Žebříček stejně jako v minulých letech posuzoval kvalitu výzkumu a absolventů několika tisíc univerzitních pracovišť z celého světa. Do desátého ročníku žebříčku bylo zařazeno 48 oborů, ve výsledcích se pak napříč obory objevuje téměř 1 400 škol ze 158 zemí.
I přes působivé hodnocení MIT a Harvardu se americkým univerzitám dařilo celkově hůře než v roce předchozím a v Top 50 se jich umístilo méně. Naproti tomu britské, indické a čínské univerzity si polepšily.
Technice vládnou Američané, daří se i asijským univerzitám
Žebříček oboru computer science letos zahrnuje 600 univerzit, své místo si však již po páté obhájil MIT. Polovinu z top 10 tvoří univerzity z Ameriky. Do užšího výběru deseti nejlepších se nedostala žádná univerzita z Asie, National University of Singapore se posunula na 12. místo. Nicméně asijské univerzity si skvěle vedou v elektrotechnice. Mezi nejlepších 20 se dostala čínská Tsinghua University, jihokorejská KAIST a japonská University of Tokyo. Prvenství v elektrotechnice a strojírenství však opět patří MIT.
Matematická top 20 zůstala téměř stejná jako loni, nově se v ní objevila pouze Tsinghua University. V žebříčku fyzikálních oborů je v top 20 nejvýznamnějším skokanem University of Chicago, která vyšplhala o pět míst na místo dvanácté. Fyzice v Evropě pak z devátého místa vládne švýcarská ETH Zürich.
Přední místa patří většinou americkým a britským školám
Žebříčku škol v lékařských oborech dominují univerzity z Ameriky a Velké Británie. Zaujímají celkem 9 míst z prvních deseti. Kromě Švédského Karolinska Institute jsou všechny univerzity z top 20 z anglicky mluvících zemí. Na špičku v oboru stomatologie se letos dostala nově univerzita King’s College London. Prvenství se změnilo i v oboru veterinářství, kde tentokrát bodovala americká University of California. V psychologii, stejně jako v medicíně, si pak nejlépe vede Harvard University.
V letošním roce je Harvard Business School opět špičkou v oblasti podnikání a řízení. Bodovaly i školy z Francie, USA a Nizozemska. Harvard se umístil na prvním místě i v žebříčku ekonomie, stejně jako v právu a v politice. Do první ekonomické desítky se dostala i univerzita z Itálie - Università Commerciale Luigi Bocconi z Milána. V oboru politika se mezi dvě nejlepší univerzity poprvé nedostala University of Oxford.
Jeden z celkem 11 předmětů z oblasti uměleckých a humanitních věd je umění & design. Tomu již po šesté za sebou vévodí britská Royal College of Art. Architekturu vede opět MIT, hned v závěsu je londýnská Bartlett School of Architecture.
Univerzita Karlova si polepšila v anatomii a fyziologii
Skvěle si tento rok vedla i Univerzita Karlova. V jedenácti oborech se dostala mezi světovou špičku. Vedle geografie, ve které se UK daří již devět let po sobě, náleží do první stovky poprvé i v anatomii a fyziologii. Mezi dvě stě nejlepších škol na světě patří i v devíti dalších oborech, jimiž jsou například anglický jazyk a literatura, filozofie, historie, lingvistika, matematika a další. V dalších deseti oborech se umístila ve třetí stovce. „Jsem velmi rád, že se v hlavních oblastech studia a vědecké práce držíme v rámci tohoto prestižního žebříčku již řadu let na předních příčkách a navíc jsme nově výborně hodnoceni za bádání a výuku v oblasti anatomie a fyziologie,“ řekl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Dobře se vedlo například i Vysoké škole ekonomické v Praze. V oboru ekonomie a ekonometrie se umístila mezi nejlépe hodnocenými na 201. – 250. místě a v oboru účetnictví a finance na 250. – 300. místě.
Žebříčky si můžete podbrobně prohlédnout na stránce QS TOP UNIVERSITIES.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: TopUniversities, Univerzita Karlova, VŠE