Co je hlavním cílem celého programu Technologická inkubace?
Základem projektu je systematická a komplexní podpora pro začínající technologické firmy. Prostřednictvím programu tak nabídneme až 250 inovativním startupům možnost zúročit svůj potenciál a převést jej do praxe.
Zájem ze strany žadatelů jsme mohli vidět již v první výzvě (pozn. red. – portál Vědavýzkum.cz informoval zde), do které se přihlásilo 114 zájemců – z toho více než polovina je z Prahy. Značné a vítané zjednodušení pro potenciální zájemce představuje také takzvaná preinkubace, jež předchází samotnému podání přihlášky do další výzvy. V rámci preinkubace, ve které je v současné chvíli více než 370 firem, bude žadatelům vysvětlen celý proces – od představení projektu Technologická inkubace po vysvětlení všech administrativních náležitostí. Zároveň jim pomůžeme dostat jejich projekt do bodu, kdy pro ně bude nejvhodnější se přihlásit do výzvy Technologické inkubace.
Co by měli zájemci vědět, než se do projektu přihlásí?
Jednou z hlavních podmínek a předpokladem pro úspěšné přijetí je být technologicky inovativní. To ale v praxi znamená věnovat dostatek času analýze trhu a ujistit se o vlastní unikátnosti a konkurenceschopnosti v daném sektoru. Dále se ze strany startupu předpokládá ochota spolupracovat, a to zejména s inkubačním manažerem, tedy průvodcem a partnerem pro správné začlenění do projektu Technologická inkubace. Tento lead mentor startupům během dvouleté spolupráce zajistí pomoc i po technologické stránce – zprostředkuje začínajícím firmám experty jak z akademického, tak ze soukromého sektoru. Je důležité, aby si firmy byly této spolupráce vědomy a do programu vstoupily s tím, že je pro ně přínosná.
Klíčovým předpokladem úspěchu je chuť se „inkubovat“ – vzhledem k tomu, že se nejedná o klasickou dotaci, ale o systematickou spolupráci po dobu jeden až dva roky, nemusí to vyhovovat firmám, které se do programu hlásí pouze kvůli financím. Všechny firmy, které projdou výběrovým procesem, budou mít přiděleného svého inkubačního manažera, který s nimi bude intenzivně pracovat a podporovat je po administrativní, byznysové i technologické stránce, domlouvat jim spolupráci s experty a mentory, ale také je kontrolovat a zadávat jim práci. Je velmi důležité, aby si to každý zájemce dobře promyslel a zvážil, jestli je pro něj tato spolupráce přínosná.
Spolupráce s konkrétními domácími i zahraničními experty, kterou v rámci programu poskytujeme, budeme navazovat na základě konkrétních potřeb vybraných startupů a také podle požadavků, které budou mít startupy z první výzvy. Projekt se tak nezakládá pouze na finanční podpoře, ale na vzájemné kooperaci a podpoře na úrovni expertízy, ze které daný startup může vytěžit maximum. Zájemci také jistě uvítají, že projekt je díky digitalizaci maximálně oproštěn od zbytečné byrokracie a papírování.
V jaké fázi musí být startup, který se chce do programu přihlásit?
Podle úrovně technologické připravenosti (pozn. red. – Technology readiness level, TRL) by daný projekt měl být ve 4.–7. fázi. Startup by tedy měl mít zanalyzovaný trh; měl by mít připravený inovativní produkt, ale neměl by ještě být zavedený na trhu. Podmínka inovativnosti je skutečně velmi důležitá. Takto popsaná situace je ideálním momentem, ve kterém se firmy mohou přihlásit do našeho programu.
Také je však možné nastoupit pouze s nápadem do již zmíněné preinkubace, ve které bude žadateli poskytnuta pomoc v podobě expertíz, rad nebo kontaktů na experty.
