Izrael je malou zemí, obklopenou nepřátelskými státy, a to jistě spolu s povinnou vojenskou službou přispělo k vyspělosti a sebedůvěře Izraelců. Významným prvkem úspěchu Izraele je prvek improvizace a připravenosti na případné neúspěchy. To Izrael nesmírně posiluje, selhání se zde totiž bere jako dočasná nutná překážka a vede k ochotě to zkusit znovu. Neúspěch se zde nebere jako fatální selhání, ale jako cenná zkušenost. Společným jmenovatelem velkého úspěchu Izraele je hledání nových technologií v různých odvětvích. Cílem tohoto příspěvku je představit Izrael jako vysoce inovativní zemi, u které bychom se měli inspirovat.
Světová inovativní ekonomika
Izrael patří vedle USA k nejinovativnějším ekonomikám světa. V mezinárodním srovnání pak Izrael vyniká zejména v oblasti high-technologií. V přepočtu na hlavu Izrael suverénně vede v celosvětovém srovnání co do počtu firem kotovaných na burze a počtu start-upů, kterých bylo v posledních deseti letech založeno více jak dva tisíce. Izrael je považován za vědecko-výzkumné centrum celého regionu. Je zde umístěno tři sta výzkumných center nadnárodních společností, zdejší vědecko-výzkumné instituce jsou považovány mezi světově nejvýznamnějšími. S tím souvisí i to, že Izrael má celosvětově nejvyšší počet přihlášených patentů na hlavu. Zdejší podnikatelské prostředí je neuvěřitelně dynamické a konkurenční. Jsou zde příležitosti v nejrůznějších oborech na té nejvyšší technologické úrovni v oblasti kybernetické bezpečnosti, finančních služeb, zdravotnických technologiích, digitalizaci, zemědělských technologií, životního prostředí, ale také samozřejmě v oblasti obranného průmyslu a energetiky.
Nejvíce vědců na metr čtvereční na světě
Magazín Bloomberk zařadil Izrael do prestižní desítky nejvíce inovativních států světa. Zásluhu na tom má mimo jiné špičková úroveň izraelského základního a aplikovaného výzkumu, ale také otevřenost k používání nových technologií. Prezident Šimon Perez kdysi prohlásil, že velkost Izraele by neměla být posuzována podle jeho rozlohy, ale podle koncentrace jeho vědců na metr čtvereční. Izrael v současnosti patří mezi státy s nejvyšším podílem zastoupení vědců v populaci. Izraelští vědci jsou nositeli osmi Nobelových cen, zdejší univerzity se umisťují v mezinárodních srovnáních mezi stovkou nejlepších univerzit na světě. Zdejší univerzity jsou navíc mimořádně úspěšné v procesu komercionalizace výsledků svého výzkumu, který je podporován centry technologického transferu. Jako příklad lze uvést technologie autonomního řízení vozidel Mobileye založené na algoritmu patentovaném izraelským vědcem z Hebrejské univerzity. Americká společnost Intel zaplatila za akvizici této společnosti v roce 2017 částku 15,3 mld. amerických dolarů. Na Hebrejské univerzitě je každým rokem patentováno okolo 150 nových patentů, z nichž je potom cca 60 z nich úspěšně licencováno komerčním subjektům. Vedle toho jsou významným příjmem univerzit smluvní výzkumné kontrakty s izraelskými a zahraničními firmami v hodnotě cca 14 mld. amerických dolarů ročně. Mezi obory, které jsou z hlediska jejich komercionalizace nejúspěšnější, patří zejména oblast přírodních věd, biotechnologií, ICT či potravinářského výzkumu.
Je potěšitelné, že roste spolupráce českých a izraelských vědců, dochází k výměně studentů i poznatků mezi AV ČR a izraelskými univerzitami a mezi výzkumnými pracovišti navzájem. Mezi nejperspektivnější oblasti patří zejména biomedicína, biotechnologie a společný vývoj léčiv, ale také zemědělský výzkum, organická chemie, nanotechnologie, materiálové inženýrství, IT strojové učení či energetika, ale i politologie, sociologie či historie umění. Roste i zájem o problematiku transferu technologií a komercionalizace výsledků výzkumu, v němž Izrael patří mezi světovou špičku. Otevírají se současně i možnosti pro mladé české výzkumníky z ústavů AV ČR strávit až tři roky studia na prestižním Weizmannově institutu věd, což je nebývalý úspěch naší vědecké diplomacie.
