Tasuku Hondžó, imunolog z Kjótské univerzity, získal spolu s Jamesem Allisonem v roce 2018 Nobelovu cenu ve fyziologii za objev speciální imunologické léčby rakoviny. Allison a Hondžó se zabývali bílkovinami, které regulují imunitní systém jako metaforická brzda. Vědcům se podařilo přijít na mechanismus, jak tuto „brzdu“ odstranit. Hondžó sám pak objevil molekulu v umírajících T-lymfocytech.
Právě tento objev později vedl k vývoji specifické léčby při nádorových onemocněních. Firmě Ono Pharmaceuticals se ve spolupráci s Bristol-Myers Squibb podařilo vyvinout přípravek Opdivo, který později jak Japonsko, tak Spojené státy americké schválily pro léčbu metastatického melanomu. Patent vlastní Ono Pharmaceutical a Tasuku Hondžó.
Ve stejném roce další farmaceutický gigant, společnost Merck, získala povolení pro lék s názvem Keytruda, který je taktéž založen na „brzdících“ bílkovinách. Ono Pharmaceutical a Bristol-Myers Squibb zažalovaly Merck za porušení patentových práv. V roce 2017 Merck souhlasil, že doplatí přes 625 milionů dolarů za patentové poplatky a předá část výdělku z léku Keytruda. Hondžó svědčil v soudním sporu jako odborný svědek pro žalující stranu. Podle Hondžóa ovšem tato podpora nebyla součástí původního ujednání mezi ním a Ono Pharmaceuticals, a proto mu firma slíbila 40 % z veškerého finančního vyrovnání. Hondžó tvrdí, že dosud slíbenou částku neobdržel, a po třech letech neúspěšného vyjednávání se rozhodl firmu žalovat.
To přitom není první případ, kdy japonské soudy musely řešit patentové urovnání tamějších nobelistů. V minulých letech žaloval nositel nejslavnější vědecké ceny za fyziku Šúdži Nakamura svého zaměstnavatele, Nichia Corporation, za to, že nebyl dostatečně odměněn za objev modré LED diody. V té době totiž bylo podle japonských zákonů možné, aby se zaměstnanec, který na objev přišel, vzdal svých autorských práv za uhrazení přiměřené odměny, a práva tím přešla na jeho zaměstnavatele. Onu „přiměřenou odměnu“ ovšem zákon nijak nedefinoval. Nichia Corporation, která podle soudu na modrých diodách vydělala přes 1,1 miliardy dolarů, nakonec Nakamurovi nabídla vyrovnání ve výši 9 milionů dolarů, které vědec přijal.
Japonské univerzity měly v minulosti značný problém s řešením autorských práv a s otázkami duševního vlastnictví. Podle Hondžóa ani jeho domovská Kjótská univerzita neměla personální kapacity, znalosti ani prostředky na to, aby jeho objev dokázala úspěšně patentovat. Proto se obrátil na Ono Pharmaceutical. „Z odborného hlediska neudělali nic. Pomohli mi ale zažádat o patent,“ říká Hondžó.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Science, Japan Times, Asahi Shimbun
