Genderová témata se začala objevovat již v 5. rámcovém programu ( RP) a k jejich významnému posílení došlo od roku 2002, tj. od počátku 6. RP. V právě probíhajícím programu Horizont Evropa je genderová dimenze ve výzkumu jeho průřezovým tématem.¹ Téma genderu v projektech Horizontu Evropa a zvýšený důraz EU právě na genderovou rovnost skrze Plány genderové rovnosti aktuálně rezonují mezi uchazeči o projekty i v tomto RP.

Z nejnovějších genderových ukazatelů je možné vzpomenout například She Figures [2,3], vydané na konci r. 2021. Česká republika se podle EIGE (Gender Equality Index) řadí až na 22. místo v rámci EU. Podprůměrně si vede ve všech sledovaných kategoriích, včetně poměru žen v rozhodovacích pozicích ve výzkumu a inovacích nebo v poměru autorství výzkumných publikací. Studie She Figures 2021 uvádí, že ČR je s ohledem na genderovou rovnost pod evropským průměrem s tím, že pokud došlo k nějakým zlepšením, jsou pouze marginální.

Na národní úrovni je možné zmínit analýzu a vládní Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030 z února 2021, která mapuje genderovou (ne)rovnost v České republice. Samotný dokument shrnuje, že úroveň rovnosti žen a mužů se v ČR „pohybuje výrazně pod průměrem EU“. Důraz EU na genderovou rovnost se projevuje i v jednotlivých částech RP. Vědecká rada ERC nedávno přijala plán rovnosti žen a mužů pro období 2021–2027. První plán byl zaveden již v roce 2008. Při porovnání statistik 7. RP a programu Horizont 2020 (H2020) se procento žadatelek, ačkoli je stále nižší než procento mužů, zvýšilo z průměrných 25 % v 7. RP na 28 % v H2020.

V tomto kontextu bude zajímavé porovnat, jak se situace vyvíjí v průběhu času na úrovni EU a hlavně ČR. V této analýze se tedy budeme stručně zabývat genderovými poměry v podávaných návrzích projektů pod hlavičkou ERC v EU a ČR v 7. RP, v programu H2020 a v prvních třech výzvách programu Horizont Evropa. Zpracovaná data pokrývají období 2007–2021, tj. relativně dlouhé časové období 15 let. Pro analýzu je využita neveřejná databáze EK – eCorda, která tvoří datový základ většiny prováděných analýz a monitoringu účasti v RP. Neveřejná databáze e-Corda umožňuje ve velmi hrubých obrysech provést genderovou analýzu u prestižních individuálních grantových schémat, jakými jsou granty ERC a granty MSCA – IF, neboť u žadatelek a žadatelů o tyto granty uvádí jejich gender a národnost. Další osobní údaje např. věk žadatelek a žadatelů, které by mohly být využity pro podrobnější analýzu, nejsou bohužel v této databázi uvedeny.

Tabulka 1 prezentuje státy EU (včetně UK) dle jejich podílu žen v roli žadatelek o grant ERC ve třech po sobě jdoucích RP – FP7, H2020 a HE. Na první pohled je zřejmé, že podíl žadatelek o grant ERC na úrovni EU v čase narůstá, což koresponduje s analýzou, kterou provedla Evropská rada pro výzkum – viz výše. Tento vzestupný trend se však netýká ČR, kde podíl žen žadatelek o grant ERC v programu H2020 oproti 7. RP naopak poklesl, byť v prvních třech analyzovaných výzvách programu HE se podíl výzkumných pracovnic oproti předchozím RP o něco navýšil. V porovnání s ostatními státy EU je úroveň zastoupení žen mezi žadateli o prestižní granty ERC v ČR dlouhodobě velmi nízká.

Tabulka 1: Podíl žadatelek o grant ERC v zemích EU

Pozice ČR mezi státy EU v oblasti ERC de facto kopíruje postavení ČR v publikovaných genderových statistikách (viz výše). ČR se nachází v tomto ukazateli mezi státy EU až na předposledním místě před Maďarskem. Dodejme, že ČR a Maďarsko mají dle dostupných, neúplných dat Eurostatu za rok 2021 nejnižší podíl žen ve výzkumu, ze všech porovnávaných států. U většiny unijních států je možné pozorovat vzestupný trend podílu výzkumných pracovnic, které se pokoušely prestižní granty ERC získat. U Rumunska a Portugalska se v prvních výzvách ERC programu Horizont Evropa vyhoupl poměr žadatelek k žadatelům až téměř nad 50 %. Až za těmito zeměmi se nacházejí technologicky vyspělé státy. Je třeba dodat, že zde hodnotíme pouze aktivitu směrem k ERC grantům, nikoliv kvalitu předkládaných návrhů projektů.

