Ještě donedávna odcházeli talentovaní čínští studenti a mladí výzkumníci do zahraničí, zejména na západ, a nevraceli se zpět. Čísla byla alarmující – před deseti lety platilo, že na sedm studentů, kteří odešli na studia do zahraničí, se zpět vrátil pouze jeden. Dnes se situace výrazně změnila. Na každých sedm studentů, kteří nyní odchází do zahraničí, se jich zpět vrací až šest. Podle čínských vědeckých představitelů je tak krize odchodu mladých talentů téměř zažehnána.

Příčin poklesu brain drainu je hned několik. Zčásti je to dáno i demografickou situací, generace současných studentů a mladých vědců patří v Číně mezi populačně silné. Ročně tak v zemi přibyde až 70 tisíc doktorandů. Výraznou roli dále hraje kvalitativní posun čínských vysokých škol. Ty v posledních letech výrazně stouply i v mezinárodních žebříčcích. Zvláště úspěšná je Peking University a Tsinghua University, které patří mezi třicet nejlepších škol na světě. Kvalitativní posun se ale týká především technických a přírodovědných oborů. Sociální a humanitní vědy podobnou podporu nemají.

Čína také v posledních letech masivně zvýšila národní investice do vědy a výzkumu ve snaze naplnit deklarovaný cíl - stát se do roku 2050 lídrem v oblasti vědy, výzkumu a vysokoškolského vzdělávání. Země se také snaží posílit mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji, programy na její podporu během posledních deseti let zaznamenaly téměř osminásobné navýšení prostředků. Čína je i díky tomu světovou dvojkou v počtu spoluautorství vědeckých článků, má však problém s množstvím nekvalitních nebo přímo falšovaných publikací. 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Times Higher Education

Přečtěte si také názory představitelů českého výzkumu a vývoje na to, jak velký je brain drain problém v českém vědeckém prostředí.