V souvislosti s akademickou sférou je podstatné také zmínit možnost projektu Technologická inkubace přenášet výsledky akademického výzkumu do praxe prostřednictvím spolupráce s akademickými spin-offy. Již z první výzvy lze zaznamenat zájem ze strany těchto firem, jež jsou napojené na akademickou sféru, a aktuálně se s nimi rýsují i další spolupráce.
Největší zájem byl o umělou inteligenci
Jaké byly parametry a požadavky pro výběr sedmi oblastí, do kterých se zájemci mohou v rámci projektu přihlásit? A jak byly tyto oblasti definovány?
Zmíněných sedm domén, zastupující oblasti umělá inteligence, mobilita, kreativní průmysl, kosmické technologie, ekologie a cirkulární ekonomika, chytrá řešení v oblastech zdravotnictví, farmacie či kybernetická bezpečnost a pokročilé materiály, primárně vznikalo ze sektorového zaměření CzechInvestu, které vychází z Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci (Národní RIS3).
Domény lze chápat jako tematické soubory se širokým záběrem. Kreativní průmysl například zahrnuje od cestovního ruchu, gastronomie či gaming i lidová řemesla. Kromě toho další domény vznikaly i z jiných důvodů. TECH4LIFE, zastupující oblast chytrých řešení ve zdravotnictví, farmacii a kybernetické bezpečnosti, vychází z hackathonu Hack the Crisis Czech Republic, který se zaměřoval na realizaci projektů, jež měly pomoci v období covidové pandemie – případně zmírnit její dopady. Bonifikačním kritériem při podání přihlášky do této oblasti je tak uplatnitelnost v různých typech krizí.
Ačkoli jsme v první výzvě čekali, že nejvíce přihlášek přijde do oblasti kreativního průmyslu, největší zájem uchazeči projevili o umělou inteligenci. Hned za ní následoval již zmíněný kreativní průmysl, dále ekotechnologie a na posledním místě se umístila mobilita. To nám také poskytlo zpětnou vazbu a ukázalo, ve kterých odvětvích již zájem je, a kde je nutné naopak zapracovat na propagaci a scoutingu.
Jak probíhá výběr úspěšných projektů? Můžete popsat celý proces a jeho jednotlivé fáze?
Cesta úspěšného zájemce začíná u registračního formuláře, který lze nalézt na oficiálních stránkách CzechInvestu v sekci Technologická inkubace. Po registraci bude následně žadatel kontaktován přiděleným preinkubačním manažerem, který se zájemce doptá na bližší informace. V tuto chvíli začíná proces preinkubace, v rámci které se žadateli – za předpokladu, že je kvalitně připraven a splňuje všechny zmíněné náležitosti – nabídne časově nejbližší výzva.
Zájemce poté podá žádost k danému termínu. V této souvislosti je třeba zmínit, že v době preinkubace žadatel nemusí být firmou, to se však mění s podáním žádosti a vstupu do inkubace, kdy by měl být žadatel ideálně maximálně tříletým (ve výjimečných případech až pětiletým) startupem. Po podání přihlášky u startupů probíhá kontrola úplnosti, po které následuje zpětná vazba s možností nápravy do 5 pracovních dnů.
Jaké jsou další kroky?
Další fází je pak kontrola inovativnosti, ve které odborník pro daný sektor posoudí, zda je projekt na evropském trhu unikátní. Poté následuje první posouzení pětičlennou komisí, která má možnost přizvat uchazeče k prezentaci svého projektu i přes případné zamítnutí. Poté následuje samotná prezentace startupu před komisí. Ta má dále možnost doptat se na dílčí potenciálně problematické části projektu, a prověří tak jeho proveditelnost, inovativnost a škálovatelnost. V případě zamítnutí se startupu poskytne detailní zpětná vazba. Startup tedy neposuzují jeden nebo dva lidé, ale šest nezávislých odborníků či odbornic.
