Letošní 17. ročník talentového programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě zná své laureátky. Tři vědkyně, které svými projekty nejvíce zaujaly porotu, získávají odměnu ve výši 200 tisíc korun a medializaci své práce:

• Pavla Eliášová – zabývá se vývojem nových materiálů, katalyzátorů, které budou efektivní i bez přítomnosti drahých kovů a umožní přeměnu CO2 na tzv. solární paliva pouze s využitím slunečního záření.

• Michaela Fencková – pomocí mušky octomilky zkoumá geny a jejich defekty, jež přispívají k neurovývojovým poruchám, jako jsou autismus nebo porucha intelektu.

• Veronika Vymetálková – snaží se odhalit ukazatele v krvi pacientů s nádory tlustého střeva a konečníku, které by mohly předpovědět návrat onkologického onemocnění nebo rezistenci proti léčbě.

„Talentový program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě se snaží dodat mladým vědkyním sebevědomí na jejich pracovní cestě a povzbudit je, ať už na začátku kariéry nebo v jejím průběhu. Umožňuje jim projevit svůj plný potenciál a dává vědě tu nejlepší šanci uspět při řešení nejnáročnějších problémů, kterým svět čelí,“ říká Brigitte Streller, generální ředitelka společnosti L’Oréal Česká republika.

Cílem programu je nejen vyhledávat a podporovat talentované vědkyně, ale také zvýšit povědomí o významu rovnosti pohlaví ve vědě a výzkumu a inspirovat další ženy k vědecké kariéře. Důkazem úspěšných žen ve vědě jsou desítky oceněných laureátek, k nimž se přidaly rovněž vítězky letošního ročníku.

Vítězné projekty 17. ročníku L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

Pavla Eliášová – Přírodovědecká fakulta UK

V současnosti rostou obavy z globálního oteplování způsobeného nadměrnou produkcí oxidu uhličitého. S tím souvisí také hledání alternativních zdrojů energie a surovin. V mém projektu se zabývám vývojem nových materiálů, katalyzátorů, které umožní přeměnu oxidu uhličitého na tzv. solární paliva. Těmi jsou například metan, etanol, propan a další jednoduché uhlovodíky. Hlavním cílem projektu je vyvinout materiály, které budou efektivní i bez přítomnosti drahých kovů, jako jsou platina a paladium, s využitím pouhého slunečního záření. Takovými materiály s velkým potenciálem jsou karbidy přechodných kovů, například karbidy titanu nebo molybdenu.

Michaela Fencková – Přírodovědecká fakulta JCU

Náš mozek je neustále bombardován informacemi. Ty nedůležité musí odfiltrovat, jinak by nastalo jeho přehlcení. Používá k tomu habituaci, jednoduchou formu učení, která umožňuje zvykat si na opakující se, bezvýznamné podněty. Defekty v habituaci přispívají k poruchám, jako jsou autismus nebo porucha intelektu. Tyto poruchy jsou z velké části způsobeny geneticky, ale jakým způsobem geny habituaci řídí, není přesně známo. Ve svém výzkumu se to snažím zjistit s pomocí mušky octomilky. Díky velké genetické podobnosti s člověkem nám octomilka umožňuje studovat až stovky různých genetických příčin těchto poruch. Mým cílem je zjistit, jakým způsobem genetické defekty poruchu v habituaci způsobují, jaké procesy v mozku ovlivňují, a získanou znalost využít pro léčbu jedinců s těmito poruchami.

Veronika Vymetálková – Ústav experimentální medicíny AV ČR

Cílem mého výzkumu je neinvazivním způsobem najít takové ukazatele v krvi pacientů s nádory tlustého střeva a konečníku, které by mohly předpovědět návrat onkologického onemocnění nebo rezistenci proti léčbě. Konkrétně jsem se zaměřila na volnou cirkulující DNA a cirkulující mikroRNA, které mohou souviset s rezistencí vůči široce používaným chemoterapeutikům. V mém projektu se snažím odhalit ukazatele v krvi, které by pomohly identifikovat rozvíjející se návrat onkologického onemocnění. Dosud nebyl nalezen žádný ukazatel, podle kterého lze pacienty rozlišit na ty, kteří z chemoterapie mají prospěch, a na ty, kteří z ní neprofitují. Tato zjištění povedou k personalizaci léčby, a tím k její vyšší úspěšnosti a zlepšení prognózy pacientů.

Zdroj:  L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě 2023