Cílem této novinky je stimulovat malý počet nejlepších polských univerzit, aby se podobaly svým úspěšným protějškům na Západě.
Mezinárodní hodnocení je výsledkem nového zákona o vysokém školství a vědě, který začal v Polsku po dlouhých diskusích platit loni v říjnu. O zařazení do seznamu mohlo požádat předvybraných dvacet vysokých škol, které musely předložit své strategie a označit své silné a slabé stránky.
Výběr deseti nejlepších pak byl na patnáctičlenném panelu hodnotitelů složeném mimo jiné i z rektorů a prorektorů univerzit různých evropských zemí: Británie, Dánska, Francie a dalších. Hodnotil se globální dopad výzkumu školy, posílení spolupráce s výzkumnými institucemi s vysokou mezinárodní reputací, zlepšení kvality vzdělávání a výzkumu pro studenty a doktorandy, zlepšení profesionálního rozvoje zaměstnanců či řízení a správa univerzity, kromě analýzy dokumentů se uskutečnila i osobní setkání a interview na vysokých školách.
„Deseti vybraným školám ministerstvo navýší základní vládní grant o deset procent, zbývající z předem vybraných dvaceti univerzit získají dvouprocentní navýšení. Panel důrazně vybízí všech dvacet univerzit, aby pokračovaly v cestě, kterou si zvolily, směrem k vyšší úrovni kvality, relevanci a internacionalizace svých činností a programů, s přihlédnutím k doporučením komise,“ uvedl v závěrečné zprávě vedoucí panelu Lauritz B. Holm-Nielsen, bývalý rektor dánské Aarhus University a spoluautor zprávy Evropské komise Poland’s Higher Education and Science System z roku 2017.
Každá ze dvaceti škol také měla vytipovat pět výzkumných oblastí, v nichž se chtějí dostat mezi světovou špičku.
„Opravdu to nebyl jednoduchý úkol,” uvedl pro server University World News rektor Slezského vysokého učení technického Arkadiusz Mezyk. „Vědci z různých fakult a ústavů se ve vzrušených debatách dohadovali, čí disciplína by měla být právě ta excelentní, báli se, že budou vynecháni z celého projektu a nedosáhnou na dostatečné financování.“
Mezi elitní desítku se dostalo pět univerzit, čtyři techniky a jedna lékařská vysoká škola (v pořadí podle počtu získaných bodů, včetně závěrečných zpráv v angličtině):
36,5 University of Warsaw
35,0 Gdańsk University of Technology
34,0 Adam Mickiewicz University in Poznań
34,0 AGH University of Science and Technology
34,0 Jagiellonian University in Cracow
34,0 Warsaw University of Technology
33,5 Medical University of Gdańsk
33,0 Silesian University of Technology
32,5 Nicolaus Copernicus University in Toruń
31,5 University of Wrocław
Mezinárodní tým hodnotitelů identifikoval pro každou z vybraných škol, na co by měla v následujících letech klást důraz. Stanovil také tři hlavní doporučení v oblastech, na které bude ministerstvo klást důraz v příštích letech při průběžném hodnocení. Patří mezi ně zlepšení správy, řízení a vnitřní organizace škol, směřování k aliancím a fúzím zejména v případech, kdy je několik institucí ve stejném městě.
Nejvyšší prioritou škol by pak měli být jejich zaměstnanci a studenti. „Univerzity by měly investovat do jejich získávání a rozvoje, a zejména udržení těch talentovaných. Správní rady univerzit by měly pravidelně a průběžně monitorovat rozvoj univerzit, samo ministerstvo by mělo hodnotit celý program,“ uvádí v závěrečné zprávě Holm-Nielsen.
Nový zákon o vysokém školství a vědě (Prawo o szkolnictwie wyższym i nauce) platí v Polsku od loňského října a přinesl výrazné změny v řízení a financování vysokých škol, v jejich diverzifikaci i v přípravě doktorandů a postavení akademických pracovníků.
Chystal se více než čtyři roky. Už od návrhu ho provázela řada problémů i vlna protestů studentů i akademiků. Odpůrci kritizovali zejména změny v řízení škol: posílení autority rektora a snížení pravomocí fakult a senátů, které podle nich omezí akademické svobody a autonomii škol.
Autorka: Petra Polčáková
Článek vyšel v magazínu vysokých škol Universitas.
