V rámci projektu Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest nazvaného Technologické inkubace získají vybrané technologické startupy přímou podporu ve výši 1 100 000 – 4 500 000 Kč a nepřímou podporu v hodnotě 500 000 Kč ve formě workshopů, seminářů, pomoci inkubačních manažerů, konzultací s odborníky na business a technologie, inkubaci v trvání až 2 roky a to vše bez ztráty podílu ve firmě. Jedním z inkubátorů je také Creative BIC věnující pozornost a podporu kreativním průmyslům u nás.
Ministerstvo kultury ČR definovalo kulturní a kreativní odvětví jako ekonomické činnosti v rámci širšího kulturního a kreativního sektoru, které využívají talentu a dovedností občanů a jsou založeny na kulturních hodnotách nebo uměleckých vyjádřeních. Do oblasti kulturních a kreativních odvětví spadají ty subjekty, které nejsou primárně závislé na veřejných zdrojích, tj. jsou více než z 50 % finančně soběstačné. Kreativita je klíčovým vstupem a nejedná se o její pouhé přeprodávání. Orientační výsek kulturního a kreativního sektoru zahrnuje architekturu, archivnictví, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální oblast, kulturní dědictví, design, festivaly, hudbu, literaturu, živé umění, tisk a nakladatelství, rozhlasovou tvorbu a výtvarné umění. Kreativní průmysly u nás představují 6,5 % hrubé přidané hodnoty, věnuje se jim více než 15 tis. studentů. Jejich atraktivitu dobře ilustruje 90% nárůst obratu videoherního průmyslu mezi lety 2017–2020.
Podpoře a rozvoji kreativního průmyslu se v České republice intenzivně věnuje Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest právě skrze projekt Technologická inkubace, připravuje se také projekt Internacionalizace, který naváže na projekt Podpora startupů. V každém kraji naší republiky je zřízena regionální kancelář CzechInvestu, která poskytuje podporu místním podnikatelům, spolupracuje s místními i regionálními institucemi, podporuje lokální akce a mnoho dalšího.
Oblast Creative je široká
Do všech jejích oblastí aktuálně zasahují trendy korespondující s tzv. horizontálními, průřezovými tématy, jako jsou nejnovější technologie, udržitelnost nebo sociální aspekty. „Ať už se bavíme o oblastech zahrnujících čistou kulturu – tedy scénické i vizuální umění, kulturní dědictví, jako jsou hrady a zámky, řemesla –, či oblasti, ke kterým si snáze doplníme slovo industries – tedy audiovize či literatura, rádio, marketing, design, architektura – tak lze vypozorovat, že obzvláště po covidu je stále skloňovanějším tématem digitalizace. To se týká např. nových forem distribuce obsahu, kdy i zdánlivě „rigidní a zastaralá“ muzea se snaží zapojit nejnovější technologie do nabídky svých služeb, divadla streamují svá představení online, umělá inteligence nahrazuje malíře, většina televizních stanic má své streamovací kanály. Často zmiňovaným trendem je i udržitelnost a ekologie,“ přibližuje oblasti kreativních průmyslů Markéta Mentelová, sektorová manažerka pro creative v agentuře CzechInvest.
Kultura obecně vždy byla jednou z prvních, která vždy reagovala na krize – ať už politické, ekonomické, či ekologické. Navíc si aktéři kreativního průmyslu uvědomují svoji uhlíkovou stopu, kterou se snaží zmírnit. Mění tedy principy, na kterých je kultura a kreativita založena – v módním průmyslu se objevil trend cirkulární ekonomiky, návrat k menším lokálním designovým značkám, užívání nových materiálů nezahlcujících životní prostředí apod.
Obecně to platí i pro průmyslový či produktový design, který hledá cesty, jak redukovat odpad, recyklovat, jak užít nové a nenáročné materiály, jak využít nejnovější technologie typu VR, AR, AI, 3D tisk v rámci procesu.
Obrovský rozvoj zažívá videoherní průmysl. Globálně roste v některých státech více než tradiční automobilový průmysl (např. v Japonsku) a v posledních letech se do něho významně investuje a zároveň se rozšiřuje trend využití videoher v jiných oblastech jako např. ve zdravotnictví, ve vojenských simulátorech, v bankovnictví či obecně ve vzdělávání.
Obecně lze zaznamenat, že investoři i státy podporující kreativní průmysly z toho významně těží. Např. Jižní Korea vsadila na kreativní průmysly a nyní sklízí ovoce: K-pop je globálně známý, a i korejská audiovizuální produkce se dostává vysoko na žebříčcích sledovanosti a získává ocenění. V Americe celý audiovizuální průmysl udává trendy výzkumu a vývoje nových technologií, které se posléze užívají i v jiných odvětvích.
Kreativní průmysly v České republice
Česká republika dosud přidanou hodnotu kreativních průmyslů dostatečně nevnímala. Jde totiž o heterogenní oblast složenou spíše z OSVČ či malých firem, a je tak složité ji koncepčně uchopit a podpořit. Obecně se i málo skloňuje ona přidaná hodnota těchto oblastí, která je nejen v rovině ekonomické, ale i společenské.
