Genderová nevyváženost není problém pouze českého systému vědy a výzkumu, tento nežádoucí stav potvrzuje i rozsáhlá studie zkoumající publikace v nejprestižnějších vědeckých časopisech. Ta zkoumala záznamy z 15 časopisů v letech 2005 - 2017. Z analýzy velkého množství dat vyplynuly dva závěry. Dle dostupných údajů o publikacích v těchto žurnálech jsou ženy jako autorky publikací významně podreprezentovány a situace se v čase mění jen nepatrně. Druhým zjištěním je, že snižování participace žen na tvorbě publikací koreluje s rostoucím impakt faktorem. Další studie ze začátku roku 2018 pak poukázala na roli genderu v hodnocení výzkumných projektů.

Podmínky musí být pro všechny stejné. Neschopnost zbavit se stereotypů nás neomezuje pouze v morální rovině, ale má dopady i v menší míře inovací, které produkujeme. Pro zlepšení stavu autoři studie navrhují například povinné zveřejňování informací o pohlaví či etnicitě autorů publikací. Vědecká komunita by pak mohla upozorňovat na výraznou genderovou nevyváženost nebo by dokonce mohla některé časopisy bojkotovat.

Jiné opatření nabízí Curt Rice – rektor Metropolitní univerzity v Oslu, který se otázkou genderové disbalance ve vědě a výzkumu zabývá. Navrhuje ve větší míře oceňovat ženy Nobelovou cenou. Ta je jednoznačně nejprestižnějším oceněním, které výzkumník může získat. Na nobelisty je nahlíženo s velkým respektem a jsou pro mladé lidi vzorem. V situaci, kdy v některých oborech téměř nikdy nezíská takové ocenění žena, talentované mladé dívky nemají dostatečnou motivaci k práci. Curt Rice navrhuje, aby byla snaha o genderovou vyváženost součástí tzv. short lists – seznamů několika málo nejlepších kandidátů, mezi kterými se rozhoduje o vítězi. Ve většině případů totiž není jasné, kdo by si onu cenu zasloužil, ale existuje více aspirantů s podobně kvalitními a výjimečnými výsledky své práce. A podle Curta Rice se není třeba obávat nedostatku žen s podobně excelentními výsledky.

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroj: The KIF Committee, The Conversation, bioRxiv