Co nového v Evropě?
Evropská komise napumpuje 5,2 miliardy eur do vodíkových technologií
Až 5,2 miliardy eur půjde od projektu Hy2Use. Motivací pro financování je nejen to, že zbytek Evropy chce snížit závislost na ruském plynu, ale také snížení uhlíkové stopy a vytvoření vodíkového hospodářství. V rámci Hy2Use existuje 35 projektů na vybudování infrastruktury umožňující výrobu, skladování nebo přepravu vodíku. Cílem projektu je také vývoj aplikace vodíku v různých odvětvích průmyslu. „Vývoj infrastruktury založené na vodíkovém hospodářství začleněném do obnovitelných zdrojů nás posune blíže k tomu, aby se Evropa do roku 2050 stala klimaticky neutrálním kontinentem,“ uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestager.
Nové posily pro evropský ekosystém kvantových počítačů
Šest nových kvantových počítačů bude postaveno v superpočítačových centrech po Evropě. Budou určeny především pro výzkum, ale mohou sloužit i začínajícím podnikům či start-upům. Jednou z lokalit, kde bude fungovat kvantový počítač, je IT4Innovations na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. „Naší ambicí je přinést evropské vědecké komunitě jedinečné, udržitelné a špičkové prostředí pro kvantově akcelerované superpočítače, které umožní evropský úspěch a konkurenceschopnost v globálním, kvantově řízeném inovačním systému,“ říká Branislav Jansík, koordinátor projektu LUMI-Q. Projekt LUMI-Q v Ostravě sdružuje 14 partnerů z devíti členských zemí.
Zaměstnanci univerzit ve Velké Británii dostanou jednorázový příspěvek na bydlení
Zaměstnanci univerzit ve Velké Británii stále nejsou spokojeni se svými platy. Mnoho vysokých škol se proto rozhodlo, že budou udělovat jednorázové bonusy. Zaměstnancům to umožní lépe se vyrovnat s vysokou cenou energií. Příspěvek na rostoucí životní náklady se pohybuje v řádech stovek liber. Bonusy budou rozdávány společně s 3 % nárustem platu. Odbory nicméně varují, že i když je jakýkoliv příspěvek důležitý, zde se jedná spíše o zamaskování nechuti znatelně zvýšit plat. Proto je možné, že zaměstnanci univerzit budou v budoucnu stávkovat.
Rusové zasáhli ukrajinskou ikonickou univerzitu
Ruské rakety zasáhly Taras Shevchenko National University v Kyjevě. I když tento útok patří mezi méně ničivé, akademici se shodují, že je symbolický. Univerzita je pojmenována po ukrajinském národním básníkovi, který ztělesňuje ukrajinského ducha a hledání svobody. „Rusové nám chtějí způsobit emocionální újmu. Je to známka, že jim dochází prostředky,“ myslí si Viktor Kovalenko, který na zmíněné univerzitě působil na fakultě žurnalistiky. Podle ukrajinského ministra školství už ruské bomby zasáhly 2608 vzdělávacích institucí, zejména škol. Univerzity jsou ale také pod palbou, například univerzita v Charkově je po útoku velmi poškozená.
Jen málo vědců má školení jak na open data
Celosvětový průzkum State of Open Data Report 2022 zjistil, že pouze čtvrtině výzkumníků je poskytnuta institucionální pomoc s publikováním v modelu open access, přestože je to po nich vyžadováno. Více než půlka respondentů zmínila, že potřebuje lépe zaškolit o zásadách sdílení dat. Výzkumníci jsou také více nakloněni tomu, aby publikovali data tam, kde to může mít dopad na jejich citovanost. Mark Hahnel, zakladatel a výkonný ředitel společnosti Figshare, která studii podporuje spolu s Digital Science a Springer Nature, uvedl, že i když je většina vědců open science otevřena, mají pochybnosti o tom, jak bude fungovat model open data a jak tím budou ovlivněni. „Vzhledem k tomu, že požadavky na open science rostou, organizace by měly začít lépe spolupracovat s výzkumnými pracovníky a poskytnout další podporu. Přechod na open science by byl plynulejší.“
Evropská unie chce více investovat do výzkumu a vývoje
Evropská unie se připravuje na ambiciózní návrh rozpočtu, aby byla lépe připravena na výzvy, kterým čelí. Proto chce primárně investovat 8 miliard eur do výzkumu a vývoje v oblasti obrany a vývoje zelených technologií. Rozpočtový výbor například přijal návrh, ve kterém je požadováno navýšení programu Horizont Evropa o 311 milionů eur. Eurokomisař zabývající se rozpočtem Johannes Hahn uvedl, že komise předloží nový rozpočet do poloviny roku 2023.