Úspěšný účastník je poté bodově ohodnocen, přičemž minimální hodnocení pro postup do této etapy je 60 %. Nyní dochází k rozdělení prostředků a další – tentokrát formální – kontrole startupu. V průběhu inkubace startup spolupracuje s inkubačním manažerem a je připravený na případnou kontrolu ze strany finančního úřadu a dalších institucí. Samotná inkubace, jejímž cílem je pomoct startupu dostat se na trh, může probíhat 12, 18 nebo 24 měsíců. Přidanou hodnotou pro startupy v Technologické inkubaci je skutečnost, že projekt je v zorném poli velkých firem, se kterými začínající firmy mohou navázat spolupráci.
Co následuje po maximálně dvouleté inkubaci?
Spolupráce z naší strany se startupem po jeho vystoupení z Technologické inkubace nekončí. Firma se v této etapě stává naším alumni a bude nás informovat o svém stavu v pravidelném reportu. V případě selhání po pěti letech se po alumni nebude vyžadovat návrat investice – pokud se samozřejmě nedopustí nezákonného jednání.
Jak vnímáte otázku smysluplnosti financování soukromého sektoru prostřednictvím veřejných peněz?
To, že dotace křiví trh, je neoddiskutovatelnou skutečností. Na druhou stranu je v našem zájmu podporovat projekty, které by bez této podpory nevznikly. V akademické sféře je celá řada nápadů, které jsou skvělé, mají potenciál a čekají jen na svou realizaci. Část z kosmického sektoru je řadu let financována především z dotací. To je z mého pohledu mírně nezdravé a bylo by dobré, aby začalo vznikat větší množství komerčních projektů. V tomto případě je pravý čas říct si, že pomoc od státu stačila a posunout se dál. Smysl podle mého názoru dává poskytnout firmě prvotní pomoc, aby se uvedla na trhu a případně ji napojit na investora.
Bude na měsíci česká vlajka?
Jste také zakladatelkou festivalu Czech Space Week, který propaguje české aktivity v oblasti vesmírného průmyslu. Proč a v jakém směru je segment vesmírné technologie pro Českou republiku tak podstatný?
Stejně jako je vesmír bez hranic, tak jsou bez hranic i možnosti s ním spojené. Pokud má něco potenciál v době jakýchkoli krizí, tak jsou to právě inovace v této oblasti. ESA BIC Czech Republic představoval podstatnou inspiraci pro vytvoření samotného projektu Technologická inkubace. Spolupráci s vesmírnými startupy jsme navázali již v roce 2016 a ve stejném roce jsme otevřeli i první pobočku ESA BIC v Praze.
Na tomto základě jsme zjistili, jak velký má celá věc potenciál a jaký je o ni zájem. V dnešní době není vesmírný průmysl pouze o výrobě, ale především o výzkumu a vývoji. Podstatné je nebát se jít do strategických partnerství, jít do unikátních věcí a být v tomto směru otevřený. Každá investice se také v této oblasti znásobí. V současné době jsme u ESA BIC na sedmnáctinásobku návratnosti investice – a to v oblasti investic do vesmírného průmyslu není žádná výjimka.
Na co se mohou zájemci těšit na letošním pátém ročníku Czech Space Week?
Za zmínku stojí česká firma TRL SPACE, shodou okolností generální partner letošního ročníku Czech Space Week, která v tuzemském prostředí představuje velkou inspiraci mimo jiné kvůli své ambiciózní vizi dostat do roku 2030 na Měsíc českou vlajku.
Letošní ročník nově v Kongresovém centru Praha provází dvoudenní konference SPACE2BUSINESS, která je volně přístupná veřejnosti a jež poskytne ideální příležitost navázat spolupráci v kosmickém průmyslu nejen firmám, startupům a dalším subjektům, ale dá příležitost – ať už pracovní, či v podobě inspirace – zejména studentům a lidem z akademického prostředí. Naším cílem je dále otevřít dveře novým, často netradičním, partnerstvím – jako je například spojení soukromého sektoru s různými týmy z Akademie věd ČR a dalších akademických pracovišť.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT, JM)
Foto: CzechInvest
