy, hmyzem a hmyzími predátory. Jak se pracuje na Papui-Nové Guineji? Proč v Čechách kupuje pozemky? A co nám její unikátní výzkumy mohou říct o složitých vztazích v přírodě? 

Krystalografka Monika Kučeráková z Fyzikálního ústavu AV ČR je jednou z letošních laureátek prestižního ocenění L’ORÉAL-UNESCO Pro ženy ve vědě, které bylo již po osmnácté uděleno v červnu tohoto roku. V rámci své specializace se věnuje analýze monokrystalů, tedy složitým materiálům, které se skládají z několika desítek až stovek atomů.

Michaela Fencková se nedávno po 10 letech strávených v Nizozemsku vrátila zpět do Českých Budějovic, kde studuje neurovývojové poruchy a zakládá svou výzkumnou skupinu. V letošním roce byla oceněna cenou L’Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě. Proč experimenty provádí zrovna na octomilkách a v čem vidí hlavní smysl podporování žen ve vědě?

Kariéra Evy Gescheidtové je, kromě čtyřicetiletého pedagogického působení, neodmyslitelně spjata s přístroji založenými na magnetické rezonanci. Její výzkumné působení tak má velký vliv na zdravotnictví, a to zejména v oblasti diagnostiky chorob. O tom, co ji k oboru přivedlo, proč elektrotechnika láká především muže, ale i o tom, jak se jí dařilo kombinovat práci s rodinou, promluvila v rozhovoru pro NKC – gender a věda.

Početní zastoupení žen ve vědě v České republice je dlouhodobě nízké a tento fakt se v průběhu let příliš nemění. Vysoký podíl studentek na univerzitách se nepřenáší do prostředí profesionálního výzkumu. Po ukončení doktorandského studia nebo po mateřské dovolené mnoho žen z vědeckého oboru odchází. Talentový program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě proto dlouhodobě podporuje mladé vědkyně a usiluje o navýšení počtu žen ve sféře vědy a výzkumu.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním kontaktním centrem – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. vyhlašuje 15. ročník soutěže o Cenu Milady Paulové pro vědkyni za celoživotní přínos vědě. Cena Milady Paulové v roce 2023 bude udělena v oblasti bioekonomiky.

Ačkoliv je v dlouhodobém měřítku úspěšnost žen při podávání grantů ERC v RP téměř totožná s úspěšností mužů na globální i české úrovni, a ženy výzkumnice mají ve srovnání s muži na globální úrovni téměř stejnou úspěšnost i v projektových návrzích, které se týkají technických oborů, jejich zapojení do přípravy ERC grantů je mnohem nižší, než je tomu u jejich mužských kolegů.

U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě připravilo Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR informační kampaň zaměřenou na téma bezpečí a respektu v akademickém a vědeckém prostředí. Zastoupení žen ve vědě je v ČR stále velmi nízké, 28 % představuje jedno z nejnižších čísel v rámci zemí EU.

K podstatě vědy patří klást si nejrůznější otázky a hledat na ně odpovědi. Jako takový experiment jsem poslední měsíc na sociálních sítích každý den zveřejňovala profil jedné vědkyně. Co jsem zjistila? Jaké je to býti vědkyní v českém akademickém prostředí? Proč stále říkáme, že „vědci objevili“, ale „vědkyni to moc sluší“?

Lucie Studená právě sepsala svůj výzkum na Imperial College London do doktorské práce. Ve Velké Británii strávila celé vysokoškolské studium. Zapojila se i do mnoha neakademických aktivit, které britské univerzity nabízejí. Nyní stojí před otázkou, kterou řeší nejeden doktorand na konci studia: Kam dál? Lucie pro náš portál popisuje, jak se stala vědkyní a kam by se měla její cesta ubírat nyní.