Co přesně si pod pojmem klastr můžeme představit? Jaké obory jsou spjaté s oblastmi, které máte na starost?
V programu Horizont Evropa (HE) klastr chápejte jako tematicky orientovanou oblast výzev. Aktuálně jich je šest: klastr 1 reprezentuje zdraví, klastr 2 kulturu a kreativní průmysly, klastr 3 bezpečnost občanů, klastr 4 zahrnuje průmysl, digitální technologie a vesmír, v klastru 5 najdete energetiku, klima a dopravu. V posledním klastru 6 jsou výzvy zaměřené na potravinářství, bioekonomiku, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí.
Pro každou zmíněnou skupinu výzev existuje „jízdní řád“, tedy Pracovní program –několikasetstránkový dokument schválený Evropskou komisí (EK). Tento dokument je zároveň spoluvytvářený národními delegacemi, které se účastní jednání. Delegáti za ČR mají pro svůj klastr poradní skupinu, která pomáhá výzvy do pracovního programu formulovat a komentovat. Pracovní program je tak souhrnem všech témat, která jsou ve výzvách vyhlašována a kterých je například v klastru 4 přibližně sto za rok. Navrhovatelé mohou do těchto výzev podávat projektové návrhy, jestliže splní podmínky účasti.
Jako národní kontakt máte na starosti klastr 3 a 4, tedy bezpečnost občanů a průmysl, digitální technologie a vesmír. Lze v projektech uplatnit interdisciplinární přístupy a využít poznatky i z nepříbuzných oborů?
Ano, například sociálně-vědní výzkumník se může zapojit do výzvy z oblasti digitalizace. Tam najde výzkumná témata zaměřená na rozšířenou a virtuální realitu. A protože zrovna sociálně-vědní výzkumníci mají blízko k veřejnosti, vzdělávání či podpoře zdravotní péče (například v případě technologií virtuální reality pro hendikepované), najdou uplatnění i v digitalizaci. Tento vědec ovšem nebude připravovat projekt sám, ale musí mít celé konsorcium partnerů. To je podmínkou naprosté většiny výzev v klastrech HE. Nejrůznější partneři optimálně nakombinují své odborné dovednosti a tím snáze naplní cíle celého projektu. V projektu se tedy uplatní týmy specializované na různé oblasti, nejen na výzkum, ale např. i na demonstraci výsledků, pilotní ověření, soulad s normami, přístup na trh, nebo na přijetí výsledků projektů veřejností. Mezinárodní spolupráce a interdisciplinarita je tedy podstatná.
Jaký prostor mají zejména v klastru 3 (Bezpečnost) ale i obecně, soukromé subjekty, které se zaměřují na aplikovaný výzkum?
Soukromé subjekty jsou vždy velmi žádané, protože jsou perspektivní pro přenos výsledků z výzkumu do praxe. Uplatňují se ve všech hlavních typech projektů v HE. Počínaje výzkumnými projekty, které jsou zaměřené na nižší stupeň technologické náročnosti řešení, přes inovační projekty s výsledky blízkými aplikaci na trhu, až po networkingové projekty s nižším rozpočtem. Poslední jmenované se zaměřují na šíření výstupů, tedy produktů, know-how a služeb do uživatelských komunit. Ve všech projektech tedy malé a střední firmy hrají důležitou roli.
Statistiky účasti dokonce ukazují, že firemní sektor zabírá mezi účastníky celou třetinu. Kromě něj své místo v projektech vždy najdou výzkumné ústavy, akademické instituce, ale také např. občanské iniciativy nebo veřejná správa.
Evropská komise (EK) dále zpravidla neříká, kolik procent z konsorcia musí tvořit soukromý sektor, kolik výzkumné organizace, neziskové organizace apod. Ačkoli právě v klastru 3, v bezpečnostním výzkumu, jsou určitá specifika. Zde v projektových konsorciích EK přímo požaduje účast určitých organizací. Jsou to specifičtí uživatelé výstupů projektů jako např. policejní složky, celní správa, záchranáři či hasiči. Přestože maximální počet účastníků není stanovený, složení konsorcia je částečně dané, aby u výstupů z projektů byla záruka, že se dostanou do praxe.