Vzestupný trend podílu žadatelek o grant ERC napříč RP lze pozorovat rovněž na úrovni skupin států EU-15 (včetně UK) a EU-13 (viz tabulka 2, horní část). Je vidět, že mezi skupinami států EU-15 a EU-13 nejsou v tomto ukazateli velké rozdíly a podíl žen usilujících o grant ERC je v obou skupinách států ve všech třech RP téměř totožný. Zajímavé může být porovnání podílu zahraničních žadatelek o grant ERC v hostitelských institucích unijních zemí. I zde je vidět vzestupná tendence a vzrůstající podíl od 7. RP k programu Horizont Evropa. Zároveň je ale patrné, že ve státech EU-15 je podíl zahraničních výzkumnic v roli žadatelek o grant ERC o něco vyšší než ve státech EU-13, což může být způsobeno větší vědeckou prestiží hostitelských institucí ve státech EU-15 (viz tabulka 2, prostřední část).

Poměr domácích „národních“ žadatelek o grant ERC vůči zahraničním žadatelkám o grant ERC v hostitelských institucích obou skupin zemí je možné vidět ve třetí části tabulky 2. Opět zde nacházíme odlišnost mezi skupinami států EU-15 a EU-13. V hostitelských institucích, které se nacházejí ve státech EU-13, hodlaly řešit grant ERC především domácí výzkumnice, naopak zahraničních žadatelek zde bylo poměrně málo. Například v 7. RP byl v hostitelských institucích se sídlem ve státech EU-13 podíl domácích žadatelek o grant ERC vůči zahraničním žadatelkám ERC cca 15 : 1, v H2020 cca 8 : 1 a na počátku programu Horizont Evropa 5 : 1. Tyto poměry ukazují na nárůst výzkumné mobility žadatelek o grant ERC v čase. Ve státech EU-15 nebyl poměr domácích uchazeček o grant ERC k zahraničním žadatelkám tak výrazný (FP7 – 3 : 1, H2020 – 2 : 1) a v prvních třech výzvách programu Horizont Evropa je poměr zahraničních a domácích výzkumnic téměř 1 : 1. Dodejme, že pro muže žadatele je poměr domácích žadatelů vůči zahraničním uchazečům následující: EU-15: FP7 3 : 1, H2020 – 2 : 1, HE – 1 : 1, EU-13: FP7 11 : 1, H2020 – 5 : 1, HE 3,5 : 1. I zde tedy platí, že výzkumná mobilita v čase vzrůstá, ale více se projevuje ve státech EU-15, ve kterých se nacházejí prestižnější a kvalitnější hostitelské instituce, které přitahují žadatelky a žadatele o grant ERC mnohem více, než je tomu ve státech EU-13.

Tabulka 2: Podíl žadatelek o grant ERC ve skupinách zemí EU

Podrobnější pohled na vývoj podílu žadatelek o grant ERC v českých hostitelských institucích přinášejí grafy 1 a 2. Graf 1 zobrazuje podíly žadatelek (domácích i zahraničních) o grant ERC v jednotlivých letech trvání RP. Sloupce grafu 1 ukazují kolísavý průběh podílu žadatelek o grant ERC v ČR v čase. Při výpočtu průměrného tempa růstu podílu žadatelek o grant ERC (graf 2) dojdeme ke zjištění, že se podíl žen žadatelek na počátku a na konci analyzovaného období příliš nezměnil – tj. podíl žen žadatelek o grant ERC v ČR v jednotlivých letech sice kolísá, ale dlouhodobě nevzrůstá, ale spíše stagnuje.

Z grafu 1 je však zřejmé, že v čase vzrůstá v ČR podíl žadatelek, které mají jinou než českou národnost. Tento fakt je v souladu se situací v celé EU (viz tabulka 2 a 3). Je tedy možné říci, že výzkumná mobilita i v ČR v čase vzrůstá. (Pozn.: tento fakt platí i pro muže žadatele, v tomto blogu nejsou příslušné analytické výstupy pro stručnost uvedeny).

Graf 1: Podíl žadatelek o grant ERC v hostitelských institucích ČR v letech 2007–2021. Fialová část sloupců grafu představuje podíl zahraničních žadatelek o grant ERC

Graf 2: Tempo růstu podílu žadatelek o grant ERC v hostitelských institucích ČR v letech 2007– 2021. Černá přerušovaná čára představuje průměrné tempo růstu.

ERC financuje pět typů grantů. ERC Starting granty (STG) pro vynikající mladé výzkumné pracovníky v období od dvou do sedmi let po dokončení doktorandského studia, ERC Consolidator granty (COG) pro výzkumné pracovníky od sedmi do dvanácti let po ukončení Ph. D. studia, ERC Advanced granty (ADG) pro vynikající výzkumné pracovníky, kteří patří k předním představitelům svého oboru na celém světě, ERC Synergy granty (SyG) pro skupiny dvou až maximálně čtyř hlavních řešitelů, kteří společně řeší ambiciózní výzkumné problémy a Proof-of-Concept ERC granty (POC), které jsou určeny pouze pro hlavní řešitele grantů ERC k podpoře využití výsledků jejich výzkumných aktivit a jejich uvedení do praxe.

