Autoři studie, Jenny Lee a John Haupt z Centre for the Study of Higher Education na University of Arizona, zpochybňují vnímání Číny jako možné hrozby pro americký výzkum. Jejich zjištění naznačují spíše opak. „Čína je dominantním hráčem v americko-čínské výzkumné spolupráci, a to jak co se týče růstu, tak i financování a intelektuálního vedení,“ tvrdí autoři.
Ti ve své analýze vycházeli z bibliometrické databáze Scopus, a brali v potaz jak studie, kde byli jako spoluautoři uvedeni výhradně čínští a američtí vědci, tak práce, na nichž se spolupodíleli autoři z jiných zemí. Počet společných studií se během let 2014 až 2018 navýšil o výrazných 56 % a tři čtvrtiny z celkového množství – více než 175 tisíc článků – vzniklo výlučně ve spolupráci těchto dvou národů.
Čína dává více peněz
Výsledky analýzy naznačují, že ačkoli obě země z partnerských publikací těžily, růst v USA byl z části závislý na publikacích s čínskými vědci. Během období 2014 – 2018 by se produkce článků v USA bez spolupráce s Čínou snížila přibližně o 6400 publikací, tedy asi o 2 %. Naopak Čína by se bez spolupráce obešla – její produkce by se i tak zvýšila o 88 tisíc publikací.
Dalším zajímavým zjištěním bylo, že čínská jména se mezi autory článků mnohem častěji umisťují na prvních pozicích. Ve vzorku 500 nejvíce citovaných článků se ve třech čtvrtinách případů na prvním místě objevuje jméno čínského vědce. S tímto výsledkem koresponduje i financování – mezi deseti nejvýznamnějšími zdroji financování analyzovaných publikací je hned sedm čínských institucí.
Obavy z čínského vlivu rostou na síle
Analýza tak představuje jakýsi protipól rostoucího nepřátelství ze strany amerických úřadů vůči studentům a vědcům z Číny včetně vízových omezení či obvinění ze špionáže. Podle nedávné zprávy senátního výboru pro národní bezpečnost navíc americké výzkumné agentury reagovaly na „agresivní čínské kroky se zpožděním“. Senát by chtěl zavedením standardizované žádosti o výzkumné granty zabránit tomu, aby plody výzkumu financovaného vládou padly do nesprávných rukou, a na mysli má právě ty čínské. Obavy z růstu vlivu například čínských tajných služeb už panují i v Evropě.
Autoři studie si však myslí, že pokud budou mezinárodní vazby výrazně omezeny, Spojené státy tím rozhodně více ztratí, než získají. A nakonec by se negativní efekt mohl přece jen projevit i v Číně. Je totiž pravděpodobné, že s omezením spolupráce by se zároveň snížil i citační dopad čínských publikací.
Čína bodovala v žebříčku nejcitovanějších vědců
I přes značné napětí mezi Čínou a demokraticky orientovanými zeměmi západního světa se Číně ve světě vědy daří. Tento rok například v řebříčku Highly Cited Researchers předběhla Velkou Británii a umístila se druhá právě po Spojených státech. Ty jsou se svými 44 % (2737 vědců) sice nezpochybnitelným lídrem, ale i Čína může být s 10,2 % (633 výzkumníků) spokojená. Počet vysoce citovaných čínských vědců se totiž během posledních pěti let téměř ztrojnásobil.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroj: Times Higher Education (1, 2) Science
