facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Přispěje novela k většímu využívání daňových odpočtů na výzkum a vývoj?

25. 1. 2019
Přispěje novela k většímu využívání daňových odpočtů na výzkum a vývoj?

Vzájemná důvěra mezi podniky provádějícími výzkum a vývoj a finanční správou byla v minulosti výrazně narušena. Finanční správa v obavě před zneužíváním zahájila kontroly a podniky se od využívání tohoto nástroje začaly odvracet. Na nápravě začala v minulém roce pracovat pracovní skupina Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Legislativní řešení by mělo vejít v účinnost letos.

Intenzita výzkumu a vývoje se v Česku stále drží lehce pod průměrem Evropské unie. Zatímco výdaje českých podniků na výzkum a vývoj rostou, podíl veřejných zdrojů plynoucích do výzkumu prováděného v soukromém sektoru se snížil. V roce 2011 téměř pětina výdajů na výzkum prováděný v podnikatelském sektoru pocházela z veřejných zdrojů, v roce 2017 to bylo již jen 9,4 procenta. 

Pokles veřejných zdrojů se podle dostupných údajů projevuje jak v přímé, tak v nepřímé veřejné podpoře výzkumu a vývoje v podnikovém sektoru. V oblasti přímé podpory, a to jak té domácí, tak ze zahraničí, klesá podíl veřejných zdrojů zhruba od roku 2012. Obliba využívání nepřímé podpory formou daňových úlev v minulosti sice pozvolna rostla, v roce 2016 však dle dat ČSÚ došlo také k poklesu. A to jak počtu podniků využívajících tohoto nástroje, tak výše celkových výdajů odečtených od základu daně.

Daňovou úlevu na VaV mohou podniky uplatnit od roku 2005

Nepřímá podpora výzkumu a vývoje se v Česku využívá již čtrnáct let a postupně se skutečně stala významným nástrojem podpory podnikových investic. I proto působí znepokojivě závěry studie zpracované společností Deloitte na podzim minulého roku, podle kterých výrazně narostla nejistota podniků v souvislosti s posuzováním daňových odpočtů finančními či jinými orgány. Signálů, že v oblasti daňových odpočtů na výzkum a vývoj a jejich kontrol dochází k určitým nesrovnalostem, byla v minulosti celá řada (namátkou zde, zdezde).

V polovině minulého roku proto vláda vyslala signál, že důvěru inovativních firem v tento nástroj je třeba obnovit. Pracovní skupina pod vedením místopředsedy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karla Havlíčka přišla s kompromisním návrhem, jak podpořit výzkum v podnicích a zároveň bránit zneužívání odpočtů. Ministerstvo financí začalo následně připravovat legislativní řešení.

Změny by mohly platit již od dubna

Novela zákona o dani z příjmů, která má tyto změny reflektovat, by mohla vejít v účinnost již od 1. dubna letošního roku. Na semináři, který k tomuto tématu Deloitte pořádal v předposledním lednovém týdnu, seznámila zástupce podniků s úpravou Drahomíra Martincová z Ministerstva financí. Podniky podle ní budou nově finanční správu nejprve informovat, že hodlají uplatnit nárok na odpočet na výzkum a vývoj. Finanční správa pak bude posuzovat pouze takové aktivity a náklady, které byly uskutečněné po datu zaslání tohoto avíza. Tento krok by měl přispět k eliminaci problémů při určení okamžiku zahájení projektu a snížit tak množství formálních pochybení.

Nově také podniky nebudou muset zpracovávat projektovou dokumentaci ještě před zahájením řešení výzkumného projektu, ale nejpozději k datu podání daňového přiznání, ve kterém poprvé vykážou nárok na uplatnění odpočtu. I po odevzdání projektové dokumentace by pak mělo být možné zanášet do ní změny, které se vyskytnou v průběhu řešení projektu, a které jsou s ohledem na povahu výzkumné činnosti nutné.

Návrh novely obsahuje řadu dalších drobných úprav (vypuštění uvádění místa projektu, umožnění schválení projektu zplnomocněným zástupcem a jiné), které by měly podnikatelům usnadnit využívání daňových odpočtů. Jak na semináři upozornil Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, také důvodová zpráva k novele obsahuje řadu pozitivních náznaků. Ambiciózním, ne však nereálným cílem, by podle něj bylo, kdyby se Česko do budoucna v počtu subjektů, které využívají daňové odpočty na VaV (aktuálně asi 1200), přiblížilo menšímu Rakousku (cca 3 tisíce).

Jak zmínili účastníci lednového semináře, úspěch novely a obnovení vzájemné důvěry bude do značné míry záležet na tom, jak bude finanční správa přistupovat také k metodickým pokynům k novele. Oblast výzkumu a vývoje se totiž stává oblíbeným terčem kontrol i z toho důvodu, že činnosti, které se skrývají pod pojmem „výzkum a vývoj“, je poměrně obtížné jednoznačně definovat. Na semináři tak padl například i návrh, podle kterého by mohlo být zavedeno posuzování VaV činnosti ještě před přiznáním nároku na daňovou úlevu, obdobně jako je to v případě žádostí o přímou veřejnou podporu (třeba v projektech TA ČR).

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)