facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Učená společnost České republiky rozdávala letošní ocenění

16. 5. 2023
Učená společnost České republiky rozdávala letošní ocenění

Učená společnost České republiky ocenila 15. května 2023 u příležitosti XXIX. valného shromáždění vybrané vědce Medailí Učené společnosti České republiky. Medaili letos obdržel například ukrajinský filosof Konstantin Sigov, odborník na moderní dějiny střední a východní Evropy Timothy D. Snyder, autoři vakcíny Comirnaty proti viru SARS-CoV-2 Ugur Sahin a Özlem Türeci, virolog Vladimír Vonka nebo germanista Peter Demetz.

Sigov

Oceněný ukrajinský filosof Konstantin Sigov, Foto: Ethos

Učená společnost České republiky na svém XXIX. valném shromáždění 15. května 2023 udělila medaile za zásluhy o rozvoj vědy a ceny významným vědcům, pedagogům a talentovaným vysokoškolským a středoškolským studentům.

Medaile Učené společnosti České republiky za zásluhy o rozvoj vědy pro rok 2023:

Radim Brdička, Ústav hematologie a krevní transfuze

Profesor Radim Brdička je jedním ze zakladatelů a průkopníků metod DNA diagnostiky, které věnoval většinu svého mimořádně plodného profesního života. Téměř třicet let působil v Ústavu lékařské biologie a genetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, odkud poté přestoupil do Ústavu hematologie a krevní transfuze, kde založil oddělení molekulární genetiky a věnoval se vývoji metod detekce reziduálních chorob po protinádorové léčbě, problematice populačního studia či aplikaci molekulárních metod ve forenzní medicíně, a kde přes 20 let působil jako vedoucí genetické laboratoře.

Jiří Damborský, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity

Profesor Jiří Damborský je unikátní osobností na poli biochemie, a to jak v českém, tak i v celosvětovém měřítku. Své vědecké aktivity zaměřuje na studium v oblasti proteinového inženýrství a vývoj softwarových nástrojů pro identifikaci a inženýrství prakticky využitelných proteinů. V osobnosti profesora Jiřího Damborského se mísí dvě klíčové vlastnosti těch nejlepších vědeckých pracovníků – jak skvělé výzkumné kvality, tak i mimořádné schopnosti v jejich uvádění do praxe. Profesor Jiří Damborský je spoluautorem několika celosvětově používaných programů pro proteinové inženýrství a mimo jiné vybudoval a vede uznávané pracoviště Loschmidtových laboratoří.

Zdeněk Lánský, Biotechnologický ústav Akademie věd ČR, BIOCEV

Doktor Zdeněk Lánský je jednou z nejnadanějších tváří nové generace českých fyzikálních chemiků a biochemiků. Ve svém výzkumu se zaměřuje na problematiku mitochondriálního transportu. Od roku 2016 působí jako vedoucí výzkumné skupiny na Biotechnologickém ústavu Akademie věd ČR. Za své výzkumné projekty obdržel Cenu předsedy Grantové agentury ČR pro rok 2021 a v roce 2022 obdržel nejprestižnější grant Evropské výzkumné rady „ERC Synergy Grant“, v rámci kterého se věnuje výzkumu proteinu tubulinu s cílem objasnit mechanismy vzniku a fungování mnoha závažných chorob.

Konstantin Sigov, National University of Kyiv-Mohyla Academy

Profesor Konstantin Sigov je jednou z předních osobností současné filosofie s výrazným profesním přesahem do dalších společenských věd. Kromě dlouhodobé pedagogické činnosti se na své kyjevské alma mater zasloužil o založení společného ukrajinsko-francouzského pracoviště, zaměřeného na mezioborové zkoumání společenských problematik, které již přes 30 let vede. Dále také roku 1992 založil nakladatelství Duch i litera, zaměřené na produkci v oblasti společenských a humanitních věd. V současnosti je jméno profesora Sigova spojeno taktéž s odporem vůči ruské agresi; dlouhodobě patří mezi přední kritiky putinovského režimu.

Letos vyšel český překlad jeho knihy Poselství z Kyjeva (Bourdon, Praha 2023).

Vladimír Staněk, Klinika kardiologie IKEM

Profesor Vladimír Staněk je nespornou českou i mezinárodní osobností v oboru kardiologie. Zasadil se mimo jiné o zásadní objevy ve výzkumu ischemické choroby srdeční. Od roku 1965 působil jako vědecký pracovník v Ústavu pro choroby oběhu krevního v Praze-Krči, jenž se roku 1970 stal součástí IKEM. Mezi lety 1989–2001 vedl Kliniku kardiologie IKEM, v letech 1991–1995 zároveň působil jako předseda České kardiologické společnosti a od roku 1992 až do roku 2008 byl také šéfredaktorem mezinárodního časopisu Cor et Vasa.

Květoslava Stejskalová, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Inženýrka Květoslava Stejskalová je jednou z nejvýraznějších popularizátorek chemie v České republice. Výčet jejích popularizačních aktivit zahrnuje více než 15 let systematické pedagogické činnosti na středních a základních školách, přípravu projektů obohacujících výuku chemie, vedení středoškolských stáží pro mimořádně nadané středoškoláky, organizační vedení popularizačního týmu PEXED, pořádání letní školy NANO202X či vedení vzdělávacích kurzů a workshopů pro vyučující chemie. Díky tomuto mimořádnému rozsahu aktivit se Květoslava Stejskalová výrazně zasadila o popularizaci a rozvoj chemie v České republice.

