Na konferenci byla představena metodologie hodnocení i první známé výsledky hodnocení bibliometrickou analýzou podle tzv. Metodiky 2017+, tedy nového způsobu hodnocení vědeckých výsledků jednotlivých pracovišť i vědních oborů. To v současné době nahrazuje dosavadní systém hodnocení nechvalně označovaný jako „kafemlejnek“, který na základě bibliometrických ukazatelů přisuzoval vědeckým výsledkům body, podle kterých se následně rozdělovala (a zatím stále ještě rozděluje) institucionální podpora na rozvoj výzkumných organizací.
Foto: Úřad vlády
O tom, že je hodnocení vědy v české vědecké komunitě žhavé téma, svědčila plně obsazená Modrá posluchárna na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se úterní konference konala. Na půdě univerzity posluchače uvítal prorektor pro vědu a výzkum a člen RVVI Jan Konvalinka, který zdůraznil, že je přesvědčen o tom, že dosavadní systém byl nevyhovující a jeho změna nezbytná. „Dosavadní systém v přírodních vědách nefunguje a společenským a humanitním vědám škodí, proto je třeba ho co nejrychleji ukončit a přejít na systém nový,“ uvedl Konvalinka.
Místopředseda Rady Pavel Baran ve svém příspěvku upozornil, že cílem zaváděného systému hodnocení je pohlížet na výzkumné organizace jako na celky a jeho jednou, ne však jedinou součástí, je hodnocení jednotlivých výsledků. „Hodnocení má být nástrojem toho, jak efektivně alokovat finanční zdroje tak, aby prospěly věci. Nová metodika by měla být hodnocením organizací a programů, nikoliv nástrojem jejího financování – na rozdíl od kafemlejnku,“ dodal Baran. Trojici úvodních projevů doplnila předsedkyně Komise pro hodnocení Jitka Moravcová, která se podílela již na projektu IPN Metodika, z něhož nové hodnocení vychází (rozhovor s Jitkou Moravcovou nejen o hodnocení vědy čtěte zde).
V další části konference představil ředitel Odboru podpory RVVI na Úřadu vlády Jan Marek jednotlivé moduly nového hodnocení. První dva moduly, tedy hodnocení vybraných nejlepších výsledků a bibliometrická analýza, jsou společné a budou prováděny každoročně, podobně jako tomu bylo u dosavadního hodnocení. Zásadní změnou nového hodnocení by však měly být další tři moduly, ve kterých budou výzkumné organizace posuzovány z hlediska společenské relevance, viability – tedy životaschopnosti – a strategie a koncepce. Toto hodnocení má být prováděno v delších časových úsecích, nejčastěji se v současnosti mluví o pětiletém cyklu.
Pracovníci Odboru RVVI podrobněji seznámili účastníky konference s bibliometrickým hodnocením i hodnocením vybraných výsledků a aplikací POPR, která k tomu slouží. V průběhu konference byla diskutována celá řada podnětů a detailů, z nichž ty nejdůležitější se týkaly například výběru zemí pro mezinárodní srovnávání výsledků či počtu zahraničních hodnotitelů. Ten je s ohledem na krátký čas implementace zatím nízký. Do budoucna se ale počítá s tím, že by měl podíl hodnotitelů ze zahraničí převažovat.
Hlavním poselstvím konference bylo zdůraznit, že ačkoliv nová Metodika 2017+ není dokonalým nástrojem a bude nutné ji nadále upravovat, její zavedení je žádoucí a do budoucna by měla přispět k vzrůstající kvalitě české vědy. Dle Jana Konvalinky splnil původní systém bodového hodnocení založený na scientometrických ukazatelích svou důležitou roli v tom, že se česká věda začala vůbec hodnotit. Současně ale motivovala řadu lidí k jednání, které je kontraproduktivní a vede k umělému navyšování počtu průměrných a podprůměrných výsledků na úkor těch vysoce kvalitních. „Instituce dostane informaci o tom, jak je dobrá v jednotlivých oborech a ve kterých je výborná. Určitě nebude dostávat žádné body, které se budou používat v trojčlence pro rozpočítávání peněz,“ vysvětlila zásadní rozdíl mezi starým a novým systémem hodnocení profesorka Moravcová.
Nutno podotknout, že nový systém je vypracován pro hodnocení na národní úrovni. Jeho úspěch ale bude záviset na tom, do jaké míry a v jaké podobě se ho podaří implementovat na úrovni jednotlivých poskytovatelů finanční podpory a na úrovni konkrétních výzkumných organizací.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Hodnocením výzkumných organizací se ve svém blogu dlouhodobě zabývá Daniel Münich. Z nedávné doby si můžete přečíst i jeho zkušenosti (1 2 3) s Metodikou 2017+ z pohledu člena jednoho z odborných panelů.
