Kdy xPORT vznikl a kolik startupů jím zatím prošlo?

xPORT Business Accelerator VŠE byl otevřen v lednu 2015. Za čtyři roky jím prošlo více než 90 startupů včetně dnes již fungujících B2B firem jako Sens Foods, LS Interactive, Hugport, Techambition nebo Amio, který se právě slibně rozvíjí v inkubačním programu.

U startupových akcelerátorů například na zemědělské univerzitě nebo při ČVUT se dá celkem odhadnout, na jaké obory se budou zaměřovat. Ale co řeší začínající firmy při VŠE? Vylepšují platební karty, bankovní aplikace nebo pravidla fungování burzy?

VŠE není jen o bankovních aplikacích, ale je o podnikání a businessu jako takovém. My proto pomáháme startupům v různých oblastech vylepšovat jejich business modely, prodeje, marketing, a to zejména v B2B segmentu. V xPORTu momentálně máme skutečně různorodou směsici firem – od startupů, které vyrábí veganské potraviny, až po technologické startupy.

V Praze je konkurence startupových akcelerátorů největší v rámci české scény, jak se vám daří získávat kvalitní projekty?

Nesoustředíme se na „startupový mainstream“, jako jsou například všemožné aplikace a B2C projekty, ale primárně se zaměřujeme na B2B segment, ve kterém jsme firmám schopní nabídnout potřebnou přidanou hodnotu a služby. Kromě toho pomáháme nejen startupům, ale i inovativním firmám, které necílí na exit (tedy prodej – pozn. redakce) či IPO (Initial Public Offering) (tedy veřejná nabídka akcií – pozn. redakce) a nemají miliardový potenciál. O projekty tedy rozhodně nouzi nemáme.

Nedávno jste se poměrně výrazně rozšířili. K čemu nové prostory využíváte?

xPORT VŠE na konci loňského roku dostavěl nové patro vybavené moderními kancelářemi a terasou, určené pro nový post-akcelerační program B2BStars. Program B2BStars tu bude pro B2B startupy s mezinárodními ambicemi, kterým se úspěšně podařily první prodeje a chtějí svoje obchodní procesy připravit na rychlý růst businessu i týmu. Startupy se ve spolupráci s našimi odborníky soustředí zejména na prodejní dovednosti, infrastrukturu a inbound marketing. B2B program vychází ze 4letých zkušeností xPORTu VŠE a také z potřeb českých startupů, kterým po ukončení inkubačního a akceleračního programu chybí navazující program. Momentálně probíhá nábor startupů.

Vznikl mezi projekty, kterým jste pomáhali, nějaký, který je vyloženě vaší srdeční záležitostí?

Jsme hrdí na všechny týmy, které xPORTem prošly a dále se snaží uspět v podnikání. Jsme ale moc rádi, že se zakladatelé některých startupů vrací v roli mentorů a podporují tak naši komunitu i po letech, například signageOS, SALESDOCk nebo Techambition.

Před časem jsem mluvil s šéfkou jednoho akcelerátoru, špatně snášela, že většina startupů vyvíjí „aplikace pro aplikace na aplikace“, tedy spíše neužitečné hračky. A nezůstává za nimi nic užitečného. Máte podobnou zkušenost?

Takovou zkušenost nemáme, protože naše zaměření na B2B projekty v podstatě vylučuje startupy s „neužitečnými aplikacemi“. Zákazníci B2B sektoru platí pouze za to, u čeho vidí přidanou hodnotu pro jejich podnikání. Projekty u nás se tuto hodnotu snaží přinášet a poskytují komplexnější produkty a služby než „jenom aplikace“.

V Česku je pro startupy dlouhodobý problém sehnat finanční prostředky na rozjezd. Čeští investoři většinou neposkytují tyto prostředky vůbec, nebo mají nereálné představy o rychlosti jejich návratnosti. Učíte na VŠE budoucí bankéře a finančníky tak, aby se toto prostředí změnilo?