Témata se zabývají prevencí kriminality a terorismu, vylepšením vyšetřovacích metod, zamezením obchodu s lidmi, řešeny jsou dále např. krádeže digitálních identit, černý trh s drogami, zneužití kryptoměn nebo kyberútoky. V klastru 3 najdete i postkvantové šifrování, biometriku pro hraniční přechody, boj s dezinformacemi a s „hate speech“. Jedna celá skupina témat je zaměřena na kyberbezpečnost, další na ochranu infrastruktur a v neposlední řadě zmíním i podporu odolnosti proti katastrofám způsobeným jak přírodními živly, tak lidským faktorem.
Jaká témata obsahuje klastr 4? Co konkrétního si pod nimi představit?
V poslední době v této oblasti rezonují výzvy zaměřené na mikroelektroniku, tedy vývoj a výrobu mikročipů. Je to aktuálně často probírané téma právě kvůli trvajícímu nedostatku čipů v Evropě. Velký prostor mají samozřejmě technologie umělé inteligence (AI) a robotika. A dále vše, co se týká dat a jejich životního cyklu – od generování dat, přes autonomní řízení zpracování dat, správu dat, sdílení a obchod s daty, recyklaci, až po jejich konečné použití a likvidaci.
Za zmínku stojí i fotonika a v neposlední řadě i kvantové technologie. V tomto směru se vynakládají nezanedbatelné prostředky na vývoj prvních velkých kvantových počítačů v Evropě. Každoročně se otevírá hned několik výzev. Ty jsou reflektovány i naší výzkumnou a inovační komunitou, konkrétně např. Vysokou školou báňskou Technické univerzity v Ostravě, Vysokým učením technickým v Brně, Masarykovou univerzitou, či Univerzitou Palackého v Olomouci a ČVUT v Praze. Výzkumné zaměření je v kvantové oblasti rozsáhlé – od senzoriky, přes metrologii, až po kvantovou komunikaci.
V jakých dalších tématech se českým výzkumníkům daří?
Čeští výzkumníci i firmy jsou dlouhodobě velmi úspěšní v oblasti řečových technologií. Jmenovat mohu např. společnost Phonexia s.r.o. nebo výborný tým vědců z Ústavu formální a aplikované lingvistiky při Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Právě z iniciativy této instituce se naší české delegaci podařilo v EK prosadit mezi výzvy roku 2023 výzkumné téma orientované na jazykové technologie.
Pozorujete v průběhu let tematické posuny od rámcového programu H2020 v oblastech, které máte na starosti? Lze v tomto směru spatřit i zcela nové trendy?
Ano, posuny tam určitě jsou a vlastně i musí být, je to totiž podstata fungování programu. EK „podle vlastních slov“ nefinancuje totiž jedno téma dvakrát. Například jak v klastru 4, tak v jiných klastrech EK vypíše téma, v rámci kterého financuje přibližně 2–8 projektů. Tříleté či čtyřleté projekty pak dodají EK své výsledky a na zmíněné projekty poté navazuje další výzva připravená komisí, jež vychází z předešlého tématu. Ta ale zároveň obsahuje i potřebnou nástavbu. Jako příklad lze uvést hardwarové a softwarové komponenty v digitální oblasti, které aktuálně oproti svým předchůdcům musí splňovat kritérium šetrnosti k životnímu prostředí a přispívat k principu “low-energy consumption”, tedy jako inovaci musí mít podstatně nižší spotřebu.
Evropská komise se tímto zkrátka naší společnosti zavazuje, že vynaložené prostředky na všechny dané projekty budou mít náležitý dopad, a naplní tak předem konkretizované strategie.
Jak funguje systém národních delegací? Kdo se může zapojit a jaké benefity s sebou nese účast v nich?
Národní delegace monitorují chod rámcového programu Horizontu Evropa. Děje se to prostřednictvím diskusí delegací vedených Evropskou komisí v tzv. programových výborech, které jsou ustanoveny ke každému klastru. Jednání výborů se uskutečňují zpravidla jednou za dva měsíce. Průběžně probíhá další komunikace, např. písemné připomínkování zaměření budoucích výzev nebo sdílení informací o vyhodnocení projektů podaných do uzavřených výzev.
