facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Martina Ulvrová: Připravujete žádost o grant z Marie Skłodowska-Curie Actions? Nepodceňte to.

3. 9. 2019
Martina Ulvrová: Připravujete žádost o grant z Marie Skłodowska-Curie Actions? Nepodceňte to.

Martina Ulvrová, úspěšná držitelka MSCA grantu, který řeší na prestižní ETH Zürich ve Švýcarsku, v novém blogu na Czexpats in Science sdílí své zkušenosti s přípravou žádostí o tyto prestižní individuální stáže. Podle ní je třeba kromě originálního nápadu a dobře vybrané hostující instituce mít také kvalitně zpracovaný projekt, který bude srozumitelný širšímu spektru čtenářů.

Individuální vědeckovýzkumná stáž (tzv. individual fellowship) podpořená v rámci Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) je součástí sítě iniciativ, které spadají pod hlavičku programu Horizont 2020 (H2020) financovaného Evropskou unií. Nabízí především příležitost osamostatnit se v daném vědeckém oboru, ale také získat důležité kontakty a rozšířit své vědecké pole působnosti. O grant žádáte jako řešitel společně s hostující institucí a budoucím zastřešovatelem projektu, velmi často renomovaným profesorem nebo profesorkou. Program je cílený na postdoktorandy. Ideálně bude grant mezičlánkem ve vaší kariéře, který poslouží jako odrazový můstek k získání jednoho z prestižních grantů Evropské rady pro výzkum (ERC) a možná povede i k dosažení stálé pozice v některé přední vědecké instituci.

Lhůta, do kdy se podávají žádosti do MSCA, se neodvratně blíží s uzávěrkou 11. září 2019. Jako úspěšná žadatelka o tento grant bych vám proto chtěla nabídnout několik postřehů a rad, na co si dát při závěrečném psaní a pilování textu pozor. Na detailech totiž v tomto případě záleží a drobné úpravy textu a správně formulované fráze mohou váš projekt odlišit od tisíce dalších a také přidat v hodnocení několik desetin bodů. Mohlo by se zdát, že několik desetin není mnoho. Není, ale v tomto typu grantu, který má pevně danou strukturu, na desetinách opravdu záleží a často mohou rozhodnout o (ne)financovaní projektu.

Především je třeba si uvědomit, že nepíšete vědecký článek. Tak například, klidně můžete vyškrtnout četné citace a ponechat pouze ty základní, klíčové (mj. tím ušetříte tolik cenné místo v desetistránkovém limitu). Na druhou stranu hojně citujte své články a též články budoucího vědeckého školitele/školitelky. Na klasický abstrakt, který se používá ve vědeckých časopisech, zapomeňte. Abstrakt by měl především prodat váš projekt a také by měl být srozumitelný pro širší spektrum čtenářů (posuzovatel-ka projektu nemusí být přímo z vašeho úzkého oboru).

Jádrem grantu je desetistránkový dokument, který má tři základní části. Z toho každá část je hodnocena s jinou vahou. Zde je dobré si dát pozor a nesoustředit se pouze na část, která má největší váhu. Všem třem je třeba věnovat řádnou pozornost. Například grant, který má skvělý vědecký nápad, ale jehož implementace není dostatečně vysvětlena, bude financován jen stěží. Bojujte na všech frontách.

Základním kamenem je mít dobrý nápad. Buďte originální a ambiciózní, ale ne příliš. Máte pouze dva roky na to, abyste projekt uskutečnili. Přehnaným slibováním obtížně dosažitelných cílů důvěru nezískáte. Takové nápady si nechte na později, až budete podávat projekt pětiletý.

Dobře si vyberte hostující instituci. Na tom zaleží. Mělo by to být místo, které se v minulosti osvědčilo a prokázalo, že se o lidi jako vy dokáže postarat a poskytuje dobré zázemí. V grantu je dobré uvést, jak využijete infrastruktury budoucí instituce, co se tyká technického zázemí nebo třeba kurzů, které poskytuje svým zaměstnancům. Já například chodím na kurzy německého jazyka.

Také je třeba zdůraznit transfer znalostí v obou směrech. Co mi může hostující univerzita nabídnout? Co přináším hostující univerzitě já? Jde o to ukázat, že nabízíte projekt, kde se v synergii spojí vaše zkušenosti se znalostmi zaštiťujícího vedoucího v místě, které umožní projekt úspěšně realizovat.

Opakujte se! Ale nezapomeňte reformulovat fráze. Například zmiňte, že součástí projektu je vybudování karierního plánu. A to hned v několika sekcích. Zapomeňte na univerzální fráze. Každá věta by měla pocházet z vašeho pera.

Dejte si jasné cíle! Nic není horší než vágní formulace s abstraktními pojmy.

Ukažte, že projekt je užitečný i pro jiné vědní obory. Interdisciplinarita se cení.

Buďte sebevědomí. Na „pokud”, „kdyby”, „jestli” a podmiňovací způsob obecně zapomeňte. Raději použijte budoucí čas, např. „udělám”, „zpracuji”, „vyvinu”.

Výběr panelu, kterých je celkem osm, je rovněž důležitý. Pokud připravujete projekt, který spadá do dvou panelů, zjistěte si statistiky úspěšnosti z předešlých let a podejte žádost tam, kde jsou statistiky příznivější.

Čtěte úspěšné i neúspěšné grantové aplikace. Získáte tak cennou zkušenost co hodnotitelé/hodnotitelky grantu chtějí a na co se zaměřují.

Pokud jste tak již neučinili, je vhodné se obrátit na národní kontaktní body programu H2020 (National Contact Points, NCP). Obecně je dobré požádat o pomoc kohokoliv, komu důvěřujete, aby váš projekt přečetl. Je srozumitelný i pro kolegy/kolegyně, kteří nejsou z vašeho vědeckého oboru? Jsou jim jasné vědecké cíle, které má projekt splnit? Hostující univerzity mají velmi často kanceláře, jejichž náplní je pomáhat s projekty Horizontu 2020. Kontaktujte je.

V každém případě má v tomto roce cenu grant podat. V celkovém rozpočtu je vzhledem k tomu, ze se H2020 blíží ke konci, vyčleněno více peněz na projekty, které budou letos financovány. Navíc, MSCA panel (na rozdíl například od švýcarské agentury SNF) poskytuje detailní recenze vašeho projektu, které vám pomohou v psaní budoucích grantů.

Přeji hodně štěstí, aby právě váš projekt byl financován.

 

Autorka: Martina Ulvrová

Zdroj: Czexpats in Science


martinaMartina Ulvrová

Martina Ulvrová vystudovala Matematicko-fyzikalní fakultu Univerzity Karlovy, specializace geofyzika. Poté její kroky směřovaly do francouzského Lyonu, kde na École normale supérieure de Lyon obdržela doktorát v oboru vědy o Zemi. Od té doby působila jako vědecký pracovník v několika předních evropských institucích. V současnosti je hlavním řešitelem Marie Sklodowska-Curie projektu na ETH Curych ve Švýcarsku. Během své kariéry se věnovala například termálnímu vývoji rané Země, vzniku a šíření vulkanických tsunami ve Středozemním moři nebo pohybu litosferických desek a vývoji riftových a subdukčních zón.