facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Věda kolem světa: Švýcarsko vyloučeno ze společenství výzkumných infrastruktur

27. 1. 2023
Věda kolem světa: Švýcarsko vyloučeno ze společenství výzkumných infrastruktur

Velká Británie bude lákat soukromé investory do výzkumu, Brusel chystá iniciativu na podporu mladých výzkumníků, napětí v oblasti výzkumu mezi USA a Čínou stoupá. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulý měsíc událo.

globus

Co nového v Evropě?

Předseda vlády Velké Británie slibuje, že jeho země bude špičkou v inovacích

Předseda vlády Velké Británie Rishi Sunak ve svém novoročním projevu potvrdil závazek k navýšení financování výzkumu a vývoje na 20 miliard liber. Sunak klade velký důraz na inovace a hodlá ve vládě ještě více prosazovat podporu vědy, která povede k ekonomickému růstu. „Inovace udělají z Velké Británie maják vědy, technologie a podnikání. Zvednou naši produktivitu, zvýší míru růstu naší země a vytvoří nová pracovní místa na desetiletí,“ konstatoval v projevu premiér.

Velká Británie rozproudí investice do vědy a výzkumu díky soukromým investicím

Ministr Velké Británie pro vědu George Freeman oznámil, že budou více podporovat soukromé tuzemské nebo zahraniční investice do výzkumu. Je to další impulz pro rozproudění inovačního ekosystému, komercializaci vědy a zároveň další kompenzace stále trvajícího vyloučení z programu Horizont Evropa. Velká Británie, stejně jako EU, ve srovnání s USA postrádá dostatek soukromých investic v oblasti výzkumu a vývoje. Velký Británie proto plánuje zřídit novou kancelář, která zajistí v příštích letech až trojnásobné navýšení soukromých investic.

Vysoké poplatky vydavatelům za open access publikování

S postupujícím přechodem na otevřené publikování se objevují stížnosti na vysoké poplatky, které musí autoři platit vydavatelům předem za to, aby byl jejich výzkum volně přístupný. Skupina European Federation of Academies of Sciences and Humanities tvrdí, že komerční vydavatelé mají neúměrné zisky z publikování v rámci modelu Gold Open Access. Vydavatelé tak místo poplatku za předplatné dostávají peníze za zpracování článků, což někdy činí až tisíce eur. Finanční zátěž se přesouvá ze strany čtenářů příspěvků na autory.

Podle kritiků to může způsobit to, že mnoho výzkumníků si nebude moci publikování dovolit. Nicméně poplatky za zpracování neúčtují všechna vydavatelství, existuje systém výjimek a slev. Podle výkonného ředitele konsorcia výzkumných agentur a poskytovatelů podporujících přechod na open access cOAlition S Johana Roorycka se v roce 2023 koalice na tento problém zaměří.

Švýcarsko vyloučeno z Evropské výzkumné infrastruktury

Organizace The European Strategy Forum on Research Infrastructures (ESFRI) vyřadila Švýcarsko ze svého členství. Stalo se tak kvůli tomu, že země není připojena k programu Horizont Evropa. Škrtnout Švýcarsko z projektů ale není jen tak. Země je nejen zapojena do evropských výzkumných infrastruktur, ale své sídlo zde má například i CERN. Fakticky bylo Švýcarsko vyloučeno z ESFRI loni v září, ale až nyní Švýcarská akademie věd tuto skutečnost sdělila veřejnosti. Ministři vědy EU pobídli ESFRI, aby našli nějaký způsob, jak zemi znovu začlenit. Zatím ovšem platí stanovisko, že pokud se status Švýcarska v Horizontu Evropa nezmění, bude mimo ESFRI.