Máte pravdu v tom, že prostředí investic do startupů je v České republice stále méně rozvinuté než v zemích, které se této problematice věnovaly mnohem dříve, například v USA. My se snažíme přispívat k jeho kultivaci tím, že organizujeme řadu akcí pro začínající investory, kde jim jejich úspěšnější kolegové vysvětlují principy a etiku investorské spolupráce se startupy. Příkladem je Venture Summit, kam zveme zahraniční odborníky.

Naším startupům se snažíme vštěpovat, že při výběru investora by měly postupovat podobně jako při výběru klíčového spolupracovníka v týmu. Ještě před tím, než začnou zkoumat finanční podmínky spolupráce, by si měly zjistit, jak probíhala spolupráce investora se startupy v jeho předchozích projektech a jaké jsou jeho investiční zkušenosti. Současně začínajícím investorům doporučujeme necítit se hned jako Elon Musk a zkusit se při jejich první investici spojit se zkušenějšími kolegy.

I když centrem akcelerátorů co do množství je v Česku Praha, nejvíce je slyšet o jihomoravském JIC. Jak se mu podle vás podařilo vybudovat si tak výsadní pozici?

Podle mě je to proto, že již při jejich vzniku se jim podařilo koncentrovat na jedno místo spolupráci brněnských vysokých škol a města Brna. Zároveň také v aktivitách spojených s podporou startupů postupovali společně. Tohle se bohužel v Praze nestalo, a proto je pražská scéna významně roztříštěná a nemůže tak dostatečně realizovat potenciál, který v pražských startupech leží.

Když se podíváme na tuzemskou startupovou scénu jako celek, jak si podle vás stojí ve srovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy?

Myslím, že poslední dobou přibývají dobré zprávy rychleji. Třeba exity Apiary, Stories či Proudly a dalších. Srovnání se střední Evropou již podle mě český ekosystém snese. Jsme rádi, že s podporou CzechInvestu dochází i k neformálnímu propojování startupových aktivit zemí střední Evropy a jejich společné prezentaci asijským nebo americkým investorům. Velmi pěkným příkladem této praxe je spolupráce na startupové scéně v San Franciscu.

V Česku zatím nevznikla podobná technologie, jako třeba Skype v Estonsku. Mají podle vás některé současné startupy našlápnuto udělat podobnou díru do světa?

Skype je hodně unikátní příběh. Napodobit jeho úspěch, byť i v jiné oblasti, bude velice těžké. Hezky rozjetý a zajímavý projekt, který si podle všeho klade jen ty nejvyšší cíle, je třeba signageOS, který v současnosti realizuje volně dostupný operační systém pro komerční obrazovky využívané například v bankách a pojišťovnách nebo retailových řetězcích po celém světě.

Stát dlouhodobě uvažuje o státním fondu na podporu startupů. Měl by podle vás svůj význam nebo by se z něj stal spíše penězovod pro několik účelově založených firem napojených na politiky a úředníky?

Jsem smutný z toho, že v téhle oblasti již proběhly dva neúspěšné pokusy takovýto fond vytvořit a pro další pokusy bude velmi těžké najít nadšené lidi na straně státu, kteří budou brát vytvoření fondu opravdu jako svoje poslání. Člověk by se ale neměl vzdávat. Určitě bychom ve chvíli, kdy by další takový fond vznikal, nabídli naši spolupráci.

Řada perspektivních technologií, s nimiž startupy pracují, jako internet věcí nebo umělá inteligence, představuje pro lidskou společnost potenciálně i velké riziko. Měla by být podle vás nastavena pravidla, kam až u těchto technologií zajít, nebo se má vše nechat na neviditelné ruce trhu?

Rozvoj technologií by se podle mého názoru měl odrážet také v rozvoji legislativy. Zaběhlá legislativní schémata v této chvíli ale nestačí a je třeba zákony dělat nově a přizvat na jejich realizaci odborníky. Ještě důležitější je oblast etiky umělé inteligence jako takové, kde je třeba udělat hodně práce. Všechny, kteří se umělou inteligencí zabývají, je totiž určitě nutné vzdělávat. Proto na KPMG Data Festival, který xPORT pořádá 5. dubna 2019 na VŠE, bude součástí programu i blok věnovaný etice umělé inteligence, který povede Ondřej Veselý.

Autor: Dalibor Dostál

Zdroj: BusinessInfo.cz