Delegace je složená z delegáta nominovaného z daného rezortu a z jednoho až dvou expertů. U nás je tímto expertem národní kontakt pro Horizont Evropa, který má tu výhodu, že je v denním styku s navrhovateli projektů a s výzkumnými komunitami. Proto dobře slouží jako zprostředkovatel informací mezi EK a národním výzkumným prostředím. Každá delegace dále pracuje s „domácí“ poradní skupinou, v níž jsou odborníci, kteří přicházejí s podněty a návrhy stanovisek z dílčích komunit. Například jak v klastru 4, tak v klastru 3 má tato poradní skupina něco mezi 30-40 členy. My jsme de facto zprostředkovatelem informací od komise k nim a oni nám předkládají své náměty a požadavky.
Je aktuálně možnost pro případné zájemce se do zmíněných poradních skupin dostat?
Poradní skupiny jsou nominovány MŠMT, ale jsou poměrně otevřené, primárním cílem je odborně pokrýt danou oblast výzkumu a poskytovat odbornou zpětnou vazbu delegacím. Pro administraci přístupu doporučuji obrátit se v první řadě na nás, národní kontakty Horizontu Evropa. My případné zájemce informujeme, jestli v poradní skupině už není někdo jiný z dané instituce. Primárně by se do skupiny měli hlásit odborníci, kteří rozumí dané oblasti a jsou schopni aktivně obohatit pracovní program.
Čím může být členství v poradní skupině přínosné?
Motivací pro vstup do poradní skupiny může být možnost rozšíření vlastní perspektivy. Přestože členové poradního týmu nemají přímý přístup k jednáním s Evropskou komisí, přes nás se mohou seznámit s trendy v oboru a se zájmy jednotlivých evropských aktérů. Můžeme tak i připravit analýzu toho, co v Evropě probíhá, což národní vědec zpravidla nemusí tak komplexně vědět. V poskytnutých rešerších se členové poradního týmu kromě financovaných projektů dozvědí i o návazných evropských politikách, ze kterých pak budoucí výzvy vycházejí.
Jaké jsou aktuální výzvy v programu Horizont Evropa?
Aktuální výzvy jsou už nyní publikovány na online portále EK a téměř všechny mají uzávěrku už v březnu a dubnu, tedy velmi brzy. Komise pro následující období 2023/2024 termíny uzávěrek více sjednotila. Dříve byly termíny například v klastru 4 třikrát za rok, tedy i na konci října. Nyní budou mít navrhovatelé mnohem méně času vše připravit. Aby český subjekt v koordinaci svého projektu uspěl ve velké konkurenci a měl naději dostat maximální počet bodů, je třeba počítat přibližně s půlroční prací na návrhu projektu. Už nyní však EK ve spolupráci s programovými výbory plánuje strategické zaměření výzev na roky 2025-2027. Za tímto účelem také otevřela veřejnou konzultaci prostřednictvím dotazníku přístupného do 23. února.
Jakou pomoc jako národní kontaktní bod výzkumníkům dále poskytujete?
Pomáháme zdarma s přípravou daného projektového návrhu prostřednictvím individuálních konzultací, poskytnutím doprovodných materiálů a školení. Dále umíme pomoci s vyhledáním partnerů do konsorcií, vypracováváme rešerše dříve financovaných projektů v oboru či přehledy relevantních strategií a politik. V neposlední řadě jsme před termínem odevzdání projektu schopni českým koordinátorům zajistit kontrolu projektu evaluátorem, který přímo pracuje pro EK a provádí hodnocení v daném klastru. Tomuto postupu se v posledních dvou letech dostává stále větší popularity. Pro zájemce poskytujeme i veřejné kurzy a stáže. Sledujte náš národní portál horizontevropa.cz a sociální sítě Twitter a YouTube.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT, JM)
Lenka Švejcarová
působí jako národní kontakt pro program Horizont Evropa v Technologickém centru Praha. Je rovněž členkou národních delegací zasedajících na programových výborech Horizontu Evropa v Evropské komisi. V předchozích zaměstnáních v Českých aeroliniích a později v Telefónica Global Solutions byla datovou analytičkou a specialistkou reportingu. Vystudovala ekonomii na ČZU v Praze, kde i pracovala jako manažerka grantových projektů.
