V minulém roce se vyostřila diskuze o používání angličtiny na nizozemských univerzitách. Nizozemí totiž patří mezi země, jejichž obyvatelé se mimo anglosaské země nejlépe domluví anglicky – dorozumí se jich tak až 90 %. Jedním z důvodů, proč Nizozemci tak dobře mluví anglicky, je i vysoké procento výuky v angličtině na nizozemských vysokých školách. V současnosti se anglicky vyučuje až v 35 % bakalářských programů a v 85 % magisterských programů. To se ale některým akademikům přestává líbit.
Za lepší národní vzdělávání
Na odpor vůči této tendenci se staví například organizace sdružující nizozemské pedagogy BON (Beter Onderwijs Nederland – Better Education Nederlands). Její členové se obávají, že pokud trend vymazávání holandštiny z nizozemského univerzitního prostředí bude pokračovat, utrpí tím samotný jazyk i nizozemská kultura. To ostatně dokládá i studie The Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences, jejíž autoři jednoznačně tvrdí, že Nizozemsko selhává v ochraně a udržování kvalitního jazyka na úkor angličtiny. Organizace BON se proto ostatně rozhodla zažalovat Twente University a Maastricht University za nedodržování tamějšího vysokoškolského zákona. Všechny zkoušky by totiž podle něj měly být skládány v nizozemštině.
„Pokud používáte angličtinu ve vysokoškolském prostředí, kvalita holandštiny se nakonec zhorší. Buď jazyk používáte nebo ho ztratíte. Nizozemština bude zaostávat a jako jazyk ztratí vitalitu. Tomu se říká nevyrovnaný bilingualismus. Přidáte část angličtiny a ztratíte část nizozemštiny,“ vysvětlila svoje obavy pro BBC Annette de Groot, profesorka lingvistiky z University of Amsterdam.
Jedna z vědeckých knihoven na University of Amsterdam (zdroj: Wikimedia)
Výhoda pro domácí i mezinárodní studenty
Dominantní používání angličtiny v nizozemském akademickém prostředí má ale i svoje zastánce. Podle nich používání angličtiny není jen bezmyšlenkovitou módou, ale přináší množství konkrétních výhod. Například studenti, kteří vystudovali v anglickém prostředí, jsou konkurenceschopnější na mezinárodním trhu práce. Kromě toho se díky dominantnímu používání angličtiny stávají nizozemské univerzity přístupnější pro mezinárodní studenty, jejichž počet na školách stabilně roste. Řada britských studentů tak například zjistila, že mohou na velmi kvalitních nizozemských univerzitách studovat v angličtině za výrazně méně peněz než v Británii. Se stoupající mírou internacionalizace se tak zvyšuje i prestiž nizozemských univerzit.
„Neměli bychom se obávat, že by široké užívání angličtiny na nizozemských univerzitách mělo vést k vymírání nizozemštiny jako jazyka. Nikdo nebude zpochybňovat, zda v Izraeli nevymírá hebrejština jen proto, že se na izraelských univerzitách již dlouhá léta vyučuje v angličtině,“ argumentuje za používání angličtiny Martin Paul, prezident Maastricht University. Ta je přitom podle žebříčků nejvíce mezinárodní univerzitou v Nizozemí.
Kdo (ne)čte v angličtině?
Diskuze o dominantním používání angličtiny jako vědeckého jazyka má ale i obecnější rámec. Studie z roku 2017 například ukázala, že z vědeckých výstupů na téma biodiverzity publikovaných v roce 2014 (75,513 textů) je jich jen 35,6 % v jiném než anglickém jazyce. Bez angličtiny tak dnes nelze dělat vědu. Autoři studie upozorňují, že výstupy vědeckých výzkumů v angličtině mohou být kvůli jazykové bariéře obtížně dostupné konkrétním národním uživatelům, tedy lokálním autoritám nebo místním zainteresovaným stranám. Je proto nutné, aby si badatel důsledně rozmyslel, pro koho jsou jeho vědecké výstupy určeny a jakým jazykem by je měl psát.
Vědecké poznatky dominantně psané v angličtině vyvolávají ještě další otázky. Například v době rostoucích globálních nerovností je znalost angličtiny jako dalšího jazyka jedním z privilegií kvalitního vzdělávání, které je dostupné jen někomu. Angličtina se tak stává branou k odborným poznatkům – kdo neumí anglicky, dostane se k nim jen obtížně.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroje: BBC, Quartz, Diggit, the Atlantic, the Japan Times, THE