Z tabulky 3 je patrné, že více než 2/3 projektových žádostí o grant ERC, jejichž autorkami jsou ženy, jsou určené pro mladé a začínající výzkumnice: ERC - STG, pouze 15 % projektových žádostí bylo předloženo staršími zkušenými výzkumnicemi (ERC – ADG). Pro porovnání u žadatelů o grant ERC rovněž převládaly projektové návrhy, které byly připraveny mladými výzkumníky – cca 50 %, pouze cca 1/4 až 1/5 projektových návrhů pocházela z pera etablovaných vědeckých pracovníků.

Většinu projektových návrhů (STG, ADG, COG) lze po evaluačním hodnocení zařadit do tří odborných sekcí (domén). Jsou to PE – Physical Sciences and Engineering (fyzikální vědy a inženýrství), SH – Social Sciences and Humanities (společenské a humanitní vědy) a LS – Life Sciences (přírodní vědy). Nejvíce návrhů projektů předložených žadatelkami hodlajícími řešit grant ERC v ČR bylo zařazeno do odborných panelů, které jsou součástí sekce přírodní vědy (LS) – cca 39 %. Více než třetina návrhů projektů byla orientována na fyzikální vědy a inženýrství (PE) – cca 36 %, 1/5 návrhů se týkala společenských a humanitních věd (SH). Pro porovnání – muži žadatelé o grant ERC v ČR: fyzikální vědy a inženýrství (PE) – cca 56 % předložených návrhů, přírodní vědy (LS) – cca 27 % návrhů projektů a společenské a humanitní vědy (SH) – cca 13 %. Z tohoto porovnání plyne rozdíl mezi ženami, žadatelkami o grant ERC, které se v porovnání s žadateli muži, snažily více uspět v oblasti přírodních a humanitních věd (SH), ale také v oblasti přírodních věd (LS). Naopak menší podíl projektových návrhů z pera žen žadatelek o grant ERC je patrný ve fyzikálních vědách a inženýrství (PE). Podrobněji tabulka 3.

Tabulka 3: Podíl žadatelek a žadatelů o grant ERC v hostitelských institucích ČR v letech 2007–2021 dle typů grantových schémat ERC a odborných domén (panelů)

Na závěr této stručné analýzy je vhodné se podívat podrobněji na národnostní rozložení žadatelek o grant ERC ze zahraničí, které hodlaly řešit grant ERC prostřednictvím české hostitelské instituce. Grant ERC se v ČR pokoušelo v letech 2007–2021 řešit 49 výzkumných pracovnic z 24 zemí. Z tohoto počtu bylo cca 25 % zahraničních žadatelek států EU-13, cca 22 % ze států EU-15, resp. ze SČS včetně UK. Zajímavé je, že celých 43 % zahraničních uchazeček pocházelo ze čtyř států východní Evropy: Ukrajiny, Slovenska, Polska a Ruska. Podrobnější pohled na národnost žadatelek o grant ERC je uveden v grafu 3.

Graf 3: Počet uchazeček o grant ERC ze zahraničí hodlajících řešit granty ERC v hostitelských institucích v ČR

Dle informací a dat, uvedených na webových stránkách NKC – gender a věda, není český výzkum dlouhodobě schopen dát příležitost kvalifikovaným ženám. Ze 47 mapovaných evropských a dalších zemí skončila Česká republika podle publikace Evropské komise She Figures 2021 na 44. pozici (tedy čtvrtá od konce) s podílem 26,6 % žen mezi výzkumníky. Průměr EU-28 v roce 2018 byl přitom 33,8 %. Tyto skutečnosti se zákonitě projevují i v souvislosti s nižší aktivitou, resp. podílem žen v ČR v roli žadatelek o granty ERC. NKC – gender a věda uvádí, že zastoupení žen mezi studujícími magisterského studia v průběhu posledních 20 let pomalu roste, stejně tak na doktorském stupni má mírně vzestupný trend. Tento stav však dlouhodobě nemá vliv na situaci ve výzkumu samotném. Největší propad v zastoupení žen na pomyslné studijně-profesní dráze je mezi absolventy doktorandského studia a výzkumníky. Zastoupení žen od lektorské pozice směrem k profesuře klesá. Největší propad na pomyslné akademické dráze žen najdeme mezi odbornými asistentkami a docentkami. Zdá se, že právě nižší zastoupení žen mezi vysokoškolskými akademickými pracovníky a složitější profesní dráha ve vědě jsou jedněmi z příčin jejich nízkého počtu mezi uchazeči o grant ERC.

Celý text analýzy včetně použitých zdrojů naleznete zde.

Autor: Daniel Frank

Zdroj: Technologické centrum Praha