Trvale zabezpečují podpůrné, poradenské, metodické a expertní aktivity pro vybrané součástí ministerstev a orgánů státní správy včetně realizace vybraných komerčních služeb pro soukromý sektor (podrobně Michalík., D. (2015). Studie hodnocení výzkumu resortních (neakademických) v.v.i. v ČR a srovnání se stavem v zahraničí, dostupné zde. Rejstřík veřejných výzkumných institucí MŠMT ČR eviduje v současné době celkem 21 veřejných výzkumných institucí, z nichž 14 zřídilo některé z ministerstev ČR, dvě veřejné výzkumné instituce jsou krajské, u dalších dvou je zřizovatelem obec a tři výzkumné instituce byly zřízeny ústředními orgány státní správy.
Již řadu let se v odborných a politických kruzích debatuje o jejich postavení ve výzkumném systému ČR a jejich perspektivě v nejbližší budoucnosti. Tyto otázky překračují meze tohoto stručného příspěvku a vyžadovaly by podrobnou analýzu. Je však zřejmé, že většina z těchto výzkumných institucí obhájila od svého vzniku smysl své existence a řada z nich se úspěšně zapojila do náročných výzkumných projektů mezinárodního charakteru, které jsou součástí evropských rámcových programů pro výzkum a inovace (RP). Česká republika se obecně dlouhodobě potýká s nízkou účastí v RP a jejich projektech, a proto není na škodu provést stručnou a základní bilanci tohoto druhu výzkumných institucí v těchto programech, neboť jejich účast, jakkoliv není v měřítku ČR velká (řádově několik procent celkové účasti ČR), rozhodně není zcela zanedbatelná a v běžně publikovaných statistikách se příliš neuvádí.
Do posledních tří RP (FP6, FP7 a H2020) úspěšně zasáhly výzkumné týmy ze 14 veřejných výzkumných institucí, které nejsou součástí AV ČR. Dosud nejúspěšnější z nich je z hlediska počtu účastí (výzkumných týmů) v mezinárodních projektech Centrum dopravního výzkumu, v.v.i, za kterým následují Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i. a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Jak je vidět z tabulky 1 94 % výzkumných týmů uvedených veřejných výzkumných institucí působilo ve dvou předešlých RP – FP6 a FP7.
Tabulka 2 prezentuje nárokovanou finanční podporu (nikoliv skutečně čerpanou) uvedených veřejných výzkumných institucí v RP, která za všechny tři RP překročila částku 11 mil. € (pro srovnání: dosavadní nárokovaná podpora pro ČR v H2020 činí cca 160 mil. €). Tabulka 3 uvádí podíl účasti veřejných výzkumných institucí mimo AV ČR („neakademických veřejných institucí“) k celkovému počtu účastí všech výzkumných institucí v jednotlivých RP.
Účast „rezortních, neakademických“ výzkumných institucí je v současném RP H2020 v porovnání z předchozími RP v pravdě velmi nízká. Identifikovat příčiny tohoto poklesu účasti je úkolem pro podrobnější a komplexní průzkum. Jisté je to, že se do účasti těchto subjektů v RP v průběhu času promítá mnoho různých faktorů: rozdílná struktura RP, změny v jejich organizačních a finančních pravidlech, specifické nástroje, zaměření jednotlivých výzev jednotlivých RP a v neposlední řadě i národní podmínky, zdroje a specifika financování výzkumu.
Tabulka 1 – Počet účastí veřejných výzkumných institucí, které nejsou součástí AV ČR v rámcových programech. * FP7 – zahrnuty i účasti v FP7 JTI, ** zahrnuta dosavadní účast v H2020 do 31/05/2017.
Tabulka 2 – Nárokovaná finanční podpora z rozpočtu jednotlivých RP pro veřejné výzkumné instituce, které nejsou součástí AV ČR.* FP7 – zahrnuty i účasti v FP7 JTI, ** zahrnuta dosavadní účast v H2020 do 31/05/2017, *** jedná se o nárokovanou finanční podporu nikoliv o podporu skutečně čerpanou.
Tabulka 3 - Podíl účasti veřejných výzkumných institucí, které nejsou součástí AV ČR k celkovému počtu účastí všech výzkumných institucí v jednotlivých RP.* FP7 – zahrnuty i účasti v FP7 JTI, ** zahrnuta dosavadní účast v H2020 do 31/05/2017, *** mezi ostatní výzkumné instituce náleží ostatní veřejné a privátní instituce zabývající se převážně výzkumem (centra výzkumu, ústavy, instituty)
Článek vyšel ve Zpravodaji Horizont 2020.
Autor: Daniel Frank
Zdroj dat: EK, zpracováno TC AV ČR
