Společnost Quacquarelli Symonds je jedním z předních světových poskytovatelů služeb, analýz a informací pro globální sektor vysokoškolského vzdělávání a své žebříčky sestavuje od roku 2004. Tradičně se sleduje QS World University Rankings, na letošní vydání se můžete podívat zde. V říjnu společnost poprvé ve své historii vydala srovnání světových univerzit na poli udržitelnosti.

„Žebříček QS Sustainability Rankings 2023 hodnotí 700 univerzit po celém světě a zjišťuje jejich dopad na životní prostředí a společnost. Institucionální dopad je hodnocen v osmi kategoriích, aby bylo možné efektivně zachytit výkonnost univerzit, pokud jde o pozitivní změny pro lidi a planetu,“ přibližuje cíle srovnání společnost na svých stránkách.

České univerzity na špici i v průměru

Do letošního žebříčku QS Sustainability 2023 se dostaly pouze čtyři české vysoké školy. Nejlépe je na tom Univerzita Karlova, která obsadila v oblasti udržitelnosti 161.–⁠170. místo na světě. Vysoké hodnocení získala zejména v sekci společenského dopadu. Na druhém místě se umístila Masarykova univerzita, která se umístila na 281.–⁠300. pozici.

Třetí příčku mezi českými školami na celkovém 321.–⁠340. místě obsadila Česká zemědělská univerzita v Praze. Velice dobře se tato univerzita umístila zejména v oblasti environmentální udržitelnosti, kde získala dokonce 158. místo na světě. Čtvrtou univerzitou v žebříčku je Univerzita Palackého v Olomouci, která se umístila 451.–⁠500. místě na světě.

V žebříčku, který srovnával na 700 univerzit na celém světě, je ale i tak umístění českých univerzit relativním úspěchem. Všechny čtyři instituce přitom nějakým způsobem udržitelnost řeší a mají k tomu ustanoveny jak politiky, tak personální kapacity. Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Česká zemědělská univerzita v Praze i Univerzita Palackého v Olomouci mají svá pracoviště, prorektory, oddělení či jiné projekty zabývající se udržitelným rozvojem organizací.

Český lídr v oblasti udržitelnosti Univerzita Karlova uvádí, že těží ze spolupráce v rámci Evropské univerzitní aliance 4EU+, mezi jejíž členy patří například také Københavns Universitet nebo Sorbonne Université. V rámci tohoto dílčího hodnocení se největší česká univerzita nachází uprostřed. „Tento žebříček odkrývá i tu část činnosti UK, která nemusí být veřejnosti tolik známa. Nicméně výsledek přijímáme jako výzvu, neboť jsme si vědomi, kde existuje menší či větší prostor pro zlepšení. Proto jsme pro tento rok připravili mnoho nových aktivit a zapojili se do dalších projektů: celouniverzitní interdisciplinární kurz udržitelného rozvoje, mezinárodní konference Udržitelnost v nestabilním světě, podcast Udržitelná Karlovka, CRP projekt University leaders in SDG (UNILEAD) atd.,“ stojí ve vyjádření univerzity k výsledku srovnání.

„Možnost podívat se na to, jak si stojí jiné vysoké školy, je pro nás cenná. V souladu s výsledky žebříčku identifikujeme větší prostor pro zlepšení v environmentální oblasti, zejména v ukazateli Sustainable Institutions, kde nás v následujícím roce kromě jiného čeká dopracování strategie udržitelného rozvoje UK,“ hlásí se Univerzita Karlova k dalším krokům k dosažení udržitelného rozvoje.

„Jsme rádi, že jsme se v konkurenci 700 hodnocených univerzit z celého světa umístili v otázkách udržitelnosti v první třístovce. Je to velmi dobré umístění, když si uvědomíme, kolik let je kladen velký důraz na tyto otázky v některých jiných zemích. Obzvlášť si velmi ceníme toho, že v pilíři hodnotícím environmentální dopad jsme získali 198. příčku. Tuto pozici vnímáme zejména jako ocenění snahy Masarykovy univerzity naplňovat cíle udržitelného rozvoje OSN,“ zhodnotil výsledky žebříčku mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.