Evropské univerzitní aliance volají po sjednocení vzdělávacích zákonů v Evropě
Byla vyhlášena čtvrtá výzva na rozšíření nebo založení nových mezinárodních univerzitních iniciativ. Evropská komise do tohoto projektu vkládá 384 milionů eur. Financování je realizováno z programu EU pro mobilitu Erasmus+. Cílem je mít do půlky roku 2024 šedesát aliancí s více než 500 členy.
Aliance byly založené, aby zvýšily mezinárodní konkurenceschopnost vysokých škol, což ve finále podporuje také vznik společných studijních programů nebo výzkumných projektů. Od současných aliancí jsou už ale slyšet hlasy, že cílem by měla být dlouhodobá podpora – jak finanční, tak politická a administrativní. Překážkou je totiž to, že se univerzity v různých zemích řídí odlišnými zákony. Například aliance Una Europa zahájila bakalářský program evropských studií, ale pouze čtyři z jedenácti členů mohou udělit titul kvůli právním a administrativním překážkám.
Nové výzvy pod hlavičkou MSCA
Evropská komise vyhlásila dvě nové výzvy pro předložení návrhu na výměnu zaměstnanců a spolufinancování doktorských programů v rámci MSCA. Výzva COFOUND pro doktorské programy má celkový rozpočet 95 milionů eur a je otevřená do začátku února. Výzva pro zaměstnance dosahuje 77,5 milionů eur a trvá do začátku března. Peníze budou vloženy do mobility výzkumných pracovníků, což umožní vytvořit podhoubí pro mezinárodní spolupráci.
Eurokomisaři chtějí lepší legislativní ošetření farmaceutického výzkumu
Evropská komise připravuje novelu legislativy o farmaceutickém průmyslu. Evropští poslanci proto upozorňují, aby byl více zohledněn i výzkum. Komise má legislativně zajistit, aby rostlo konkurenční prostředí pro výzkum a vývoj v oblasti farmacie, což v budoucnu zajistí rychlý a spravedlivý přístup k novým léčivům.
Velká Británie zakládá novou radu pro vědu a techniku
Vědeckou a technologickou strategii ve Velké Británii bude nově řídit rada National Science and Technology Council (NSTC). Vláda po NSTC chce, aby naplánovala, jak výzkum a vývoj podpoří ekonomický růst země. Nově vzniklá rada je z právního hlediska mezirezortním poradním orgánem, který však nemůže sám rozhodovat.
Více peněz do synergií ve výzkumu dle asociace CESAER
Asociace vědecko-technologických univerzit CESAER vyzývá EU, aby do svých nových plánů zařadila financování mezioborových programů. „Například ambiciózní Zelené dohody pro Evropu nedosáhneme s tím, co máme dnes k dispozici. Abychom se skutečně někam posunuli, je nutné více investovat do synergií ve výzkumu a inovacích,“ řekl předseda CESAER Rik Van de Walle.
Evropská komise zahájí hodnocení programů Horizont Evropa
Evropská komise zahájí během listopadu hodnocení výzkumných programů EU. Na pořadu dne bude formulace nového strategického plánu a hodnocení první půlky programu Horizont Evropa. Finálně se bude také posuzovat předešlý Horizont 2020. Konzultace přinesou informace o směřování evropské výzkumné politiky až do roku 2028, kdy se očekává začátek nového výzkumného programu. „V první řadě nás čeká každoroční boj o rozpočet. Letos jsou škrty opravdu vysoké, přibližně 663 milionů eur. Je to znepokojivé,“ říká Verena Fennemann, vedoucí Fraunhofer EU Office. Fennemann také poukazuje na to, že například projekty Horizont Evropa mají nyní více partnerů, což ale znamená více času na koordinaci a méně na vědu.
