Studie autorek Anny Donovalové a Hany Tenglerové z Národního kontaktního centra (NKC) – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR, nazvaná „Plány genderové rovnosti v organizacích veřejného sektoru realizujících výzkumnou činnost“, představuje první mapování situace v ČR v oblasti zavádění plánů genderové rovnosti (Gender Equality Plan, GEP). Omezuje se přitom na implementaci těchto plánů ve veřejných výzkumných organizacích a veřejných vysokých školách.
„Genderová rovnost nejen ve výzkumu, vývoji a inovacích (VaV) znamená vyšší kvalitu a relevanci výzkumu a vývoje, větší atraktivitu pro talentované jedince a zajištění maximálního potenciálu každého,“ uvádí studie.
Z analýzy vyplývá, že v posledních letech počet institucí s GEPem výrazně narostl. Kvalita zpracování plánů se však mezi organizacemi liší. Jen některé GEPy splňují povinné požadavky, jiné naopak mimo obecných deklarací neobsahují téměř žádné konkrétní informace.
V ČR na celostátní úrovni – na rozdíl od jiných zemí – v minulosti neexistoval požadavek mít plán genderové rovnosti a jen hrstka organizací se v minulosti zapojila do projektů tzv. strukturální změny předchozích rámcových programů podpory výzkumu, které se na tvorbu plánů zaměřovaly. Řada organizací dala v minulosti přednost získání HR Award, kde složka věnovaná genderové rovnosti není povinná.
Do kvality zpracování plánů genderové rovnosti se promítá i vliv velikosti a kapacit jednotlivých organizací, vnějších okolností, které mají dopad na fungování organizací (covid-19, inflace), i vliv nepochopení či prostého nezájmu. Ve většině případů tak studie posuzovala úplně první verze GEPů. Zároveň u nás nejsou GEPy podpořeny legislativně a téměř ani finančně, a to na rozdíl od jiných evropských zemí.
Provedená analýza také ukazuje, že část výzkumných organizací veřejného sektoru v ČR udělala velký pokrok v relativně krátkém čase. Mnoho plánů je kvalitních a bude oporou pro další posuny v oblasti zlepšování fungování organizací.
„Chtěly bychom proto vyjádřit uznání všem, kdo vznik plánů koordinovali, podíleli se na jejich vzniku anebo jej ze své pozice podpořili. Řada organizací se nyní ocitá na začátku nové fáze, fáze implementace, která je – má-li mít nějaký pozitivní dopad – snad ještě náročnější než samotný design a přijetí plánu. Je proto zásadní, aby organizace a její představitelé věnovali zvýšenou pozornost tomu, jak jsou aktivity GEPů naplňovány a vyhodnocovány,“ uvádí autorky ve zmíněné studii.
Zjištění uvedená ve studii
K 3. lednu roku 2023 mělo plán genderové rovnosti (GEP) celkem 70 organizací veřejného sektoru (tj. 66 %) – z toho GEP má 71 % vysokých škol (tj. 20 z celkového počtu 28) a 64 % veřejných výzkumných institucí (tj. 50 z celkového počtu 78). Největší nárůst počtu GEPů nastal v roce 2022: zatímco v roce 2021 mělo GEP 11 institucí, v roce 2022 už jich bylo 69.
Plány genderové rovnosti ve většině případů kopírují povinné minimální procesní požadavky, které stanovila Evropská komise. Všechny povinné požadavky najednou ale splňuje pouze minimum institucí s GEPem (konkrétně celkem 9 VŠ a 26 v.v.i.). Jde tedy pouze o 33 % organizací realizujících výzkumnou činnost ve veřejném sektoru v ČR , tj. 50 % institucí s GEPem. Nejčastěji organizace plní minimální požadavek na zajištění školení, naopak požadavek na zveřejňování dat plní nejmenší množství z nich.
Celkem 41 institucí ze 70, které GEP mají, splňuje požadavek na zveřejnění a oficiální schválení GEPu. O vyhrazených zdrojích určených pro plnění úkolů GEPu informuje 66 ze 70 institucí s GEPem, z nich 64 uvádí zdroje alokované na personální zajištění a 47 uvádí informace o alokaci finančních zdrojů. Dalším požadavkem je sběr dat o zaměstnaných osobách (a studentstvu, pokud je to relevantní) a monitoring. Požadavek splňuje 64 GEPů (19 VŠ a 45 v.v.i.).
Celkem 66 ze 70 GEPů splňuje požadavek na realizaci školení (94 %).
Mezi nepovinnou, ale důležitou část GEPu patří plán implementace, díky kterému je možné monitorovat a evaluovat naplňování GEPu. Celkem 73 % institucí (v celkových počtech 52), které mají GEP, takový plán má.
Všechny tematické oblasti, které Evropská komise doporučuje pokrýt, má ve svých plánech 31 institucí, tedy celkově 44 %, tj. konkrétně 11 VŠ (55 %) a 20 v.v.i. (40 %). Nejvíce pozornosti je věnováno oblasti „Genderová rovnost při náboru a kariérním postupu“ (59 institucí, tedy 84 % institucí s GEPem), nejméně pak oblasti „Začlenění genderové dimenze do obsahu výzkumu a výuky“ (39 institucí, tedy 56 % institucí s GEPem).
GEPy vysokých škol jsou ve srovnání s GEPy výzkumných institucí konzistentnější, najdeme v nich menší rozdíly. Vysoké školy často mají více kapacit a větší zájem ucházet se o prostředky z Horizontu Evropa. Na druhou stranu GEPy z produkce v.v.i. splňují povinné požadavky stanovené Evropskou komisí ve vyšší míře než VŠ (52 % GEPů v.v.i. vs. 45 % GEPů VŠ).
Díky dlouhodobé podpoře MŠMT mají organizace v NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR specializovanou infrastrukturu, která jim poskytuje podporu formou konzultací, školení a metodik v oblasti plánů genderové rovnosti.
„V rámci naší činnosti zpracováváme i analýzy a doporučení. Tato analýza vznikla s cílem přispět k monitoringu současného stavu plánů genderové rovnosti v ČR, poukázat na příklady kvalitních plánů a podpořit organizace v identifikaci prostoru pro zlepšení při revizích či tvorbě nových plánů. V realizaci podobných zpráv budeme pokračovat i v následujících letech a těšíme se na pokrok, který výzkumné organizace v této oblasti udělají,“ uzavírají autorky.
Celou studii „Plány genderové rovnosti v organizacích veřejného sektoru realizujících výzkumnou činnost“ si můžete přečíst zde.
Redakčně upraveno
Zdroj: NKC - gender a věda