V hodnocení univerzity se podle Radima Sajbota pozitivně odráží i zakotvení problematiky udržitelnosti ve Strategickém záměru Masarykovy univerzity, práce několika pracovišť podílejících se na environmentální problematice, činnost dobrovolnického centra MUNI POMÁHÁ či Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky a řada dalších věcí –⁠ včetně činnosti studentských spolků nebo principy udržitelnosti uplatňované při zadávání veřejných zakázek.

Klimaticky neutrální univerzita je běh na dlouhou trať

Nejlepší českou vysokou školou specificky v oblasti enviromentální udržitelnosti je Česká zemědělská univerzita v Praze. Ta v roce 2020 připravila vlastní Strategii udržitelnosti 2030, která se zabývá dlouhodobým rámcem udržitelného rozvoje univerzity. Je postavena na pěti hlavních pilířích – strategii řízení, vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti, provozu univerzity a vnějších vztazích. Udržitelnost je také klíčovým tématem aktuálního strategického záměru univerzity.

„Naší vizí je stát se do roku 2030 udržitelnou institucí a být lídrem vývoje a propagátorem řešení pro udržitelný rozvoj. Negativní dopady plynoucí z činnosti univerzity by měly být zcela nebo do značené míry eliminovány. ČZU chce v rámci vědy a výzkumu přinášet řešení a poznatky propojovat s praxí,“ popisuje strategii udržitelnosti prorektorka pro rozvoj a udržitelnost Eva Vlková a dodává: „Ve vlastním provozu hledáme komplexní přístup pro prevenci vzniku odpadů, snižování množství spotřeby energií, k čemuž dopomáhá využití úsporných spotřebičů, osazování solárních panelů a tepelných čerpadel, dále se snažíme o snižování emisí, zlepšení hospodaření s vodou, zlepšování mikroklimatu a zvyšování biodiverzity. V kampusu se postupně budují zelené střechy a vodní prvky, volí se vhodnější management pro údržbu zeleně apod. Jako velká výzva se pro nás jeví sociální komponenty spojené s udržitelností.“

Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje z Univerzity Palackého v Olomouci, zase v souvislosti s výsledky žebříčku upozornila, že „QS ranking se letos vyplňoval poprvé, takže je nutné jej brát jako pilotní data, od kterých se Univerzita Palackého bude odrážet. Jsme ale zároveň poctěni, že jsme se do žebříčku vůbec dostali a jsme mezi čtyřmi nejlepšími univerzitami v ČR.“ 

Dodala, že u indikátorů sustainable education a sustainable research: „... není možné udělat velké změny během jednoho roku. Promítnout udržitelnost do vzdělávání, vytvořit předměty a programy na udržitelnost bude trvat mnoho let, a tedy i posouvání se v žebříčku bude trvat déle.“

Naopak ale také upřesnila, že jíž nyní se daří realizovat výzkum v oblasti udržitelnosti více a více. „S naší strategií a cestou, kterou jsme se vydali, jsme spokojeni. Naše cíle jsou ale dlouhodobého charakteru. Univerzity, které se umísťují na předních příčkách, řeší udržitelnost minimálně 20 let. Důležité je ale zmínit, že vedení univerzity cestu udržitelnosti podporuje a vnímá ji jako jednu z priorit. Důkazem toho může být také zapojování se do akcí a kampaní, jako je například Den bez aut,“ přiblížila reakci Univerzity Palackého na postavení v žebříčku.

