Statistická ročenka, konkrétně kapitola 23. Věda, výzkum a inovace, obsahuje například data o celkových výdajích na výzkum a vývoj, lidských zdrojích ve VaV, studentech a absolventech oborů, přímé veřejné podpoře výzkumu, inovacích v podnikatelské sféře či o zahraničním obchodu v high-tech odvětví.

Jak ukázala již říjnová zpráva ČSÚ, výdaje na výzkum v absolutním měřítku vloni meziročně vzrostly o 12,3 miliardy korun a poprvé překonaly stomiliardovou hranici. K čtrnáctiprocentnímu nárůstu výdajů největší mírou přispěly podniky. V poměru k hrubému domácímu produktu se české výdaje stále pohybují pod hranicí 2 %. Vládní Inovační strategie 2030 přitom počítá, že výdaje na VaV budou činit 2,5 % v roce 2025 a 3 % v roce 2030. Očekávaným vývojem HDP a výdajů státního rozpočtu na VaV se zabýval Daniel Münich v jednom ze svých blogů zde.

Stát se v posledních letech podílí na financování domácího výzkumu přibližně z jedné třetiny – v roce 2018 to bylo 33,7 miliardy korun. Jak je vidět z grafu níže, podíl institucionální podpory výzkumu a vývoje v loňském roce převážil nad podílem podpory účelové.

Přímá veřejná podpora v podnicích činila vloni 3,1 miliardy korun a výraznou většinu těchto zdrojů využívaly již tradičně domácí podniky. Odhadem návratnosti veřejných výdajů na podnikatelský výzkum a vývoj se zabývá nedávná studie think-tanku IDEA.

Nedávno zveřejněná data o licencích na předměty průmyslového vlastnictví také například ukazují, že zájem o licencování výsledků výzkumné a inovační činnosti v Česku z dlouhodobého pohledu roste.

Z dat o zaměstnancích zase vyplývá, že podíl žen pracujících v oblasti výzkumu a vývoje se již několik let drží těsně pod hranicí 30 %. V minulém roce pracovalo ve výzkumu a vývoji přes 113 tisíc osob, přičemž více než polovina v podnikatelském sektoru, 31 % v sektoru vysokoškolském a asi 16 % v sektoru vládním.

Kompletní statistické údaje za výzkum a vývoj v roce 2018 naleznete zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: ČSÚ