Dispenzer míří z brněnské laboratoře na Francouzskou Guayanu. Foto: S. A.B. Aerospace
Součástí evropské rakety Vega – shodou okolností rovněž italského původu – se tak počínaje letošním rokem stává nový dispenzer z Brna. Jde o zařízení, které zajišťuje vypouštění satelitů. Vega dosud do vesmíru v rámci jednoho letu z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně dopravovala dvě až čtyři družice, nyní jich může být až šestnáct. Ve spodní části dispenzeru je navíc možné umístit až 96 malých satelitů, takzvaných CubeSatů.
„Vyslání satelitu teď bude mnohonásobně levnější,“ říká v rozhovoru v sídle firmy v brněnském Technologickém centru Petr Kapoun, jednatel S. A.B. Aerospace. Všechny družice se k dispenzeru připevňují v jedné ze tří laboratoří společnosti. Její strop je sedm metrů nad zemí. Dispenzer patří k nejvýznamnějším projektům brněnské firmy, která se zaměřuje na dodávky pro ESA, ale také pro řadu proslulých evropských firem – Airbus, Thales, OHB, nebo švýcarský RUAG.
Laboratoře, v nichž se testují jednotlivé vyrobené díly vesmírných těles a montují dohromady, jsou podle Petra Kapouna vedle silného vlastního vývoje druhou největší hodnotou brněnské firmy. Ta je také největší českou společností, která se plně specializuje na kosmický průmysl. Nabízí kompletní řešení od vývoje po finální dodávku hotového zařízení a vzhledem k tomu, že největší část byznysu tvoří veřejné zakázky od ESA, pohybuje se v tvrdé mezinárodní soutěži. „Našimi konkurenty jsou firmy z celé Evropy,“ poznamenává Petr Kapoun.
Největší výzkumný projekt
S. A.B. Aerospace uspěla i v tendru na vývoj servisního modulu pro kosmickou sondu Plato, která má od roku 2026 pomocí desítek teleskopů a kamer vyhledávat planety podobné Zemi mimo naši sluneční soustavu. Cílem je rozšířit znalosti o podmínkách pro vznik života ve vesmíru. Jde o největší výzkumný projekt, který Češi realizují pro ESA.
Servisní modul, jenž má dosáhnout hmotnosti několika set kilogramů, znamená pro brněnskou firmu důležitý mezník i z dalšího důvodu. Plato bude vesmírem putovat více než sedm let, zatímco další části vesmírných těles z „dílny“ S. A.B. Aerospace zatím splnily své poslání maximálně během několika dní. Například životnost dispenzeru po startu rakety Vega je zhruba 100 minut, v tomto případě je ale důležité, že firma bude tento nosič satelitů dodávat opakovaně – nejen pro raketu Vega, ale také její novou sestru Vega-C. Servisní modul pro Plato je zatím největší jednotlivou komerční zakázkou, opakovaná výroba dispenzerů ale v součtu zajistí ještě vyšší obrat.
Dalším významnou součástí aktivit S. A.B. Aerospace jsou projekty pro Mezinárodní vesmírnou stanici – přirozeně opět prostřednictvím ESA. V Brně například vznikají v rámci projektu Exobiology Facility speciální schránky pro vesmírné biologické experimenty. Vědci do těchto kazet vkládají biologické vzorky, které pak po návratu z kosmu dále zkoumají.
Vývojáři S. A.B. Aerospace se musí pohybovat ve velmi čistém prostředí. Tomu odpovídá jejich dress code. Foto: S. A.B. Aerospace
Přerostli svou matku
Každý další projekt pro ESA obohacuje dosavadní historii firmy, která je zase předpokladem pro úspěch v nových výběrových řízeních. „Posunujeme se ke stále zajímavějším a složitějším projektům,“ zdůrazňuje Petr Skalický, šéf Business Developmentu S. A.B. Aerospace. Firma už dnes přerostla svou někdejší matku, která je nyní sesterskou společností pod křídly italského holdingu SAB se sídlem v Miláně.
