Prvním z témat, kterým se akční plán věnuje, jsou právě otázky popularizace a medializace výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI), které mají vliv na zvyšování atraktivity vědecké kariéry u široké laické veřejnosti. Přispívají také ke zdůvodnění potřeby vynakládat veřejné prostředky do výzkumu a vývoje. Koncept popularizace akční plán strukturuje do tří základních cílů:

• Iniciace a stimulace kreativity a kritického myšlení dětí a mládeže a zatraktivnění vědecké kariéry;
• Motivace vědecké komunity ke komunikaci VaVaI a jejich výsledků široké veřejnosti;
• Zvýšení prestiže VaVaI ve společnosti a úrovně znalostí o VaVaI v populaci.

V těchto oblastech plán formuluje nejen národní cíle, ale i opatření na úrovni národní správy a doporučení pro výzkumné organizace.

V kontextu problematiky genderové nerovnosti se Akční plán věnuje otázkám genderové segregace vzdělávacích a profesních drah a dále otázkám genderového mainstreamingu. Akční plán pak výzkumným organizacím doporučuje v této oblasti začlenit problematiku genderové destereotypizace studijních oborů a vzdělávacích drah do systému vzdělávání pedagogických pracovníků a pracovnic a do systému vzdělávání pracovníků a pracovnic výzkumných organizací. Dále rozvíjet aktivity cílené na posílení atraktivity vědecké profese pro dívky, a v neposlední řadě i posilovat spolupráci s mateřskými, základními a středními školami.

V další části se Akční plán zaměřuje na různorodé aspekty progresivního rozvoje institucionálního prostředí výzkumných organizací, jejichž interní kultura je jedním z nejvíce rozhodujících faktorů, který ovlivňuje jejich atraktivitu. Zde Akční plán vychází z Mezinárodního auditu VaVaI v ČR provedeného společností Technopolis Group. Všímá si například, že české výzkumné prostředí je orientováno spíše dovnitř a že uspokojivě ošetřena není ani otázka odchodu seniorních pracovníků a pracovnic do důchodu (či otázka jejich zaměstnávání na zkrácené úvazky).

Akční plán také konstatuje, že není dostatečně zajištěna ani formalizace a institucionalizace opatření, které by zlepšily pracovní podmínky a další profesní rozvoj žen a mužů. S tím úzce souvisí i podpora kombinace pracovního a osobního života, respektive rodičovství. Konkrétními nástroji podle Akčního plánu může být například institucionalizace využívání flexibilních forem práce (zkrácené úvazky, flexibilní pracovní doba, práce z domova apod.) či management odchodu a návratu výzkumných pracovníků a pracovnic z mateřské a rodičovské dovolené.

Dokument proto apeluje na rozvoj institucionálního prostředí v českých výzkumných organizacích v souladu s principy Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků a dále po implementaci principu tzv. genderového mainstreamingu do systému řízení VaVaI v ČR za účelem vytvoření rovnocenných podmínek pro ženy a muže pro rozvoj jejich vědeckých kariér, potažmo pro maximalizaci využití potenciálu žen-vědkyň v sektorech VaVaI.

Zvláštní pozornost Akční plán věnuje problematice doktorského studia a postavení studentů a studentek doktorských studijních programů, respektive „začínajících“ vědeckých pracovníků a pracovnic ve výzkumném a inovačním prostředí v ČR. Dokument uvádí, že v posledních 15 letech počty absolventů a absolventek doktorských studijních programů v ČR vzrostly až dvaapůlkrát z 1 000 v roce 2001 na necelých 2 500 v roce 2016.

Akční plán také reflektuje vysokou míru studijní neúspěšnosti, uplatnitelnost absolventů doktorských studijních programů i hodnocení kvality doktorských programů ze strany Akreditační komise z let 2010-2013. Následující opatření proto doporučuje na úrovni orgánů státní správy a jednotlivých vysokých škol:

• Zvýšit finanční příspěvek na stipendia pro studenty a studentky doktorských studijních programů.
• Upravit pravidla rozdělování příspěvku na stipendia pro studenty a studentky doktorských studijních programů mezi vysoké školy tak, aby nebyl jediným hlediskem počet doktorandů a doktorandek. Doplnit pravidla o ukazatele kvality doktorských studijních programů.
• Určit kvalitativní kritéria pro akreditaci doktorských studijních programů a vnější hodnocení činnosti vysokých škol Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství.
• Stanovit očekávané výsledky studia v rámci doktorských studijních programů prostřednictvím Rámce kvalifikací vysokoškolského vzdělávání; vytvořit obecný rámec doktorského vzdělávání.
• Doplnit vztahu studentů a studentek doktorských studijních programů a vysokých škol o vztah kombinující studium a pracovně-právní vztah.
• Sledovat kvalitu jednotlivých školitelů a školitelek a jejich studentů a studentek (počet a typ publikací, mobilita, konference, zapojení do projektů, studijní úspěšnost atd.).

Akční plán se zaměřuje rovněž na mezi-sektorovou a mezinárodní mobilitu vědeckých pracovníků a pracovnic, jakožto na jeden z faktorů, který ovlivňuje cirkulaci znalostí a idejí na národní a mezinárodní úrovni. 

V závěrečné kapitole se Akční plán věnuje i otázkám zohlednění problematiky rozvoje lidských zdrojů pro oblast VaVaI jakožto jednoho z velmi podstatných kritérií hodnocení výzkumných organizací v kontextu poskytování institucionální podpory na jejich dlouhodobý koncepční rozvoj.

Akční plán byl vypracován jakožto součást implementace opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016-2020, schválené usnesením vlády ČR ze dne 17. února 2016 č. 135. Jeho realizace bude probíhat v letech 2018 až 2020, přičemž do dne 31. prosince 2019 bude Radě pro výzkum, vývoj a inovace předloženo průběžné vyhodnocení jeho plnění jakožto jeden z dílčích podkladů pro přípravu další aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR, která má být v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 17. února 2016 č. 135 provedena a vládě ČR předložena do dne 31. prosince 2020.

Celý Akční plán rozvoje lidských zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace a genderové rovnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích v ČR na léta 2018 až 2020 si můžete přečíst zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: MŠMT