Vladimír Vonka, Ústav hematologie a krevní transfuze

Profesor Vladimír Vonka je předním českým odborníkem v oblasti virologie. Ve své profesní kariéře se věnoval studiu poliovirů a diagnostice dětské obrny, výzkumu vakcín proti herpetickým virům, studiu a vývoji chřipkových vakcín či vývoji profylaktických protinádorových vakcín. Pro své zásluhy ve výzkumu virologie získal profesor Vladimír Vonka členství v American Academy of Microbiology či Academia Scientiarum et Artium Europea, patřící mezi nejprestižnější organizace ve svém oboru.

Peter Demetz, Yale University

Profesor Peter Demetz je předním světovým literárním teoretikem, germanistou a překladatelem českého původu, který po roce 1948 emigroval nejdříve do Německa a později do USA. Svým celoživotním dílem se zasadil o rozšíření pražské literární kultury do povědomí západního světa.

Ugur Sahin a Özlem Türeci, BioNTech SE

Profesor Ugur Sahin a profesorka Özlem Türeci jsou přední světoví odborníci na poli výzkumu genových mRNA vakcín, kteří se klíčovým způsobem podíleli na vývoji vakcíny Comirnaty proti viru SARS-CoV-2 či na vývoji vakcín proti novým typům malárie.

Timothy D. Snyder, Institute for Human Sciences, Vídeň a Yale University

Profesor Timothy D. Snyder je významným historikem světového měřítka, zaměřujícím se na moderní dějiny střední a východní Evropy. Po ruské invazi na Ukrajinu se stal jedním z významných hlasů vysvětlujících význam ukrajinského boje proti ruskému agresorovi.

 

Ceny Učené společnosti České republiky

Cena Učené společnosti České republiky se uděluje jako ocenění za významný výsledek tvůrčí práce v badatelském nebo cíleném výzkumu osobnostem, které jsou občany České republiky, pracují v České republice a nejsou členy Učené společnosti. Učená společnost České republiky uděluje ceny v kategoriích „vědecký pracovník“, „mladší vědecký pracovník“, „vysokoškolský student“, „středoškolský student“ a cenu pro pedagogické pracovníky za podporu zájmu o vědu a výzkum na středních školách a vytváření podmínek pro individuální činnost studentů. Cenu Via Chimica uděluje Učená společnost České republiky spolu s Nadací Experientia.

Cena Učené společnosti ČR v kategorii „vědecký pracovník“

Jiří Zeman, Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF a VFN

za celoživotní vědecký přínos v oblasti mitochondriálního lékařství

Profesor Jiří Zeman se celý profesní život věnoval výzkumu vzácných onemocnění. Zaměřil se zejména na mitochondriální lékařství, kde jej můžeme bez nadsázky označit za zakladatele tohoto oboru v České republice. Vydal přes 220 odborných prací a za své celoživotní zásluhy obdržel mimo jiné i tři Ceny ministerstva zdravotnictví či Zlatou pamětní medaili Univerzity Karlovy.

Cena Učené společnosti ČR v kategorii „mladší vědecký pracovník“

Lucie Augustovičová, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy

za objev nových experimentálních postupů na poli fyziky nízkých teplot

Docentka Lucie Augustovičová je velmi nadějnou českou vědkyní, zaměřující se na obor fyziky nízkých teplot. I přes své mládí již dokázala získat několik prestižních mezinárodních ocenění. V nedávné době docentka Lucie Augustovičová také objevila a vysvětlila nový způsob chlazení molekul v elektrickém poli, který může být potenciálně použit k pozorování kvantově-mechanických jevů či k vývoji nové techniky molekulární spektroskopie.

Tomáš Slanina, Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR

za mimořádné vědecké úspěchy v oblasti fotochemie

Doktor Tomáš Slanina je mimořádně nadaným mladým vědcem na poli fotochemie. V roce 2016 získal prestižní European Photochemistry Association Prize za nejlepší doktorskou práci. Z dalších úspěchů jmenujme Cenu Alfreda Badera za organickou chemii pro rok 2019 či získání prestižního ERC Starting Grantu v roce 2022. V současnosti je vedoucím juniorské výzkumné skupiny v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Cena Učené společnosti ČR pro vysokoškolské studenty

Adéla Tichá, Filosofická fakulta Univerzity Karlovy

za práci Feng Zikai jako hudební pedagog

Adéla Tichá se ve své práci zaměřila na popsání a analýzu pedagogických metod využívaných Feng Zikaiem, jednou z nejvýznamnějších postav čínské kultury 20. století, při jeho edukační činnosti v oblasti hudby. Autorka se kromě samotné analýzy jeho pedagogických metod zaměřuje také na jeho inspiraci v západní hudbě, kterou Feng Zikai začal v období Májového hnutí jako první implementovat do čínské kultury a byl tak přední osobností, díky které se do té doby velmi izolovaná čínská kultura otevřela zahraničním kulturním vlivům.

 

Via Chimica – společná cena Učené společnosti České republiky a Nadace Experientia

Společná cena Učené společnosti České republiky a nadace Experientia je udělována od roku 2022 jako ocenění vysokoškolským studentům, kteří dosáhli mimořádných vědeckých výsledků na poli chemie.

Ondřej Daněk, Fakulta chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

za práci Synthesis of quinolone-based DC-SIGN inhibitors

Ondřej Daněk se ve své práci zabýval syntézou chinolonů pro inhibici DC-SIGN receptoru. Sám syntetizoval sérii několika látek, které jsou v současnosti podrobovány dalším studiím a vykazují předběžný potenciál pro využití v lékařství. Pokud se účinnost těchto autorem syntetizovaných látek prokáže, mohou být využity například při vývoji léčiv proti HIV. Své výsledky autor v loňském roce publikoval také na dvou odborných konferencích a prostřednictvím článku publikovaného v ACS Medicinal Chemistry Letters.

 

Zdroj: Učená společnost České republiky