Nenarodila se před nějakými čtyřiceti lety, ale v roce 2015 ji stvořili polští vědci z Wroclawi v rámci operace Žihadlo. Enormní nárůst predátorských časopisů, jež za peníze otiskují pavědeckou břečku – slušněji junk science – vedlo psychology k experimentu s fiktivní editorkou. Z Gmailu rozeslali její CV do 360 časopisů z oboru, jimž nabídli služby „expertky“ na metodologii vědy, sport a kognitivní vědy. Přidali odkazy na smyšlené studie a knížky, aby vyzkoušeli, jak žurnály zareagují. Ty byly rozděleny na tři kategorie po sto dvaceti: s visačkou Journal Citation Report (JCR), z „bílého listu“ open-access časopisů (DOAJ) a podezřelé predátory (dle Beallova seznamu).
„Pro ty, kteří umějí polsky, nebyl její pseudonym příliš rafinovaný,“ připomněl deník The New York Times. „Oszust“ totiž v polštině znamená podvod/ník. Jistě ne každý časopis má ve své radě polské mluvčí, ale varovných signálů bylo tolik, že by si jich měl všimnout třeba i albánský editor – pokud by alespoň NĚCO kontroloval (Albánie je eldorádem predátorských časopisů). Anna například neměla záznam v žádné z uznávaných databází typu Scopus.
A výsledek? Strašidelný.
Čtyři časopisy jmenovaly docentku svou šéfredaktorkou! A 48 časopisů z náhodně vybraných 360 ji přijalo do svého „boardu“. Skoro nikdo se jí neptal na zkušenosti, nekontaktoval mateřskou instituci... Nadějí pro vědu zůstává, že z lepší skupiny (JCR) ji nikdo neangažoval, ovšem z direktoráře „prověřených“ časopisů (DOAJ) sáhlo po falešné vědkyni sedm procent z nich. A celá třetina z Beallova indexu podezřelých.
„Doufáme, že naše Žihadlo přinese větší povědomí o predátorech,“ píší autoři v prestižním časopise Nature. Studie už rezonuje v Polsku, kde o ní psala Gazeta Wyborcza pod půvabným titulkem „Fikcyjna dr. O. Szust demaskuje oszukańce“.
Pro Čechy už ale zůstane tím nejslavnějším predátorem jiné polsky znějící jméno: Wadim Strielkowski. Ten otiskl 99 studií (o upírech, energetice, turismu), některé i s fiktivní spoluautorkou, jak upozornily LN a Euro. Šokující je, kde se Strielkowski po aféře z roku 2015 uplatnil. V databázi Scopus i na webu je dnes veden jakožto vědec z University of Cambridge, Judge Business School.
Článek vyšel 27. 3. 2017 v Lidových novinách