Brněnská firma zaměstnává více než dvacet lidí, z toho převážná část pracuje ve vývoji. Od svého vzniku rostla každý rok o 100 procent a její předběžné tržby za minulý rok dosahují 3,2 milionu eur. To je desetina obratu celého českého kosmického průmyslu. Od minulého roku společnost funguje autonomně na svých italských majitelích, sama ručí za své výsledky.
Návratnost „kosmických“ investic je přitom vysoká. Obecně v tomto odvětví platí, že jedno euro se zhodnotí šestinásobně. „Je to logické, jde o výrobky s opravdu vysokou přidanou hodnotou,“ dodává Petr Skalický. Petr Kapoun nicméně upozorňuje, že přínos jednotlivých projektů – a také kosmického průmyslu jako takového – je ještě větší, pokud se započítají také příjmy subdodavatelů. Jako firma, jež se zaměřuje na vývoj, montáž i finální dodávku S. A.B. Aerospace spolupracuje s mnoha firmami, které zajišťují výrobu jednotlivých dílů.
Brněnský kosmický hub
Zhruba 80 procent hodnoty subdodávek připadá na firmy z Česka, mnoho z nich má sídlo přímo v Brně nebo Jihomoravském kraji. „Snažíme se pomáhat budování zdejšího ekosystému, navázaného na kosmický průmysl,“ říká Petr Kapoun. Je to koneckonců výhodné i pro samotný S. A.B. Aerospace. Z logistického hlediska je lepší, když dodávky dílů, které se pak montují v brněnských laboratořích, putují z relativně menších vzdáleností. Účasti českého průmyslu v dodavatelském řetězci nahrává také to, jak funguje agentura ESA – členský příspěvek České republiky by se měl vracet v zakázkách pro tuzemské firmy.
Brno a okolí se jako hub kosmického průmyslu rozvíjí i díky historickým tradicím. Petr Kapoun připomíná, jak řada firem na Moravě dodnes navazuje na Let Kunovice a tamní slavnou výrobu letadel už v dobách první československé republiky. Moderní kosmický průmysl pod evropskou střechou se pro ně stává novou příležitostí. Právě tímto odvětvím – společně s tradiční výrobou mikroskopů – se chtějí Brno a Jihomoravský kraj prezentovat na letošní světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji.
Mezi významné výrobní partnery firmy S. A.B. Aerospace patří firmy jako brněnský Frentech Aerospace, Evektor v Kunovicích, opavský Axis Tech nebo Jihlavan. I z tohoto výčtu je patrné, že kosmický průmysl silně zasahuje i do sousedních krajů a fakticky do celé České republiky. „Některé firmy, které mají svá sídla v Praze, už přesouvají do Brna svá výzkumná oddělení,“ upozorňuje Petr Kapoun. Také v hlavním městě, které je navíc sídlem Evropské agentury pro družicovou navigaci GSA, se ale rodí nové příležitosti – například díky podnikatelskému inkubátoru ESA BIC Prague.
Více českých nápadů?
Kosmický průmysl nabírá dech, spolu s tím rostou očekávání, že se do evropského vesmírného programu více zapojí také tuzemští vědci. „Velice by nám pomohlo, kdyby i čeští vědci přicházeli s vlastními nápady. Jedna věc je spolupracovat na nějakém projektu a úplně jiné je být jeho duchovním otcem,“ řekl loni v rozhovoru pro týdeník Ekonom Karel Dobeš, vládní zmocněnec pro spolupráci s agenturou GSA.
Marketingový specialista společnosti S. A.B. Aerospace Václav Havlíček se domnívá, že se taková vize už možná začíná naplňovat – do spolupráce s kosmickou agenturou ESA, jejímž členem se Česko stalo v roce 2008, se vedle firem zapojují také výzkumné instituce. Kosmické projekty jsou ale během na velmi dlouhou trať. I v případě průmyslového vývoje trvá mnoho let, než se je podaří dotáhnout do konce. U základního vědeckého výzkumu je zapotřebí ještě podstatně více času. Na hodnocení reálného přínosu českých vědců je proto v tuto chvíli příliš brzy.
Autor: Jan Žižka
Článek vyšel na webu Export.cz.
