V aktuální výzvě bylo podpořeno 126 vědců z 95 vysokých škol a výzkumných center z dvaceti zemí, nejčastěji z Německa (20), Velké Británie (12) a Francie (11). Celkem na čtyřech projektech se budou podílet také vědci ze zemí EU 13, tedy nových členských států Evropské unie. Kromě Česka se jedná o Bulharsko, Chorvatsko a Maďarsko.
Vítězné projekty tvoří skupiny alespoň dvou a nejvýše čtyř vedoucích výzkumných skupin, které prokázaly excelenci a jejichž výzkumná spolupráce přináší významný synergický efekt. Díky grantům vznikne také zhruba tisícovka pracovních pozic pro postdoktorandy, doktorské studenty a další pracovníky. Mezi oceněnými je pouze 24 % vědkyň.
Spolupráce s Mnichovem a Sheffieldem
V projektu PhotoRedesign bude Josef Komenda z třeboňského Centra řasových biotechnologií Algatech, které je pracovištěm Mikrobiologického ústavu AV ČR, spolupracovat se dvěma kolegy z Ludwig-Maximilians-Universität München a University of Sheffield. Jejich týmy se budou snažit zodpovědět otázku, jak účinněji využívat sluneční energii a zvýšit pohlcování oxidu uhličitého na Zemi. Každý pro své pracoviště v rámci šestiletého grantu získal podporu 2 500 000 eur.
„Získání grantu dokládá vysokou úroveň naší dosavadní vědecké činnosti, která se orientuje především na základní výzkum fotosyntézy. Grant významně přispěje k dalšímu rozvoji třeboňského pracoviště a díky úzké spolupráci s laboratořemi v Německu a Velké Británii pomůže začlenit do naší práce nové směry výzkumu, jako je syntetická biologie,” uvedl Komenda, který v Třeboni vede laboratoř fotosyntézy.
Projekt, který může změnit budoucnost
O fotosyntéze se učí žáci na základní škole, ale málokdo do hloubky chápe, co všechno tento proces vlastně ovlivňuje. Energie slunečního záření je důležitá nejen pro tvorbu kyslíku, který dýcháme, ale také pro růst biomasy, kterou využíváme jako jídlo, krmivo i zdroj energie. Rostliny, řasy a sinice však dokážou absorbovat pouze část této energie a během fotosyntézy u nich dochází k energetickým ztrátám. Kromě toho světlo neustále poškozuje jejich fotosyntetický aparát.
Pokud by se vědcům podařilo zlepšit způsob, jakým rostliny a další organismy pohlcují energii, aby ji dokázaly efektivněji využít, a staly se odolnější proti světelnému poškozování, znamenalo by to velké změny pro lidstvo. Mohla by se zlepšit produkce jídla i energie, ale také pohlcování oxidu uhličitého na Zemi. Konkrétní dopad je v získání zemědělských plodin s vyššími výnosy i za stresových podmínek, což je potřeba právě v době měnícího se světového klimatu. Příkladem je také větší produkce biomasy pro oblast biopaliv, a to prostřednictvím mikrobiálních buněčných továren.
I v loňském roce uspěl v této výzvě jediný Čech – Jaroslav Nešetřil z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Aktuálně běží výzva na rok 2020, v níž je přichystáno 350 milionů eur. Projekty lze podávat do 5. listopadu 2019.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: Tisková zpráva Akademie věd ČR, ERC