Světový žebříček bez tradiční dominance angloamerických škol

Ačkoli v čele žebříčku udržitelnosti nalezneme především „západní“ univerzity, nepozorujeme tak masivní dominanci univerzit ze Spojených států amerických ani Velké Británie, jako tomu je u čistě výkonnostních žebříčků univerzit. S přehledem sice vede University of California v Berkeley (USA), která vede jak v environmentální, tak společenské udržitelnosti nad zbytkem světa. Na druhém a třetím místě však už najdeme kanadské univerzity – University of Toronto a University of British Columbia.

Následuje skotská University of Edinburgh a páté místo sdílí dvě australské univerzity, University of New South Wales a University of Sydney. V nejlepší desítce pak najdeme postupně University of Tokyo (Japonsko), University of Pennsylvania (USA), Yale University (USA) a University of Auckland (Nový Zéland). První evropskou kontinentální univerzitou v žebříčku je na jedenáctém místě švédská Uppsala University.

Ve středoevropském prostoru přitom patří české univerzity k těm udržitelnějším. Před Univerzitou Karlovou je pouze německá Technical Univerity of Munich a největší česká univerzita sdílí umístění na 161.–⁠170. místě s Ludwig-Maximilians-Universität München. Všechny další polské, rakouské, slovinské či maďarské vysoké školy se umístily až za ní. Ze Slovenska se do žebříčku nedostala univerzita žádná.

Jak se měří udržitelnost?

Žebříček je založen na osmi indikátorech rozdělených do dvou sekcí. První sekce Environmental impact se snaží zaznamenat vnější dopad univerzity na budování environmentálně udržitelné instituce, zapojení se do relevantního výzkumu v oblasti ochrany životního prostředí s reálným dopadem a začlenění udržitelnosti do studijních programů. Tato sekce se skládá ze třech indikátorů.

V rámci sustainable institution se hodnotí, zda je univerzita členem relevantních skupin podporujících reakci na udržení globálního klimatu a udržitelnost, má veřejně dostupnou strategii udržitelnosti a zprávu o energetických emisích nebo jestli na ní působí studentské spolky zaměřené na environmentální udržitelnost. U sustainable education se hodnotí, zda absolventi a odborné práce v oborech věd o zemi, mořích a klimatu mají v komunitě dobrou reputaci a zda jsou součástí kurikula témata udržitelnosti. Pokud má univerzita specializované pracoviště na výzkum udržitelnosti, jsou jí přiděleny extra body. Posledním indikátorem je sustainable research, který hodnotí výzkumnou činnost univerzity v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje OSN a to, zda vláda podporuje na dané instituci výzkum a vývoj v této oblasti.

Druhá skupina pěti indikátorů se zaměřuje na Social impact jednotlivých univerzit, tedy na to, jak vážně berou instituce svou roli při vytváření rovnějšího, spravedlivějšího a rovnoprávnějšího světa či svého regionu. Těmito indikátory jsou: equality, který měří genderové vyvážení studenstva a pracovníků, dostupnost podpory lidem se specifickými potřebami apod. Dále knowledge exchange, který zkoumá zaměření univerzity na transfer znalostí a navazování partnerství hlavně s ekonomicky menšími partnery, impact of education, který se zabývá mírou svobody výzkumu a vzdělávání nebo tím, jak univerzita nejen sama zkoumá kvalitu svého vzdělávání, ale také reputací v příslušných společenskovědních oborech.

Dalším indikátorem je employability and opportunities. Ten dává každé univerzitě skóre pověsti u zaměstnavatelů a skóre výsledků v oblasti zaměstnanosti na základě toho, jak jsou studenti připraveni na úspěšnou kariéru, a také hodnotí relevanci výzkumu v oblasti práce a hospodářského růstu, míru, spravedlnosti, jakož i nezaměstnanosti v zemi, kde sídlí.

Posledním měřeným ukazatelem je quality of life – tedy do jaké míry univerzita vytváří příjemné místo pro studium, výzkum a život nejen v rámci svých prostor, ale také v širším společenském prostoru.

Na celý žebříček se můžete podívat zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (TH)