Společný seminář Technologického centra AV ČR a Českého statistického úřadu „Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách“, který se konal 25. dubna 2018, se tentokrát zaměřil na podnikový výzkum a jeho podporu.
O tom, že v roce 2016 po letech poklesly celkové české výdaje na výzkum a vývoj, informoval Český statistický úřad již na začátku roku. Česká republika i přesto nadále investuje do výzkumu více než ostatní nové evropské státy kromě Slovinska. Meziroční pokles výdajů se totiž netýkal jen nás, ale i dalších států střední a východní Evropy. Čínské výdaje naopak nadále výrazně rostou a v roce 2015 Čína poprvé překonala výší výdajů v poměru k HDP průměr států Evropské unie.
Na high-tech odvětví se specializujeme méně
Přestože podnikatelský sektor byl v České republice jediný, ve kterém výdaje meziročně rostly, dochází i zde postupně k poklesu podílu kapitálových výdajů. Ten se mezi lety 2013 a 2016 snížil z 16 % na pouhých 9 %. Na celkových výdajích, které jsou v Evropě vynakládány na výzkum v podnikatelském sektoru, se české firmy podílejí necelým jedním procentem. Většina těchto výdajů připadá na zpracovatelský průmysl. Na rozdíl od západních evropských států však české výdaje míří ve větší míře do oblasti takzvaných „medium high-tech“ odvětví. Vyspělé státy přitom investují více do high-tech odvětví, jako je farmaceutický průmysl nebo IT.
Největší podíl výdajů na VaV ve zpracovatelském průmyslu u nás připadá na automobilový průmysl, naprostou většinu těchto výdajů ale vynakládají firmy pod zahraniční kontrolou. Významný podíl na výdajích má také strojírenský a elektrotechnický průmysl. Zajímavou oblast v České republice představuje i odvětví informačních a komunikačních činností, ve kterém bylo v roce 2016 vynaloženo na výzkum celkem 620 milionů amerických dolarů, což je více než dává například Finsko, Rakousko nebo Švédsko.
Využívání daňových odpočtů vázne
Od roku 2007 se zdvojnásobil počet českých podniků využívajících nepřímou veřejnou podporu na výzkum a vývoj. Přesto v roce 2016 poprvé poklesla i daňová podpora výzkumu a vývoje ve firmách. Výrazně se zvýšil podíl nevyužitých daňových odpočtů, tedy těch případů, kdy firma daňovou úlevu mohla uplatnit, ale neučinila to. Tuto možnost mají firmy ještě tři roky od vzniku nároku - je tedy možné, že některé firmy tyto úlevy ještě uplatní v následujících letech. Nižší míra využívání nepřímé podpory však může být také způsobena obavou firem před zvýšenými kontrolami finančních úřadů (více si o tom můžete přečíst například zde a zde).
„Behaviorální adicionalita“ účelové podpory
Z nedávné analýzy Technologického centra AV ČR také vyplývá, že u velkého podílu firem podpořených v programech účelové podpory Ministerstva průmyslu a obchodu a Technologické agentury ČR dochází k závislosti financování jejich výzkumu a vývoje z veřejných zdrojů z na sebe navazujících programů. Například nadpoloviční většina účastníků v programu TANDEM a 40 % účastníků programu IMPULS získala návazný projekt v programu TIP. Také všichni účastníci programů EPSILON a TRIO již byli dříve podpořeni v programu ALFA, TIP, nebo v obou těchto programech současně. Dochází tak k reprodukci souboru účastníků programů, což může být jednak dáno malým počtem podniků, které v ČR provádějí vlastní výzkum a vývoj, celkovým objemem účelové podpory ale i získáváním zkušeností z realizace předchozích projektů.
Více k tématu behaviorální adicionality si můžete přečíst v článku publikovaném v lednovém vydání časopisu Technologického centra ergo zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