Uspěšné start-upy
Jako za příklady úspěšných start-upů je možno zmínit např. Izraelskou společnosti Mirabilis, která vytvořila komunikační program ICQ, kterou koupila americká firma AOL za částku více než 400 mil. amerických dolarů. Jako další příklady můžeme zmínit úspěšnou aplikaci Viber či Waze. Také další izraelské firmy se staly celosvětovými lídry v odvětví ICT. V současnosti v Izraeli působí také přes tisíc biotechnologických a farmaceutických společností, jejichž obrat přesahuje 7 mld. amerických dolarů ročně. Z pětadvaceti celosvětově nejúspěšnějších léčiv za posledních deset let bylo sedm zcela nebo z velké části vyvinuto právě v Izraeli. Tyto úspěchy by nebyly možné vysoké technické úrovně izraelských univerzit.
Jako příklady inovativních technologií lze zmínit např. USB flash disk, který je původně patentovanou izraelskou technologií nebo aplikace Google Maps, která využívá izraelský navigační systém Waze. Nikoho proto nepřekvapí, že největší světové firmy, jako je Apple, Google, Amazon, Cisco Systems, eBay Facebook, Hewlet-Packard, IBM, Intel, Microsoft, Motorola, SanDisc a další mají svá inovativní vývojová centra (často jako jediná mimo USA) právě v Izraeli. Například Intel zaměstnává 10 tisíc zaměstnanců, z nich více než 60% pracuje ve výzkumu a vývoji.
Na americké burze cenných papírů NASDAQ jsou obchodovány akcie více než 100 izraelských firem a další desítky izraelských společností jsou předmětem akvizice. Jen pro srovnání, francouzských firem je na NASDAQ 14, německých 8 a českých 0.
Izrael je v poměru investic do vědy a výzkumu k HDP (4,6%) dlouhodobým světovým premiantem. Na rozdíl od Česka drtivá většina investic do vědy a výzkumu přichází v Izraeli ze soukromého sektoru. Izraelské univerzity patří ke světové špičce nejen v kvalitě technického vzdělávání, ale zejména v přenosu aplikovaného výzkumu do praxe. Na předních místech jsou Weizmannův vědecký institut, Technion v Haifě, Hebrejská univerzita v Jeruzalémě a Univerzita v Tel Avivu. Příjmy z poskytnutých licencí jsou hlavním zdrojem dalšího financování univerzitního výzkumu
Izraelské DNA a recept na úspěch
Bez nadsázky lze říci, že touha po poznání, zdravá drzost, asertivita a touha najít co nejlepší řešení, jsou základní stavebními kameny a DNA izraelského technologického a ekonomického zázraku. Nepochybně k tomu přispěly i obtížné geopolitické a přírodní podmínky, nedostatek srážek, vodních zdrojů a orné půdy, ale i rychle rostoucí populace. Embargo na dovoz zbraní donutilo Izraelce hledat a vyvíjet vlastní technologická řešení. Výsledkem je obranný průmysl, který je jedním z nejlepších na světě.
Těmi nejdůležitějšími ingrediencemi úspěchu jsou však především odhodlání, tah na branku, připravenost podstupovat rizika, jak uvádí ve svém knižním bestselleru START-UP NATION Saul Singer a dodává, že bez těchto ingrediencí není možné proměnit nápady v úspěšnou realizaci. V této souvislosti je příznačné, že právě v Izraeli je v přepočtu na počet obyvatel ve srovnání s USA dvojnásobek investic rizikového kapitálu a v globálním měřítku má Izrael největší podíl investic vůbec na jednotku HDP.
Díky tomu vzniká v Izraeli více technologických start-upů než v kterékoliv zemi EU. Je to dáno i relativně nízkou averzí zdejších podnikatelů k riziku a neúspěchu. V tom osobně vidím velký rozdíl mezi tradičním přístupem v zemích EU, kde je obvykle neúspěšný podnikatel odsouzen k všeobecnému opovržení a je mu i legislativně bráněno v dalším podnikání, protože jeho podnikatelský záměr selhal a neosvědčil se jako úspěšný podnikatel. V Izraeli se ovšem krach v podnikání či ztráta zaměstnání považuje za cennou zkušenost. Jsem přesvědčen o tom, že bychom se měli i v tomto mnohému od Izraele naučit a inspirovat se. Domnívám se, že vzhledem k počtu obyvatel a rozloze, které jsou výrazně menší, než je rozloha a počet obyvatel České republiky, to je určitě možné. Jen je nutné změnit naši pohodlnost na odhodlání, lenost na tah na branku a současně být připraven nést i rizika případného neúspěchu. Jen tak se můžeme vymanit z průměrnosti a stát se v globálním měřítku úspěšnou ekonomikou. Je nutné maximálně podpořit vědu a výzkum, včas chránit inovativní technologie patenty a zajistit jejich úspěšný transfer do praxe s využitím promyšlené licenční politiky, která se může stát významným zdrojem příjmů, jak samotných podnikatelských subjektů, tak i univerzit.
Autor: David Karabec
