Podle ní se nejvíce ERC grantů daří získávat Nizozemsku, Švýcarsku a Izraeli. Naopak Polsko, Řecko, Slovensko a Česká republika zaostávají. Ačkoliv předchozí tvrzení odpovídá skutečnosti, jde celkově o nekompetentní a povrchní analýzu, která je založená na nesmyslné metodice a ignoraci reality jednotlivých zemí.
Úspěšnost v získávání ERC grantů definoval ttopstart jako poměr mezi počtem získaných ERC grantů v dané zemi a počtem tamějších univerzit, které se umístily v žebříčku THE World University Rankings. Tento žebříček je jeden ze dvou hlavních žebříčků vysokých škol (druhým je šanghajský ARWU, Academic Ranking od World Universities) a je připravován agenturou Thomson Reuters na základě jejich dat. Tato definice je nesmyslná ze dvou důvodů.
Prvním je triviální skutečnost, že ERC granty nezískávají pouze žadatelé z univerzit (resp. vysokých škol) ale i z neuniverzitních institucí, které pochopitelně nejsou zahrnuty v žebříčku THE. Přitom poměr počtů ERC grantů udělených žadatelům z univerzit a neuniverzitních institucí je v různých zemích velmi odlišný. Tak například u nás je z 25 ERC grantů udělených žadatelům z českých vysokých škol jen 13, takže podle výše uvedené definice není naše úspěšnost 25/12 (počet našich vysokých škol v žebříčku THE, jenž zahrnuje celkem 980 univerzit)=2,08 ale jen 1,08. Podobně u Maďarska je z 55 ERC grantů na vysokých školách jen 25 a z toho je ještě 9 na Sorosově Středoevropské univerzitě, kterou chce Orbán z Maďarska vyštípat. Takže skutečná úspěšnost podle ttopstart není 55/7=7,9, ale jen 25/7=3,6. Snad nejnižší podíl vysokých škol na udělených ERC grantech je ve Francii, kde jich je z celkových 951 je 133 (tj. jen 14 %), takže správně spočtená úspěšnost Francie podle definice ttopstart není 951/29=32,8, ale jen 4,59, jen o málo více než úspěšnost Maďarska.
Tento dramatický rozdíl je způsoben tím, že ve Francii ve výzkumu dominují ústavy CNRS, obdoby naší Akademie věd. Naopak například u Holandska tvoří ERC granty udělené žadatelům z vysokých škol 80 %, takže úspěšnost není 51,4, ale stále velmi pěkných 40. Podobně dominantní jsou univerzity i ve Velké Británii a Švýcarsku. V Německu a Itálii jdou na vysoké školy dvě třetiny ERC grantů, v Německu připadá téměř celá zbývající třetina na Společnost Maxe Plancka.
Druhým důvodem je skutečnost, že počet udělených ERC grantů je normován na počet vysokých škol v žebříčku THE, jenž zahrnuje 980 vysokých škol. A to bez ohledu na to, jak se umístily, jak jsou velké, či jak jsou orientované. Čím méně vysokých škol se dostane do THE žebříčku, tím z hlediska definice úspěšnosti lépe. Kdyby ttopstart provedl stejnou analýzu s použitím ARWU, měla by ČR úspěšnost rovnou pozoruhodnému nekonečnu, protože do pětistovky nejlepších univerzit, který ARWU obsahuje, se nedostala žádná. Podobně i Slovensko, které má jediný ERC grant jdoucí do Akademie věd a stejné pěkné nekonečno bychom my i Slovensko měli, kdyby se do jmenovatele uvedeného poměru počítaly jen univerzity na prvních 400 místech THE, kam žádná z našich či slovenských univerzit v roce 2017 nepronikla. Byli bychom tedy nekonečněkrát lepší než Holandsko, které má 668 ERC grantů a všech 13 vysokých škol v první dvoustovce. Přímo rajská hudba.
Smysluplné normování by mělo zohlednit minimálně tři typy údajů: počet obyvatel, či lépe počet jejich výzkumných pracovníků, kteří se mohou o ERC grant ucházet, výše podpory, kterou pro svůj výzkum mají a také počet podaných žádostí. Zkombinovat tato hlediska do jednoho parametru není jednoduché, a proto se podívejme pro na pořadí států podle počtu získaných ERC grantů.
Země hostitelské instituce
- United Kingdom (1617)
- Germany (1120)
- France (952)
- Netherlands (668)
- Switzerland (521)
- Spain (450)
- Israel (425)
- Italy (416)
- Belgium (264)
- Sweden (257)
- Austria (197)
- Denmark (141)
- Finland (121)
- Ireland (83)
- Portugal (73)
- Norway (67)
- Hungary (55)
- Greece (50)
- Poland (25)
- Czechia (25)
- Turkey (18)
- Cyprus (14)
- Estonia (6)
- Luxembourg (6)
- Iceland (5)
- Romania (4)
- Slovenia (4)
- Croatia (3)
- Bulgaria (3)
- Serbia (2)
- Slovakia (1)
- Latvia (1)
- Malta (1)
a srovnejme jen státy se zhruba stejným počtem obyvatel. Rozdělme prvních dvacet států do čtyř skupin:
- státy se zhruba stejným počtem obyvatel jako Česká republika (tučně),
- čtyři velké státy s počtem obyvatel mezi 60 a 80 miliony (kurzívou),
- dva středně velké (Polsko a Španělsko),
- tři malé skandinávské státy a Irsko s počtem obyvatel kolem 5-6 milionů,
plus Holandsko, které se svými 17 miliony obyvatel nezapadá nikam.
Uvedená čísla hovoří jasně:
V kategorii bez rozdílu vah je nejlepší trojice Švýcarsko, Izrael a Holandsko, v těžké váze jasně Velká Británie, v "naší" kategorii jsou velmi úspěšné i Belgie a Švédsko a v "mušce" Dánsko a Finsko. Naopak slabý je výkon Itálie a přímo katastrofální výkon Polska, které má srovnatelně obyvatel jako Španělsko, ale 18krát méně ERC grantů. My jsme ve své váze jasně poslední a spolu s čtyřikrát větším Polskem jsme v čele ocasu pelotonu. Důvody, proč tomu tak je, jsem se pokusil naznačit v únorovém čísle e-magazínu Akademie věd, kde na tuto otázku odpovídají i dva naši nositelé ERC grantů Eduard Feireisl, Tomáš Jungwirth a dále Václav Hořejší.
A ještě k tomu Izraeli. V jeho případě dominuje skvělý neuniverzitní Weizmannův institut, kam šlo 134 ze 425 ERC grantů udělených Izraeli, ale který není v THE žebříčku, kde je 6 izraelských univerzit. Takže správně spočítaná úspěšnost Izraele podle definice ttopstart není 425/6=70,8, ale "jen" 291/6=48,5. Vysoký počet ERC grantů Weizmanna vynikne ještě více, když si uvědomíme, že Oxfordská univerzita, jež je podle žebříčku THE nejlepší univerzitou na světě, získala "jen" 211 ERC grantů, přestože má z grantových zdrojů na výzkum zhruba sedmkrát více než Weizmann a zhruba tolikrát více i výzkumných pracovníků.
Autor: Jiří Chýla
Výsledky Šanghajského žebříčku za rok 2016 můžete nalézt na našem portále také zde. Výsledky THE World Reputation Rankings 2017 jsou pak dostupné zde. O tématu univezitních žebříčků píše také ve svém blogu Daniel Münich: Ach, ty zatracené univerzitní žebříčky.