Švédsko bude v Radě EU prohlubovat konkurenceschopnost EU

Švédsko se stalo v lednu předsednickou zemí Rady EU. Země bude v nadcházejících šesti měsících klást důraz na výzkum, vývoj, konkurenceschopnost a obchod. „Nedostatek inovací způsobil, že je Evropa zranitelná vůči krokům ruského prezidenta Putina,“ říká Ebba Bush, švédská ministryně energetiky, obchodu a průmyslu. Bush dále zdůrazňuje, že konkurenceschopnost Evropy bude jedním z hlavních témat předsednictví v Radě.

Konec financování z Evropy pro některé maďarské univerzity

EU oznámila maďarské vládě, že zmrazí veškeré financování programů Erasmus a Horizont Evropa institucím, které neodpovídají evropským právním hodnotám. Toto rozhodnutí je vyústěním diskuzí kolem politiky maďarského premiéra Viktora Orbána, který převedl univerzity pod politickou kontrolu. Jedná se o 34 vysokých škol a kulturních institucí. Podle šéfa maďarské akademie věd, Gergely Bőhma, to pravděpodobně oslabí výzkum na mnoha velkých univerzitách v Maďarsku, mezi nimiž je několik úspěšných právě díky financování z EU. „Zmrazení finančních prostředků samo o sobě není krokem k ochraně akademické svobody. Poukazuje to na to, do jaké míry již byla akademická svoboda výrazně narušena maďarským premiérem Viktorem Orbánem a jeho administrativou,“ vysvětluje kroky EU europoslanec Christian Ehler. 

Podle vyjádření Evropské komise je rozhodnutí dočasné a k jeho opětovné evaluaci bude docházet každé tři měsíce.

Brusel chystá iniciativu na podporu mladých výzkumníků

EU má od roku 2024 začít testovat novou iniciativu, jejímž cílem je zlepšit pracovní podmínky pro mladé výzkumné pracovníky. Prvním krokem pro novou iniciativu bude posouzení situace. V současné chvíli totiž neexistují přehledy o pohybu mladých výzkumníků po Evropě a také není jasné, jaké druhy smluv mají ve výzkumných institucích. „Doufáme, že získáme 10 milionů eur na zkušební provoz nového programu, který by doplňoval programy ERC a Marie Skłodowska-Curie pro výzkumnou mobilitu. Po pilotní fázi pak vytvoříme partnerství veřejného a soukromého sektoru, a to se promítne v příštím výzkumném programu EU, který začne v roce 2028,“ říká Manuel Heitor, bývalý portugalský ministr vědy, který vede kampaň za opatření v této oblasti.

„Naší snahou je zapojit i průmysl. Zohledníme výzkumníky ve všech typech institucí, ať už veřejných nebo soukromých. Je velmi důležité, aby se nejednalo pouze o akademické prostředí, ale o celý výzkumný ekosystém,“ uzavírá Heitor.

DNA na objednávku pouze prověřeným

Nová globální organizace International Biosecurity and Biosafety Initiative for Science (IBBIS) chce přísnější kontroly prodeje syntetické DNA. Upozorňuje, že nyní jsou laboratoře schopné si vytvořit patogeny, jako třeba neštovice, podle odpovídající nukleové kyseliny. Organizace chce prověřovat zájemce o nákup DNA a dále chce, aby se k tomuto snažení připojili i poskytovatelé, výzkumníci a časopisy.

IBBIS je financována z peněz filantropů a vznikla z Nuclear Threat Initiative, což je organizace pro globální bezpečnost se sídlem ve Washingtonu. IBBIS zatím tvoří britský výzkumník Piers Millet, který více než deset let pomáhal při implementaci Úmluvy o biologických zbraních. „Žijeme ve století biologie. Jsme schopni zasahovat do živých systémů v jakémkoliv měřítku a roste pravděpodobnost, že se něco pokazí,“ vysvětluje Millet.

Co se děje v Severní Americe?

