facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Ondřej Havelka: Proč je tak těžké dosáhnout „otevřené vědy“?

25. 4. 2023
Ondřej Havelka: Proč je tak těžké dosáhnout „otevřené vědy“?

Jak již bylo mnohokrát zmíněno na portálu Vědavýzkum.cz, otevřené publikování se stává častým terčem kritiky. Jedním z důvodů jsou vysoké poplatky, které si vědecká vydavatelství nárokují za vydání vědecké práce v jejich časopisech. V kontextu tohoto tématu může událost, která se stala 17. dubna ve vydavatelství Elsevier, odstartovat revoluci ve vědě.

20230424OndrejHavelka cover

Právě 17. dubna 2023 všech 40 redaktorů respektovaného časopisu NeuroImage (IF=7) rezignovalo na své pozice v tomto časopise. Svůj odchod odůvodnili odmítnutím nakladatelství Elsevier snížit vysoký publikační poplatek, který se vyšplhal na 3 450 amerických dolarů.

V dopise redakce uvádí, že odhady přímých nákladů na články v relevantních časopisech se obecně pohybují kolem 1 000 dolarů nebo níže, což nám dává určitou představu o ziscích časopisů. NeuroImage publikuje okolo 1 000 článků ročně s otevřeným přístupem, což naznačuje, že by se samotné příjmy měly pohybovat okolo 3,5 milionu dolarů jen z autorských poplatků. Jak vychází z mnohých analýz, tak samotná zisková marže před zdaněním je u akademického publikování někdy až 40 %, což je více, než u společností jako Coca Cola, Microsoft či Google. Jen pro představu, u neakademického publikování se zisk pohybuje okolo 15 %.

Redakce NeuroImage před svou rezignací navrhla kompromisní řešení, a to snížení autorských poplatků na 2 000 dolarů. Po několika „slovních bitvách“ však společnost Elsevier prohlásila, že se poplatky snižovat nebudou, protože se domnívá, že tržní síly podporují jejich současnou výši. Kdo by snižoval cenu zboží, když existuje poptávka?

Všichni členové redakce se tak po tomto rozhodnutí rozhodli nejen NeuroImage opustit, ale založit nový neziskový časopis s názvem Imagining Neuroscience. Ten bude fungovat pod hlavičkou MIT Press a bude mít za ideálních podmínek stejnou úroveň kvality a redakční tým jako měl NeuroImage. Významný rozdíl však spočívá v poplatcích za publikování, které budou nižší než u NeuroImage a to zřejmě o více než 50 %.

Vedle toho budou poplatky zrušeny pro země s nízkými nebo středními příjmy, aby se zabezpečil otevřený a rovný přístup k vědeckým výsledkům, což je mimochodem často vytýkaná záležitost v případě budoucího publikování otevřeným přístupem.

Tento příklad ukazuje, že ziskové zájmy vydavatelů mohou bránit rozvoji otevřeného přístupu k vědeckým výsledkům. Je až ku podivu, že se podařilo všem 40 redaktorům dohodnout na společném řešení. Ať již dopadne celá situace jakkoliv (vyšuměním do prázdna, vědeckou revolucí či pravděpodobně něčím mezi tím), je zřejmé, že časopisy nikdy nebudou moci fungovat bez svých redaktorů, kteří mají tu možnost postavit si hlavu. Velké změny občas, a možná i téměř vždy, zaberou hodně času.

V souhrnu to vše opět naznačuje, že prestiž časopisu by neměla pramenit „jen a pouze“ z impakt faktoru a členů redakční rady. Měla by vycházet také z toho, jak jsou autorské poplatky dostupné pro průměrnou výzkumnou komunitu.

 

Autor: Ondřej Havelka

Ilustrace: Ondřej Havelka

Zdroje: Vědavýzkum.cz (12), Technology Networks, The Guardian


Ondrej HavelkaOndřej Havelka

Ondřej Havelka absolvoval obor nanotechnologie na Technické univerzitě v Liberci (TUL), kde se dále zabývá výzkumem syntézy nanostruktur pomocí pulzních laserů na Ústavu pro nanomateriály (CxI). Od června 2022 je delegátem ČR v evropské radě Eurodoc, která již přes 20 let řeší strategie vědy týkající se začínajících vědců a vědkyň v Evropě. Mezi tyto strategie lze zahrnout problematiku “Open Science”.

Kromě akademických politik se autor hojně zabývá popularizací vědy a to buď jako spolutvůrce blogu science learning centra iQLANDIA, či příspěvky do různých médií - Universitas, Deník N, 1012plus nebo Academix Revue.