facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle
Michael Šebek

Michael Šebek

Když jsme se před lety začali o žebříčky zajímat, na QS TopUniversities jsme narazili nejdřív. Vydává ho britská firma Quacquarelli Symonds (QS), zpočátku ještě společně s magazínem Times Higher Education (THE). Naše škola, to je České vysoké učení technické v Praze, byla tehdy na pro nás dost zahanbujícím ale celkem realistickém 394. pořadí na světě. Bylo nám z toho smutno, ale doufali jsme, že když budeme pracovat lépe, budeme postupovat nahoru.

Proběhlé Hodnocení 17 z pohledu předsedy odborného panelu a koordinátora: Jaké byly nejčastější chyby výzkumných organizací a jak se jich příště vyvarovat? Dneska se podíváme na proces hodnocení vybraných výsledků v Modulu 1. Ukážeme si, jak nominovat správné hodnotitele, jak vybrat nejlepší výsledky ve výzkumné organizaci a jak je při hodnocení vhodně prezentovat.

Michael Šebek komentuje průběh hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+, které letos prošlo prvním ze tří zahřívacích kol. V minulém díle rozebíral bibliometrické zprávy za obory, které ukazují v jakém oboru je naše země na špičce a v jakém naopak zaostává. V pokračování se zaměřuje na bibliometrické zprávy za organizace a zprávy z peer-review vybraných výsledků.

Michael Šebek komentuje průběh hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+, které letos prošlo prvním ze tří zahřívacích kol. V první části blogu ukazuje výhody oproti dosavadnímu způsobu hodnocení a blíže rozebírá přínos bibliometrických zpráv za obory.

Ne, není. Obě tvrzení v nadpisu jsou stejně nepravdivá! V reakci na příspěvek Dalibora Štyse Zastavme Metodiku 17+, vzkazuje nám Nature Index tu stručně porovnám tři metodiky hodnocení vědy a výzkumu: starší, ryze český a spíš neblaze proslulý Kafemlejnek 2010-2 a 2013-5, právě nabíhající světem inspirovanou novou národní Metodiku 17+ a nový zahraniční Nature Index.

Martin Rychlík ve svém článku píše, že nejcitovanější vědci jsou chemici. Ano. Všichni jmenovaní jsou skvělí a zaslouží velikou úctu! Náš chemický výzkum je skvělý! A přesto je článek a zejména jeho titulek poněkud zavádějící!

Dalibor Štys tu před časem uveřejnil článek nazvaný Zbytečný boj s predátorskými časopisy versus hledání vědecké pravdy. Text je to trochu zmatený a často volně přeskakuje od jednoho tématu k úplně jinému, někdy i uprostřed téže věty. Takže si vyberu jen něco a pokusím se to uvést na pravou míru.

Právě jsem dočetl studii Jana Kouckého a Aleše Bartuška (dále jen „autoři“) Bohatství v rozmanitosti: Profily veřejných vysokých škol a fakult v ČR 2016 (dále jen „studie“) vydanou Střediskem vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky studie jsou pozitivní: všude bohatství a rozmanitost. Tak to ale není, stav našich univerzit není dobrý a málo se přibližuje stavu normálnímu v civilizovaných zemích.

Tento text je inspirován článkem Václava Hořejšího Kafemlejnek – dobrý sluha a zlý pán?, který vyšel zde 2. 12. 2016. V něčem s ním souhlasím, v něčem ne, a konečně jsem se odhodlal to sepsat. Dovolím si předpokládat, že čtenář tohoto blogu je obeznámen jak s proklínaným kafemlejnkem, tak s tahanicemi okolo hodnocení naší vědy vůbec.

Může být i diskuse o hodnocení vědy označena módními slovy post-pravdivá či post-faktická? Bohužel ano, jak ukazuje článek Jiřího Chýly Münich nebo Šebek? uveřejněný na tomto blogu 21. 11. 2016.

Strana 1 z 2