Divoká karta pro nejodvážnější projekty

US National Science Foundation (NSF) uvažuje o novince v systému financování grantů. NSF chce dát jednotlivým posuzovatelům grantů „divokou kartu“. Bude to pravomoc financovat návrhy, které považují za slibné, a to i přes to, že ostatní členové hodnotícího panelu nesouhlasí. NSF s ročním rozpočtem 8,8 miliard dolarů očekává, že peníze půjdou i do nejtroufalejších projektů a nikoli jen do předvídatelných. Ozývají se totiž hlasy, že tempo vědeckých a technologických průlomů klesá a tento systém by mohl odvážné projekty posunout. NSF není první nadace, která o této novince přemýšlí, dánská nadace Villum Foundation tento nápad pilotovala v roce 2017.

Biden má pro americkou vědu plán, jak odolat vměšování politiků

Prezident USA Joe Biden představil svoji administrativu na ochranu vědy před politickými zásahy. Dokument byl vytvořen nejen kvůli předešlým hanlivým názorům na vědu minulého prezidenta Trumpa, ale také proto, že během Bidenovy vlády docházelo k porušování pravidel v úřadu White House Office of Science and Technology Policy (OSTP). Zmíněná administrativa nastiňuje způsoby, jak posílit, rozšířit a do určité míry standardizovat vědeckou integritu napříč vládními agenturami. Agentury mají nyní 60 dní na to, aby předložily své vlastní stanovy podle zmíněné administrativy ke kontrole OSTP. Očekává se, že do šesti měsíců budou zveřejněny stanovy k veřejnému připomínkování.

Nedělejte výzkum v oblasti umělé inteligence ve spolupráci s Čínou, žádá USA Evropu

USA omezuje s Čínou spolupráci v oblasti umělé inteligence (AI), jednotlivá partnerství jsou přezkoumávána. Podle USA jsou ale veškeré tyto snahy málo účinné, pokud se nepřidá i Evropa nebo Japonsko. Amerika varuje, že by nástroje AI mohly být zneužity čínskou stranou ke sledování a kontrole domácích i zahraničních občanů. Západní státy by navíc mohly ztratit svůj technologický náskok. USA tak vyzývá Evropu, aby lépe prověřovala, zda mají spolupracovníci vazby na armádu a na státní bezpečnost, nebo zda by nemohl být výzkum zneužit například k potlačení čínského disentu. Stanovisko evropských výzkumníků k omezení vztahů s Čínou v oblasti AI zatím není jasné.

Novinky z Asie

Čínský vědec nakonec do amerického vězení nepůjde

Vědec Feng Tao, který pracoval na University of Kansas, byl usvědčen, že v univerzitním formuláři lhal o vazbách na Čínu. Soudce v USA nyní označil trest Taa za již odpykaný, přičemž vědec je od roku 2019 v domácím vězení. Ministerstvo spravedlnosti obvinilo vědce z konfliktu zájmů. V době, kdy pracoval pro americkou univerzitu, byl Tao mimo jiné v rámci čínského programu pro talenty pozván do Číny, aby dohlédl na stavbu místní laboratoře. Vědec ovšem v USA tvrdil, že jede do Německa. Dále Tao spáchal finanční podvody za použití informačních a komunikačních technologií. Tento případ je jeden z výsledků kontroverzní Trumpovy čínské iniciativy, tedy systému prověrek vědců z Číny. Čínská iniciativa byla kritizována jako proti-asijský rasizmus. V únoru 2022 program skončil.

TOP vědce Čína nenaláká, ale co kdyby?

Čína se opakovaně snaží přilákat zpět své vědecké talenty, které působí v zámoří. Za tímto účelem vznikl program Young Thousand Talents (YTT). Nová studie ukazuje, že čínští vědci, kteří zůstanou v zámoří, jsou mnohem úspěšnější než ti, kteří se vrátí v rámci YTT zpět. I přesto, že program nenaláká top vědce, pro ty, kteří by měli obtíže v zahraničí založit svoji vlastní laboratoř, je to skvělá alternativa. Nová studie také poukazuje na to, že pokud by byl YTT ještě atraktivnější, a pokud by se změnilo čínské výzkumné prostředí, americké laboratoře by mohly o čínské talenty přijít.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)