Pro se vyjádřilo dvacet přítomných senátorů, dva se hlasování zdrželi. O podobě ústavu, jeho spolupráci s mateřskými fakultami, ekonomických, organizačních a dalších aspektech se povedou další jednání.
Téměř čtyřhodinové jednání Akademického senátu UP se uskutečnilo za velké účasti hostů, které do velké zasedací síně rektorátu UP přivedl především zájem o budoucnost možného zřízení vysokoškolského ústavu při UP. Záměr předložil senátu rektor UP Jaroslav Miller, poté se k němu vyjadřovala legislativní i ekonomická komise AS UP. V rozpravě vystoupilo pětadvacet lidí, především hosté senátu. Senátoři o záměru hlasovali veřejně.
Podle rektora Jaroslava Millera, který hlasování senátorů označil za předčasný vrchol roku 2019, je záměr zřídit vysokoškolský ústav součástí vnitřní strukturální reformy, kterou univerzita musí projít. Za její hlavní pilíře označil internacionalizaci, výuku a ideu univerzity jako vědecké instituce. Vysokoškolský ústav považuje za důležitý krok, jak zvýšit šanci univerzity uspět ve velkých mezinárodních vědeckých soutěžích a posílit její konkurenceschopnost.
„Všichni musíme změnit svoji mentalitu, více podporovat kvalitu a obracet se do zahraničí. Svět kolem nás pádí a nepomůže nám tvářit se, že se nás to netýká. Volíme mezi stagnací a otevřením dveří dalšímu rozvoji, mezi spoluprací a izolací, mezi silnou vizí a myšlenkou pro dnešní den,“ řekl před hlasováním rektor. Jím předložený záměr byl výsledkem několikaměsíčního jednání expertní komise se zástupci vedení univerzity, obou dotčených fakult i řediteli Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů a Ústavu molekulární a translační medicíny.
Zájem úzce se propojit s novým ústavem opakovaně vyjádřili i ředitelé ÚOCHB AV ČR Zdeněk Hostomský a ředitel FNOL Roman Havlík. „Přicházíme s nabídkou integrovaného partnerství. Olomouc jsme si vybrali proto, že je zde nezvykle velká koncentrace výborných vědců. Nový ústav by postihl širokou škálu oborů, které jsou v centru našeho zájmu,“ řekl ředitel ÚOCHB Zdeněk Hostomský.
V debatě vystoupil i děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, který chce o některých, podle něj sporných, částech návrhu diskutovat. „Pokud to bude projednané a ohledně ústavu bude panovat většinová shoda, já osobně to blokovat nebudu,“ uvedl. Během jednání zazněla i ze strany senátorů opakovaná výzva směrem ke všem aktérům jednání, aby se snažili dosáhnout co největšího konsensu.
Podle Jiřího Langera, předsedy AS UP, senátoři považují myšlenku vzniku vysokoškolského ústavu za velmi nosnou, proto ji také AS UP s velkou převahou přijal. „Chtěl bych ale upřesnit, že jsme v tuto chvíli podpořili ideový záměr integrace vědecko-výzkumných kapacit a procesů na UP. Senátoři vnímají myšlenku nového vysokoškolského ústavu pozitivně. Předkladatel má však návrh dopracovat do podoby věcného záměru tak, aby byl v souladu s Řádem normotvorby UP. Právě o to senátoři rektora UP nyní požádali,“ řekl.
V další části jednání se senátoři AS UP věnovali současnému stavu implementace GDPR na Univerzitě Palackého. Vyslechli si informace od Rostislava Hladkého, kancléře UP, který je na UP pověřencem pro ochranu osobních údajů, a zhlédli prezentaci Martina Tomáška z právního oddělení UP. Předložené informace vzal AS UP na vědomí.
Autor: M. Šaradínová, M. Hronová
Foto: Milada Hronová
Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
O plánech Univerzity Palackého na vytvoření nejsilnější vědecké instituce v ČR jsme již dříve informovali zde.