I v ČR se prolínají nejnovější technologie (AR, VR, 3D tisk, nové materiály, AI) s principy ekologickými, tedy cirkulární ekonomikou, upcyklací, recyklací a doposud námi známými oblastmi, jako je audiovize, literatura, design, architektura atd. Vznikají naprosto nové firmy, obory, oblasti, instituce či projekty.
Z hlediska rozvoje kreativních průmyslů je jednou z velkých překážek vzdělávání aktérů a hybatelů celé oblasti. Samotné kreativní myšlení je v tom nejširším slova smyslu v dětech odmala potlačováno. S nástupem nových trendů, obzvláště nejnovějších technologií, pak chybí vzdělaní lidé. Na jedné straně máme dynamicky se rozvíjející videoherní průmysl, na druhé je nedostatek vzdělaných lidí, který je kompenzován náborem v zahraničí, protože talenty v ČR chybí.
„Češi kreativní vždy byli, jsou a budou. Máme neuvěřitelnou kulturní a kreativní historii, naše hustá síť ZUŠ je jedinečná, ale abychom kreativní průmysly využili naplno, je třeba je propojovat se stále zmiňovanými inovativními technologiemi. A šikovných lidí, kteří vědí, co je to virtuální realita, mají vztah ke kultuře a umí to všechno převést do byznysu, je jako šafránu,“ vysvětluje Markéta Mentelová.
Když už máme kreativce, nevyužíváme jejich potenciál
V ČR lze zaznamenat nevyužitý potenciál kreativních lidí nejen ve firmách a výrobních společnostech, ale i v jiných oblastech. ČR je založena na průmyslu, a to zejména automobilovém a strojírenském. V mnoha firmách je stále role designérů, marketérů či obecně kreativců podceňována. Z kreativity jednotlivců by měly více profitovat také města a kraje.
„Jsou to totiž přesně ti lidé, kteří jsou vzdělaní, kteří společnosti dávají více, než si z ní berou, kteří jsou ochotni věnovat svůj čas prospěšným věcem a dělat „něco navíc", kteří přicházejí s novými nápady, utváří místo, kde se dobře žije a dobře podniká. Jsme v 21. století a potřeby lidí se mění, lidé už se nestěhují za prací, ale za kvalitním životem. Domnívám se, že využití potenciálu kreativních průmyslů ve městech i krajích může v tomto smyslu pomoci,“ vypočítává přínosy kreativních lidí pro společnost Markéta Mentelová.
Finanční podpora kreativních průmyslů u nás
V rámci projektu Technologické inkubace agentury CzechInvest je jedním z předpokladů, jak uspět se svojí žádostí v Creative BIC, předkládat projekty, které jsou inovativní, škálovatelné, proveditelné. Ty, které nabourávají doposud „zajeté“ koleje procesů, myšlení, výroby, komunikace. Ty, které na trh přináší něco nového, dosud nepoznaného, neobjeveného.
Současná ekonomická situace způsobená energetickou krizí a válkou na Ukrajině rozvoji kreativních průmyslů nepřeje, protože se společnost vrací k řešení primárních potřeb. Vyčíslit ekonomickou hodnotu kreativních průmyslů se všemi multiplikačními efekty (které nejsou malé) je při takovém množství OSVČ a malých podniků téměř nereálné. Ostatní přínosy, týkající se kultivování společnosti, mezigeneračního dialogu, vysoké přidané hodnoty, vzdělání lidí, ještě nejsou tolik brány na zřetel.
„Z vlastní zkušenosti i ze zkušenosti ostatních, kteří se o podporu kreativních průmyslů snažili, vím, že je důležité o přínosech a nutnosti podpory mluvit stále dokola, vysvětlovat, co kreativní průmysly jsou a co ekonomice přináší a ukazovat konkrétní příklady dobré praxe. Když člověk mluví s někým, kdo je alespoň trochu otevřený změnám, tak to vyjde. U některých rigidnějších struktur to třeba potrvá déle, ale já jsem v tomto ohledu pozitivní,“ neztrácí optimismus Markéta Mentelová a pokračuje: „Přivádí mě to ještě k myšlence na absenci byznysového myšlení u kreativců. Kreativci chtějí být kreativní. Ve škole je nikdo neučí o vlastním podnikání.“
I u nás se však blýská na lepší časy. Existuje zde spousta míst, kde kreativnímu člověku pomohou nastartovat byznys, poskytnou mentoring a pomocnou ruku v nastavování byznys plánu – jde například o KUMST v Brně, H40 v Praze atd.
Proč podporovat a rozvíjet oblast CREATIVE?
Kultura a kreativita je s lidskou existencí bytostně spjatá – od toho, co si oblékáme, v čem jezdíme, z jakých skleniček pijeme, co čteme, sledujeme, posloucháme, až po to, co nás obklopuje – architektura, nábytek, parky. Kultura a CREATIVE je každodenní bytí, takže si někdy ani neuvědomujeme, co všechno pro nás znamená.
Autorka: Vědavýzkum.cz (MK)
