facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Anketa čtenářů: Honba za excelencí ve vědě

19. 10. 2022
Anketa čtenářů: Honba za excelencí ve vědě

Výraz „excelentní“ se ve výzkumném prostředí objevuje stále častěji. Co ale onen excelentní výzkum znamená a jaké důsledky pro vědu přináší důraz na excelenci? V aktuálním vydání naší ankety jsme se právě na tyto otázky ptali čtenářů a čtenářek portálu Vědavýzkum.cz. 

stock prestige

Excelentní věda či excelentní výzkum jsou tak často skloňovanými výrazy současné vědní politiky, že se staly téměř emblematickým označením. Zvyšující se tlak na vědce, vědkyně, vědecká a výzkumná pracoviště, aby dělali excelentní vědu, je možné sledovat už řadu let. Již nestačí být „dobrý“, je třeba být „excelentní“.

Co to však znamená dělat excelentní vědu? Někdy je chápána oborově skrze uveřejňování článků v impaktovaných časopisech, jindy počtem získaných grantů, patentů či jiných kvantifikovatelných ukazatelů. Podle studie z roku 2017 vede zvýšený důraz na excelenci k celé řadě negativních dopadů na jednotlivé vědce a vědkyně a pracovní kulturu a přitom brání skutečně inovativním vědeckým nápadům.

Důraz na excelenci má své opodstatnění – veřejné prostředky na výzkum, vývoj a inovace jsou omezené, a je proto logické investovat je do těch nejperspektivnějších výzkumů a nejtalentovanějších vědců a vědkyň. Navíc hodnotí-li se pouze kvalita výkonu, v nejlepším případě to vede k odstranění protekcionismu a klientelismu ve vědě.

V anketě jsme se čtenářů ptali, zda oni sami (jsou-li vědci a vědkyněmi) hodnotí svůj výzkum jako excelentní, jaké má podle nich dopady tlak na excelenci ve vědě a výzkumu či co si vlastně pod pojmem excelentní výzkum představují.

Odpovědi byly poměrně různorodé s jednou výraznou linkou: valná většina respondentů se shodla na tom, že důraz na excelenci ve vědě vyúsťuje v nějaké míře k toxickému pracovnímu prostředí. Všichni také uvedli, že na základě sebehodnocení dělají nebo významně přispívají k excelentní vědě či výzkumu.

Níže se můžete seznámit s odpověďmi čtenářek a čtenářů portálu Vědavýzkum.cz. Co tedy podle jejich názoru znamená excelentní výzkum a jaké důsledky důraz na excelenci ve vědě přináší?

Názory čtenářů

Excelentní výzkum podle mne znamená dělat zajímavé, "challenging" a obecně užitečné projekty, které mají přesah a jsou schopny posunout hranice lidského poznání, byť jenom o malý kousek. Taky to podle mě ale znamená vychovávat další generaci vědců a pečovat o jejich vědecké možnosti a sny. Z mého pohledu je excelentní vědec ten, který má skupinu plnou motivovaných lidí a zaobírá se otázkami současného světa a tím, jak ho zlepšit (platí pro všechny obory). Problém je, že ne všechny publikace v nejprestižnějších žurnálech zrcadlí excelentní výzkum a to, jak daný vedoucí přispívá k pracovní kultuře ve své laboratoři a na své instituci.

Anonymní

 

Důraz na excelenci ve výzkumu zajišťuje financování pouze excelentních skupin, nikoli provinčního výzkumu, který si na výzkum pouze hraje.

Anonymní, Akademie věd ČR

 

Nic nového pod sluncem. Excelenci ve vědě už v roce 1815 [respondent cituje z díla Jakuba Arbesa: Poslední dnové lidstva; tato citace byla redakčně krácena – pozn. redakce] na nejlepším světovém pracovišti vyráběla „(…) reklama (…) vládnoucí všemi možnými prostředky ku proslavování prostřednosti, holdujícím zásadám a hovící vkusu, případně i nevkusu, cechu.“

Tak co bychom se dnes, kdy reklama vládne mnohem lepšími prostředky, podivovali nad tím, jak prostřední (a nereprodukovatelné, často zfalšované) výsledky jsou považovány za excelentní. Jistá naděje je v tom, že stejně dobré prostředky k šíření, jako má reklama, mají i informace o podvodech a nereprodukovatelnosti. Tak třeba: v příštích 30 letech dospějeme do stavu, jehož podzimní fázi jsem zaznamenal v 90. letech ve Švédsku. Tehdy vědci vyvíjeli nové metody za ty, které se objevily v praxi, a za ty byli zvláště ceněni.

Dalibor Štys, Ústav komplexních systémů, FROV JU

 

Odpovídám na anketu jako pracovník ve společenských vědách. I v mezinárodním kontextu je v nich bohužel velmi časté to, že výzkumníci zřídkakdy spolupracují. Týmy, pokud vůbec existují, jsou velmi malé. H-indexy velice nízké, texty jsou navzájem velmi různorodé. Ona excelentní mezinárodní věda se mi bohužel redukuje na budování mezinárodních kontaktů v redakcích, díky kterým se podaří nějaký text uveřejnit.

Anonymní

 

Vědec by měl znát souvislosti svého oboru s jinými, sledovat univerzální hodnoty a uplatnění pro obor i celou společnost, netrvat jen na své specializaci a tu vyvyšovat nad jiné obory – jako kdyby jiné obory byly méně vědecké. Některé "vědecké" optimistické postoje mají až náboženský charakter – tedy náhrady náboženství za vědu, kapitalismus, soutěživost, žebříčkování, ratingování, zjednodušené bodování atd. Tyto přístupy byly také už kritizovány – viz např. Liesmann: Teorie nevzdělanosti. Co je tedy vlastně výstupní znalost, kompetence, příspěvek ke kvalitě života i budoucích generací v celkové životní perspektivě? A co pak osobnost vědce? Lze oddělit jeho odbornost od jeho charakterových vlastností, způsobů jednání a komunikace? Tyto otázky mě trápí...

Dušan Kučera, Centrum manažerské udržitelnosti a etiky, VPH, VŠE

 

Co je to ta excelence? Vysvětlil to někdy někdo řádně? IF, AIS, H-index to asi nebude. Sám nevím, spíše bych kladl důraz na poctivý a důkladný (nejen) výzkum. A pokorný.

Anonymní

 

Všem našim čtenářům a čtenářkám děkujeme za jejich příspěvky!

 

Autor: Vědavýzkum.cz (MK)


Podívejte se na také na předchozí anketu čtenářů, která se týkala role a fungování RVVI. Další ankety byly věnovány spravedlivému ohodnocení vědecké práce (díl první a díl druhý) či rodičovství a vědě.