facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Jak ministerstvo našlo včely, díl II.

10. 9. 2019
Jak ministerstvo našlo včely, díl II.

Úvod je stejný jako u I. dílu: Po dlouhém čekání spatřila světlo světa metodika hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Hodnocení podle ní by mělo proběhnout již v roce 2020. Na to, že metodika VŠ dosud nebyla komunikována s akademickou veřejností a nebyla pilotně vyzkoušena, je to plán spíše zbrklý než akční.

Metodika tvoří dlouhý seznam otázek a formulářů k vyplnění. Úředníci se při jejich vyplňování zapotí. Požadovaná stručnost odpovědí na náročné otázky pravděpodobně skončí frázemi, ze kterých se toho zahraniční panelisté o reálné praxi moc nedozví. Klíčovým aspektům hodnocení, jako je složení a skládání panelů, způsob jejich práce, koordinace a kalibrace, metodika VŠ moc pozornosti nevěnuje.

V minulém I. dílu jsem se z metodiky VŠ věnoval úvodu do historie jejího vzniku a jejímu Modulu 3. V dnešním dílu si vezmu na paškál její Moduly 4 a 5. Na začátek však musím učinit poznámku, že můj minulý povzdech nad tím, že metodika VŠ dosud nebyla komunikována s akademickou obcí, byl na Facebooku omylem interpretován tak, že nebyla komunikována Metodika 17+. To je nesmysl. Metodika17+ samozřejmě komunikována byla a dávno. O ní ale tato série blogů není.

K Modulu #4: Viabilita

Kdo jen ten název 'viabilita' vymyslel...? Otrocký překlad z angličtiny by byl "životaschopnost". Vhodnější by myslím byl "Kvalita výzkumného prostředí". Ale to je podružné. Modul 4 je především dlouhatánským seznamem otázek. Týkají se systému řízení, struktury lidských zdrojů, financování a organizace doktorandského programu, systému sebehodnocení atd. Důležité je, že v Modulu 4 se má vysoká škola hodnotit jako celek, nikoliv po jednotlivých fakultách. Zde jsou příklady otázek, na které má vysoká škola v sebehodnotící zprávě odpovědět:

  • Vysoká škola stručně popíše systém řízení a organizační strukturu VaVaI
  • Vysoká škola stručně popíše systémová stimulační opatření / nástroje pro podporu kvalitního VaVaI...
  • Vysoká škola stručně popíše svou strategii udržitelnosti a rozvoje velké výzkumné infrastruktury...
  • Vysoká škola stručně popíše svůj interní systém vzdělávání...
  • Vysoká škola stručně popíše organizaci doktorského studia...
  • Vysoká škola stručně a strukturovaně popíše mobilitu akademických a výzkumných pracovníků...
  • Vysoká škola stručně popíše systém hodnocení akademických a výzkumných pracovníků...
  • Vysoká škola stručně popíše systém náboru akademických pracovníků z vnějšího prostředí...
  • Vysoká škola stručně popíše opatření týkající se uplatňování genderové rovnosti...
  • Vysoká škola stručně popíše strategii, nástroje a zavedený systém podpory získávání zahraničních výzkumných projektů...
  • Vysoká škola stručně popíše systém vnitřního a vnějšího hodnocení výzkumných jednotek...
  • Vysoká škola stručně představí interní organizaci výzkumné infrastruktury...
  • Vysoká škola stručně popíše, jakým způsobem dbá o dodržování etických aspektů VaVaI...
  • Vysoká škola stručně popíše své institucionální strategie pro Open Science 2.0/Open Access...
Odpovědi na tyto a mnohé další otázky se musí vejít na 25 normostran textu. Již jen výčet osmadvaceti otázek zabere jednu normostranu. Takže na jednu odpověď připadá méně než jedna normostrana. Obávám se, že při požadované úrovni stručnosti pro vysokou školu jako celek skončí většina odpovědí jako plejáda obecných frází. Půjde o soutěž v tom, která škola napíše lepší slohové cvičení v angličtině.