Komise nechce škrtat rozpočet pro kvantový výzkum
Evropská komisařka Margrethe Vestager ujistila poslance a zástupce průmyslu, že Evropská komise bude hájit rozpočet Horizontu Evropa. Zejména utvrzuje v tom, že peníze nebudou odebrány z prioritního programu na výzkum v oblasti kvantových technologií na financování jiných iniciativ například Chips for Europe. Program na výzkum kvantových technologií Quantum Technologies byl zahájen v roce 2018 s rozpočtem jedné miliardy eur. Po třech letech bylo investováno 152 milionů eur na 24 projektů, nyní následuje druhá fáze. V té bude kladen důraz na to, aby se dostaly výsledky výzkumu do praxe.
Evropská komise přepracovala pravidla pro státní podporu výzkumu a vývoje
Během října byla zpřístupněna pravidla, která uvádějí podmínky, za jakých mohou členské státy udělovat podporu firmám na výzkum, vývoj a inovace. Nová pravidla aktualizují definice výzkumné a inovační činnosti, umožňují veřejnou podporu výzkumných aktivit nebo zjednodušují některé směrnice, aby se usnadnilo uplatnění výzkumu, vývoje a inovací v praxi.
Co se děje v Severní Americe?
USA se znovu zajímá o jadernou energii, může to vést ke spolupráci s Evropou
Nedávno zveřejněná legislativa umožňuje daňové úlevy v oblasti jaderné energetiky v USA. Naplánovány jsou i další investice federální vlády, které mají vést k oživení tohoto průmyslu. Zájem o jadernou energetiku byl dosud odcloněn stranou, ale odborníci poukazovali na to, že je potřeba dalších technologií, které sníží závislost na fosilních palivech. Proto se nyní investují miliardy dolarů na modernizaci jaderných elektráren, ale i do výzkumu nových jaderných technologií. Oživení zájmu o jaderný průmysl by mohlo také oživit transatlantickou spolupráci ve výzkumu.
Novinky z Austrálie a Asie
Výzkum mozku se rozjede ve velkém i v Číně
Po pěti letech plánování konečně zahájila Čína projekt výzkumu v oblasti neurověd s názvem China Brain Project. Projekt získá 746 milionů dolarů, ale pravděpodobně to bude ještě více. Čínský výzkum tak následuje podobně rozsáhlé projekty jako americký U. S. Brain Research Through Advancing Innovative Neurotechnologies (BRAIN) s rozpočtem 2,4 miliard dolarů a evropský EU Human Brain Project disponující 1,3 miliard dolarů.
Ani prezidenti by se nestyděli za plat, jaký dostávají někteří australští univerzitní zaměstnanci
Nově zveřejněné dokumenty ukazují, že některé australské univerzity mají svoje „áčkové“ zaměstnance s platy vysokými skoro jako mzda některých evropských prezidentů, tedy přibližně 230 tisíc eur za rok. Takové štědré odměny převyšují stokrát hodnotu předepsaného tabulkového platu. Toto zjištění je velmi šokující vzhledem k tomu, že Austrálie je jednou ze zemí, kde to vře kvůli mzdám na akademické půdě. Vysoké školy se hájí tím, že musely zaplatit tolik, aby přilákaly špičky v oboru. Nicméně systém rozdělování odměn není transparentní a není jasné podle jakého klíče univerzity peníze rozdělovaly.
Prohloubení spolupráce Austrálie a EU
Austrálie a EU se dohodly na novém rámci společných vztahů. Dohoda zajistí lepší kooperaci nejen v oblasti obchodních vztahů, ale i ve výzkumu a inovacích. Znamená to, že bude možné jednodušeji řešit společné vědecké výzvy a bude podporována mobilita výzkumných pracovníků. Jedním z cílů spolupráce je například řešení klimatické krize.
Autor: VědaVýzkum.cz (EB)
