Vláda České republiky v roce 2012 schválila Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. V dokumentu, jehož platnost je až do roku 2030, je definováno šest hlavních priorit: konkurenceschopná znalostní ekonomika; udržitelnost energetiky a materiálních zdrojů; prostředí pro kvalitní život; společenské a kulturní výzvy; zdravá populace a bezpečná společnost. Prioritní oblasti obsahují 24 specifičtějších podoblastí.
Evropská komise v projektu Horizont Evropa vytyčuje výzkumné mise, jejichž cílů chce dosáhnout do roku 2030. K definovaným misím patří: přizpůsobení změně klimatu; boj proti rakovině; obnova oceánů a vod; 100 klimaticky neutrálních a chytrých měst a dohoda o půdě pro Evropu.
Čtenářům portálu Vědavýzkum.cz byly položeny dvě otázky:
- Měla by se podle Vás Česká republika ve své podpoře výzkumu, vývoje a inovací spíše zaměřit na podporu specifických vědních oborů či výzkumných témat, nebo by podle Vás podporu národního výzkumu spíše neměla tematicky specifikovat? Proč by k takovému kroku ne/měla podle Vás ČR přikročit (či v něm pokračovat)?
- Jaké vědní obory či výzkumná témata by měla Česká republika strategicky podporovat a proč?
Názory čtenářů portálu Vědavýzkum.cz
Pokud nebude ČR obory specifikovat, obrovské prostředky „natečou do mělkého rybníka“. Všichni dostanou trochu, ale nikdo tolik, aby mohl vytvořit kritickou masu znalostí, kompetencí a řešení.
Absolutní prioritou musí být energetická suverenita – to je klíč také k bezpečí společnosti, dále vzdělanost a zdraví.
Jiří Krechl
V žádném případě NESPECIFIKOVAT obory ani témata. Stát by měl podporovat veškerý základní výzkum, pokud je vědecký tým kvalitní a je předpoklad kvalitního výzkumu. Např. náš tým se věnuje výzkumu symbiontu (sensu lato) lidoopů a lidí. Trvalo léta, než se mi podařilo přesvědčit české grantové agentury, že i u nás se dá dělat špičkový výzkum na něčem, co do té doby nemělo v ČR žádný „background“. Doteď bojuji s tím, že náš výzkum není považován za „prioritní“, a to i přes to, že jeho důležitost se ukázala v období pandemie covid-19. Není prioritní protože: se nevěnuje vysoce patogenním organismům, především přispívá k ochraně vysoce ohrožených lidoopů, kteří v ČR bohužel nežijí, protože je v současné době nutné do výzkumu zahrnovat i místní vědce – tedy vědce ze zemí, kde výzkum probíhá a v neposlední řadě věnovat se tzv. „capacity builiding“, což do ČR stále nedorazilo a máme velké nevýhody oproti zahraničním týmům, které nemají problém peníze na tyto aktivity získat. A už dnes je zřejmé, že se bez zapojení místních vědců dalším pandemiím nevyhneme.
ČR by měla podporovat veškerý kvalitní výzkum – zejména pokud jsou u nás výzkumníci, kteří se věnují na vysoké úrovni mnoha tématům, která se mohou stát důležitými později. Viz pandemie covidu!
Klára J. Petrželková, Ústav biologie obratlovců AV ČR
Je potřeba specifikovat vědní obory a výzkumná témata.
Podporu si zaslouží vzdělávání a výzkum v oblasti vzdělávání, který je naprosto nedostatečný, téměř bez podpory, bez fungujícího zázemí, neprovázaný s praxí. Oproti zahraničí v něm naprosto zaostáváme. Je to i jeden z mnoha dalších bodů, který se promítá do nekvalitní přípravy budoucích učitelů.
Anonym, Univerzita Hradec Králové
Ano, je nutná specifikace, není možno dělat vše. Podporu je nutné směrovat konkrétně do oblasti Materiálového inženýrství, Biochemie, IT.
Petr Louda
ČR by měla k takovému kroku v určité formě přistoupit. Například tak, že by část alokace na vědu a výzkum byla určena na strategická výzkumná témata, která přinesou ČR vyšší přidanou hodnotu a umožní rozvoj infrastruktury, veřejné správy, zaměstnanosti a vzdělanosti občanů ČR. Rád bych viděl, aby výzkum prováděný na výzkumných institucích a univerzitách podporoval primárně české firmy a podnikatele. Vláda by měla dát signál, co je pro ni priorita a kam chce zemi směrovat. V synergii by měl být za tímto účelem výzkum i výroba. Publikace samy o sobě k rozvoji nepřispějí, pokud nenásleduje transfer znalostí do praxe. A proč by tyto výsledky výzkumu měly přinést vyšší přidanou hodnotu v zahraničí a ne primárně doma?
ČR by měla podporovat ty obory a témata, které povedou k energetické soběstačnosti a nezávislosti, k ochraně vodních zdrojů, krajiny a zemědělských půd, pro rozvoj infrastruktury, dopravy, ekonomiky a zdravotnictví. Aktuální světová situace nám ukazuje, že současný ekonomický model a trh má své limity, na které je třeba zavčasu a správně reagovat. K tomu by mělo být vytvořeno prostředí bez korupce, podpora oborů a témat, které přinesou nová řešení, které toto eliminuje.
Anonym, Biologické centrum AV ČR
Je potřeba podpořit – a to nejméně z části – nebo alespoň umožnit rozvoj objevných prací vznikajících v ČR, třeba i v mezinárodní spolupráci. Mnohaleté hledání nových, fundamentálních zákonitostí se společensky nevyplácí a systém se zaměřuje na rychlé, krátkodobé, v zahraničí už řešené a osvědčené cíle. Dokladem může být i trend v mezinárodním hodnocení českých univerzit a výsledků výzkumu.
Dále je nutná podpora vývoje aplikací s mezinárodním dopadem, jejichž cílem je podpora exportu produktů z ČR, ne dominance prostředků umožňujících rychlejší montáž. Další problém je hodnocení aplikovaných výsledků s dogmatem rovnocennosti mezi výzkumnými zprávami a mezinárodními patenty. To je demotivující, až zcela destruktivní.
ČR by měla podpořit alespoň ty prioritní oblasti, které jsou podporovány v úspěšných a konkurenceschopných státech nebo u našich sousedů. Dosud jsou to z velké části vybrané oblasti vyhovující účelově zájmovým skupinám. Jen málo podpořených témat je futuristických, většinou se drží v závěsu a za inspirací za ukončeným mnohaletým výzkumem úspěšnějších zahraničních pracovišť. Změnou tohoto přístupu by mohly být vytvořeny předpoklady kýženě očekávaných změn.
Jiří Zegzulka
Všem čtenářům děkujeme za jejich odpovědi!
Názory respondentů nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.
Autor: Vědavýzkum.cz (MK)
Podívejte se také na předchozí anketu čtenářů, která se týkala smysluplnosti sestavování žebříčků hodnocení vysokých škol či honby za excelencí ve vědeckém prostředí. Další ankety byly věnovány spravedlivému ohodnocení vědecké práce (díl první a díl druhý), role a fungování RVVI či rodičovství a vědě.
