facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Češi na titulkách Science

2. 6. 2019
Češi na titulkách Science

Jistě to nemá takový dosah jako titulní strany časopisu Time ani nejde o tak sexy „křivky“, jako když magazín Sports Illustrated prezentuje současné trendy v dámské plavkové módě. Ale ve vědeckém světě platí titulka časopisu Science za parádní propagaci výtečného bádání.

V jednom z nejnovějších čísel předního žurnálu (s impakt faktorem 37,205 – čili laicky řečeno s velice vysokou sledovaností) se objevuje i práce s výraznou českou stopou... Týká se vidění hlubokomořských ryb. Prvou spoluautorkou osmnáctičlenného mezinárodního týmu je Zuzana Musilová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. S vědci zjišťovala, jak mohou podmořští „ďasové“ v tak extrémní tmě barevně vidět.

„My jsme se zabývali problémem na úrovni analýzy fotoreceptorových buněk, tedy tyčinek a čípků na oční sítnici, a jejich světločivných pigmentů,“ uvedla šikovná Češka. Celá studie, již koordinoval profesor Walter Salzburger z Basileje (kde Musilová studovala a získala prestižní švýcarský grant pro mladé „group leadery“), byla anoncována na titulce fotografií podivné zelenooké ryby (Stylephorus chordatus). Tu sice pořídil Danté Fenolio, ale u dalšího článku v Science najdeme již fotku čistě „českou“ – od Pavla Říhy z Jihočeské univerzity. Koho téma zajímá, může si teď dva odemčené články dr. Musilové přečíst na webu časopisu Vesmír.

Takový úspěch potěší. Tím spíše, že není až tak častý. Loni v listopadu se na obálce téhož periodika blýskli predátory ohrožovaní bahňáci (fotka ptáka v hnízdě s vejci), jež mapoval ani ne třicetiletý ornitolog Vojtěch Kubelka z katedry ekologie pražské „přírodovědy“ spolu s profesorem Miroslavem Šálkem z České zemědělské univerzity. Dva měsíce předtím, v září 2018, si chvíle slávy užíval Matěj Karásek z Technické univerzity Delft, jehož práce o maličkém „hmyzbotovi“ mávajícím křídly vyšla na přebalu s textem „Rychlé manévry“.

V rychlíkovém průletu titulními stranami Science nemůže chybět ani Lukáš Palatinus z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (držitel ceny Neuron pro vědce do čtyřiceti let), jehož výzkum v krystalografii a určování polohy atomů vodíků v nanokrystalických materiálech osedlal prestižní obálku v lednu 2017. Žel, o moc víc podobných úspěchů už není.

Co české zářezy spojuje? Pár věcí určitě. Musí jít o zásadní, ale také vizuálně chytlavé či žhavé téma – ryby vidoucí ve tmě, ptáci ohrožení změnami klimatu, pididron v pohybu anebo detail nanostruktury. A pak ještě zahraniční zkušenosti autorů: Musilové z Basileje, Kubelky z Bathu, o Karáskovi v Nizozemsku ani nemluvě, Palatinus bádal v Německu a Švýcarsku.

Přát si lze více takových počinů, jež vyrůstají z nabytého vědění. Takového, jaké symbolizuje iluze knižního „komína“ z pražské městské knihovny. Dílo slovenského umělce Mateje Kréna využili k článku lingvisté z Harvardu, načež se v lednu 2011 dostalo též na titulku Science.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel dne 13. května 2019 v Lidových novinách.