Modul 4 počítá se systémem nenáhodně vybraných příkladů výsledků a úspěchů. Co reprezentativního ale hodnotícímu panelu cizinců řekne pouhých 10 vybraných výsledků o obřích školách jako je Univerzita Karlova, Masarykova univerzita nebo ČVUT se spoustou hodně nezávislých fakult? Vybrané příklady se mají týkat:

  • mobility doktorských studentů a akademických pracovníků,
  • spolupráce ve VaVaI na mezinárodní úrovni,
  • konkrétní případy (5) spolupráce ve VaVaI na národní úrovni,
  • uplatnění absolventů za hodnocené období 2014 až 2018.

K Modulu #5: Strategie a koncepce

Modul 5 má tedy zhodnotit kvalitu strategií a koncepcí celé vysoké školy. I zde budou vysoké školy hodnoceny pouze jako celek a i zde metodiku VŠ představují převážně série otázek jako např. tyto:

  • Vysoká škola stručně popíše svou vizi a obecnou misi s důrazem na VaVaI.
  • Vysoká škola stručně popíše svou výzkumnou strategii a cíle.
  • Vysoká škola stručně popíše vazbu svých koncepcí souvisejících s VaVaI na plnění vyšších národních a nadnárodních strategických cílů a opatření v oblasti VaVaI.
  • Vysoká škola stručně popíše svou strategii a nástroje strategického řízení.
  • Vysoká škola popíše své institucionální a strategické nástroje.
Všimněme si, že většina otázek nabádá ke stručnosti. Odpovědi jako celek se navíc musí vejít na pouhých pět normostran. Obávám se, že to opět skončí velmi obecnými a po povrchu plachtícími texty. Ano, lze přikládat neomezený počet příloh. Půjde pravděpodobně o oficiální strategické a koncepční dokumenty škol. Mnoho z nich jsou však spíše povinná upovídaná a mlžná slohová cvičení k uložení do skříně a na web. Proto jsem zvědav, jak k tomuto zadání školy přistoupí a co nového se hodnotící panel a veřejnost o strategiích a koncepcích našich vysokých škol dozví. Obávám sem, že hodnotící panel z odpovědí na otázky rozpor mezi papírovou strategií a koncepcí a realitou vyčte jen stěží.

Hodnocení a národní specifika 

Skoro všechny z téměř třiceti veřejných vysokých škol chtějí být považovány za výzkumné univerzity. Chtějí, aby se s nimi podle toho také jednalo pokud jde o financování a hodnocení. Stát z pozice ministerstva tento paušální přístup dlouhodobě podporoval. Po stránce formálních indicií jsou proto skoro všechny naše vysoké školy a jejich fakulty výzkumné. Provozují akreditované magisterské a doktorské programy, udělují své státní profesury, fasují institucionální podporu na vyšší úrovně vzdělávání a výzkumu. Není divu, že výzkum a jeho kapacity na VŠ jsou u nás velmi fragmentovány. To samozřejmě kvalitní externí institucionální hodnocení vědy na vysokých školách velmi komplikuje.

Vysoké školy zároveň způsobem vnitřního řízení představují hodně volná sdružení poměrně nezávislých a po stránce kvality a rozsahu vědy velmi heterogenních fakult. Slohová cvičení odpovědí na otázky v Modulech 4 a 5 pro úroveň celé školy proto budou stěží o něčem vypovídat. Odpovědi budou nutně pojaté jako společný jmenovatel celé vysoké školy a budou spíše jen obecnými frázemi. To je tedy jen můj odhad a rád se budu mýlit.

Přinejmenším polovinu nové Metodiky VŠ představují rozsáhlé formuláře. Další zhruba čtvrtinu představují instrukce k jejich vyplnění. Formuláře bude muset vysokoškolská administrativa naládovat informacemi. Určitě si s tím užije své. Vzhledem k tomu, že nová Metodika VŠ ještě nebyla intenzivněji komunikována, tohle vánoční překvapení na ni mnohde ještě čeká. Řadu informací ale školy vykazují a skladují již dnes, takže půjde i o to je umět zručně zrecyklovat.

V příštím posledním III. dílu se proberu kalibrací hodnocení a jeho harmonogramem....

 

Autor: Daniel Münich

Článek vyšel v autorově blogu na adrese metodikahodnoceni.blogspot.cz.